Sauna

I milovníci horka si zde přijdou na své a to právě v sauně, která je také součástí chaty. Sami si můžete navolit teplotu a druh vyhřívání, nebo poprosit o doporučení od personálu, který je vždy poblíž. Jedna celá stěna je zde prosklená, takže si můžete užít i pohled na zasněženou přírodu.

*Ví, že je tu dokonce i sauna a proto práci má hotovou a děti si dávají odpoledního šlofíka, rozhodla se jít právě sem. Jak je vyžadováno, nemá na sobě plavky, ty se do sauny neberou a má okolo sebe jen obtočený bílý ručník. Přišla sem samozřejmě v normálních džínech a mikině, ale to nechala v převlékárně, která je vedle. Je ráda, že tu je, protože kdyby měla jít jen tak v županu přes skoro celou chatu, jelikož sauna je daleko od pokoje, je společně se svým manželem a dětmi momentálně bydlí, cítila by se dost nepříjemně. Nějakému puberťákovi by se klidně mohlo zdát jako veliká legrace její stáhnout ručník a vystavovat přímo nahá se všem na obdiv nepotřebuje. Ten pohled má vyhrazený jen Timothy.*

*Poslední dny se moc nezastavil a lítal od papírů k dětem, od dětí k Ash, od Ash k May a tak podobně. Možná proto byl včera na May přísnější než obvykle je. Ale vzhledem k tomu, že byla sama v místech, kde nedávno někoho málem zabil medvěd, tak se mu snad nikdo nemůže divit. Dnes má ale konečně všechny povinnosti hotové, takže se rozhodl vyzkoušet místní saunu, která by tu měla být. V převlíkárně ze sebe shodí oblečení a omotá si okolo pasu bílý ručník, který si zde vypůjčil. Pak už vleze do sauny a překvapeně se pousměje, když tu uvidí svou manželku.* Ahoj. *Pozdraví jí a dojde si sednout vedle ní.* Víš, že i takhle jsi úplně nádherná? *Nadhodí a spokojeně jí obejme okolo ramene a trochu si jí k sobě přitáhne.*

*Ví, co se včera stalo, koneckonců u nich pak i Mayven přespávala a taky se jí to nelíbí. Chápe Timothyho, bojí se o svou sestru a i ona má o Mayven strach, ale zase chápe i Mayven. Nejsou tu děti v jejím věku a ona se musí hodně nudit, i když se jí sama snaží věnovat. Jen to skloubit s prací a péčí o děti je trochu náročnější a je toho hodně. */Asi ji vezmu někdy do města, nějaké holčičí odpoledne jen bychom si mohly udělat./* Návštěva hračkářství a cukrárny na dortík by jí určitě udělala radost. Když sem někdo vejde, podívá se po něm a po zjištění, že ej to Timothy se usměje. Kdyby to byl někdo jiný, asi by rovnou odešla, ale za něj je ráda.* Ahoj. *Pozdraví ho s úsměvem a po jeho slovech se uchechtne.* Ty bys mi to řekl, i kdybych měla na sobě pytel od odpadků. *Řekne pobaveně. Sama se k němu posune blíže a nedá jí to, musí si ukrást aspoň jeden polibek. Z tváře i shrne jeden pramínek vlasů. Ty má v drdolu, ale jeden neposlušný pramínek se jí z něj uvolnil.* S Mayven si dneska nemluvil? Přemýšlela jsem, že ji vezmu někdy v nejbližší době do města, mohli bychom jít klidně i všichni spolu. Třeba by jí to trochu zvedlo náladu. *Odmlčí se.* Úplně chápu, že jsi na ni byl včera naštvaný, taky trochu jsem, mohlo sejí cokoliv stát, ale musí se na druhou stranu cítit strašně osaměle. *A zrovna ona ten pocit dost dobře zná.*

*Usměje se, když v sauně objeví svou manželku a rovnou si dojde sednou k ní a přitáhne si jí k sobě. Povytáhne koutky nahoru, když ho políbí a lehce jí skousne spodní ret.* Kdyby to byla pravda, tak pak ano, řekl bych ti to. *Dá jí za pravdu pokýváním hlavou a u toho se pobaveně uchechtne. Je si jistý, že by i v pytli na odpadky vypadala nádherně. A rozhodně si nic nevymýšlí. Sám jí odhrne jeden pramínek za ucho a přitom jí lehounce pohladí palcem po tváři. Nejradši by se na její tvář díval pořád.* Mluvil jsem s ní jenom ráno, potom už ne. *Povzdychne si, protože ho to docela trápí. Nechce se s Mayven hádat, ale chce, aby byla v bezpečí. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby zůstala doma v Angcii, kde má nějaké kamarády, i když by se jí stýskalo po něm a Eastonovi.* Já vím, ale přece to, že se cítí osaměle neznamená, že jí jen tak necham jít ven, kde se jí může něco stát. Kdyby za někým zašla, bylo by mi to jedno, klidně by tam mohla takhle večer, ale prostě ne sama. *Potřese hlavou a trochu zoufale si prohrábne vlasy.* Ten tvůj nápad je skvělej, mohlo by jí to potěšit. *Přikývne a u toho se trochu pousměje.*

*Když si ji k sobě Timothy přitáhne na přivítání ho políbí a do polibku se pousměje poté, co jí lehce skousne spodní ret. Pousměje se na něj a nic na to neříká. Vážně má pocit, že on jí bude říkat, že je krásná až jim oběma bude třeba osmdesát, budou na vozíčku, nadávat na bolavé klouby, bezzubí a se šedivými vlasy.*/Už to vidím.. "Jé paní, sice kvůli špatné paměti nevím, kdo jsem, ale jste nádherná.." /*A ona ho pak praští za to, že neví, kdo je a než mu stihne oznámit, že spolu byly přes šedesát let, tak taky zapomene jeho jméno. Ale je to asi nejhezčí představa stáří, jaká jí do teď napadla. Přikývne a Timothyho pohladí po paži.* Nevyčítej si to. Že Mayven šla sama krmit zvířata k lesu, takhle pozdě v noci bylo dose neuvážený, mohlo se jí cokoliv stát. Vždyť tento týden tu na někoho zaútočil medvěd. Mohl tam být a ublížit jí. *Pak se zamraí.* A stejně tak mohl ublížit i tobě. *Nelíbí se jí, že i on takhle riskuje.* Prosím, taky tam nechoď. Mám o tebe strach. Medvědovi by jsi jen tak neutekl. Navíc by se ti cokoliv mohlo ještě stát z tou nohou, nějak bys špatně stoupnul.. Nechci o tebe přijít. Můžeš chodit běhat dopoledne přece. S dětmi to zvládnu, stejně před obědem spí a práci uděláme společně pak. *Tohle se jí zdá jako rozhodně lepší řešení.* Jo, to je pravda. Podle mě může chodit ven i sama, přece jen je to tu pořád dost dobře hlídaný. *Sice nejsou v paláci přímo, ale ti vysoce postavení lidé tu všichni jsou, takže se tu stráže vyskytují.* A má mobil, takže by zavolala, ale rozhodně by nikam neměla chodit takhle pozdě večer a k lesu by se neměla sama přibližovat už vůbec ne. *Potřese nad tím hlavou. Doufá, že se Mavyen poučila a už nikam takhle nepůjde.* Ještě mě napadlo.. Umí Mayven bruslit? Sice neumím piruety a tak, ale základ bych ji mohla naučit a na ledě by mohla být i sama. Malé kluziště je tady u chatky hned, takže kdyby něco, byli bychom u ní skoro okamžitě a zabavilo by ji to taky dost.*Pak se uchechtne.* A neboj, Mayven je šikovnější jak Easton, určitě by se jí nic nestalo.

Ale stejně jsem měl být asi milejší. Ještě chvíli a rozbrečel bych jí tam. *Prohodí docela s výčitkama, protože ho vážně mrzí, že reagoval takhle unáhleně a prudce.* Ale já dávám pozor a nechodím tam často. Byl jsem jenom na okraji a když jsem jí tam zahlídl, tak jsem šel k tý ohradě. Ale dobře...budu chodit dopoledne. *Souhlasí nakonec, protože nechce působit stejně paličatě jako Mayven a nechce přidělávat Ash starosti.* Ale práci udělám sám, ty si zasloužíš odpočinek a víc volna. *Prohodí tvrdohlavě, protože nechce, aby trávila ještě víc času při papírech.* Do chatovýho městečka ještě, to jsem schopnej ustoupit. Ale k lesu a sjezdovkám se sama nepřiblíží ani náhodou. V lese by nebyl nikdo, kdo by jí pomohl a na sjezdovce možná jo, ale stejně lyžovat neumí, takže by si akorát zlámala nohy, kdyby tam nebyla s nějakým instruktorem. Ale kdyby chtěla, tak toho bych jí mohl domluvit, třeba by jí to zabavilo. *Pokrčí rameny. To ho napadlo až teď a plánuje se jí na to zeptat.* Bruslit neumí, ale myslim, že od tebe by se ráda naučila cokoliv, takže to klidně můžeš zkusit. A fakt doufám, že bude šikovnější jak Easton. *Uchechtne se.*

V tu chvíli sis to nejspíše ani neuvědomil a to, co udělala byla vážně hloupost. A pak jsi se ji taky snažil uklidnit. To mi nezavání tím, že bys byl až moc přísný. A Mayven byla pak v pohodě. *Jelikož u nich přespávala viděla, že se Timothymu nijak nevyhýbá a je v pohodě. Dost tomu asi pomohli poníci. A kromě o Mavyen se bojí i o něj. Její manžel běhá v noci po lesích a ona by si neměla dělat starosti? Pousměje se na něj.*Děkuju moc. A s papíry ti pomůžu. Když na to budeme dva, půjde nám to rychleji a budeme mít i více času na jeden pro druhého a ještě na společný čas s dětmi. *To je jí osobně příjemnější, než kdyby měla být jen sama. I když občas si zajde třeba do lázní, ale vždycky jen na chvilku. Volné třeba celé odpoledne by si asi moc neužila.* To s tím instruktorem je dobrý nápad. Je to další věc, která by ji zabavila a pomohla jí to tu nějak přečkat. *Nabídla by, že by jí pomohla naučit se i lyžovat, ale sama si to potřebuje ještě trochu osvěžit. Byla už na modré sjezdovce, ale na to, aby někoho instruovala a pomáhala mu se to naučit se ještě necítí. Moc by jí nepomohla.* Dobře, navrhnu jí to asi rovnou zítra. *Udělala dneska více práce, takže by zítřek měla mít volnější, zajít si s Mayven na led by proto neměl být problém.* Občas je dost zbrklá, ale nějak ji zkrotím. Občas to je jako s divou zvěří, že? *Usměje se pobaveně. Nechce vidět Thonyho a Taysu ve věku Mayven.*Až bude Thonymu skoro jedenáct, asi už nebude sedět na zemi jako hříbeček a jen si malovat. *To dělal většinu dne. I když mu koupili vážně dost hraček, on si vystačil s pastelkami a papírem. Někam ho posadíte a za pár hodin ho tam najdete. Je to zlaté dítě.*

Naštěstí je snadný si jí usmířit. *Uchechtne se a potřese nad tím hlavou. Stačilo zapnout pohádku, uplést jí copánky a nechat jí u toho nakrmit Thonyho polívkou k večeři.* Jsi hrozně přesvědčivá a mě se to nelíbí. *Pronese trochu nespokojeně, protože on většinou chce být ten přesvědčivej a ten, kdo má pravdu se svojí paličatostí.* Snad se jí ten nápad bude líbit. Ale myslim si, že jo. Stačí pak říct, že bude moct jezdit se mnou a bude se to chtít naučit co nejrychleji. Vždycky chtěla dělat všechno, co já s Eastonem. *Poznamená pobaveně, protože to tak vždycky bylo. Ale to je nejspíš u mladších sourozenců normální.* Divoká zvěř je daleko příjemnější a klidnější občas. *Opraví jí se smíchem, protože s Mayven to bylo občas vážně hrozně těžký a hlavně psychicky náročný.* Ne, to asi nebude. Ale bylo by fajn, kdyby mu to vydrželo. Třeba z něho vyroste umělec. *Rozhodně by mu to nevadilo. Rád by ho v tom podporoval.* Bylo by fajn mít umělce. Timothy by kreslil a Taysa třeba na něco hrála.

Zatím jo. *Brzy ale asi pomine tenhle její věk, kdy je jí tak snadné si ji usmířit. Za chvilku už u ní nastoupí puberta a to si teprve užijí..* Jo, to vím. *Zazubí se na něj.* A ty jsi zase občas strašně paličatý a to se mi taky nelíbí, ale holt s tím nic nenaděláme. Kromě toho raději trávím čas s tebou a s dětmi, než sama. *Pokrčí rameny.* A jinak.. ještě jsi na mě měl vypláznout jazyk a už by jsi byl jako Mayven.. Hmm.. Zamysleme se. S kým asi má společnou tu paličatost a tohle chování? *Dělá, že nad tím vážně přemýšlí, i když odpověď je jasná. S Timothym. Ti dva jsou skoro jak přes kopírku v tomhle.* To je normální. Vidí vás oba dva jako vzor, jste koneckonců její starší bráškové., má vás ráda a chce s vámi taky trávit co nejvíce času. *Chápe ji. Mayven se musí cítit občas dost osaměle, i když se jí to všichni snaží vynahradit. Je jí jí líto, skutečně, protože ví jaké to je. Ale Mayven má aspoň bratry, ji a teď i Thonyho s Taysou, se kterými ráda tráví čas.* A dá se vycvičit a zklidnit. *Dodá a uchechtne se.* Třeba ano. Pokud ho to bude bavit, mohli bychom mu, až bude větší najmout i nějakého soukromého učitele. Ale kdo ví, je mu rok, těžko říct, co ho bude bavit za týden, natož třeba za pět let. *Svoje koníčky nejspíše ještě změní, ale ať už by se věnoval čemukoliv, ona by ho taky podpořila. Byla by hrdou mámou, která by chodila na synovi výstavy obrazů a nebo mu hrdě fandila při fotbalovém zápasu.* Jo, to by bylo fajn. Mám se fakt dobře. Děti umělce, manžela, který skvěle vaří. Nemůžu si stěžovat. *Usměje se na něj. Je takhle vážně moc šťastná. Nečekala, že by mohla být, ale ví, že nikde a s nikým jiným by spokojenější nebyla nikdy, ani s Williamem.*

*Postěžuje si, že je hrozně přesvědčivá.* Nejsem zas tak paličatej. *Brání se, i když ví, že je to marný, protože tahle bitva je předem prohraná. Sám ví, že paličatý je, ale nemůže jít dát jen tak za pravdu.* Rozhodně s Eastonem. *Pronese trochu podrážděně, protože odmítá přiznat, že je May tolik podobný. On je daleko víc dospělý ve všech ohledech života, takže i jeho chování je vyspělé. Rozhodně je ze svých sourozenců nejrozumnější, takže paličatost a dětinskost musí mít Mayven jedině po Eastonovi.* Jo, já vím. Jenom je to úsměvný. Mít takhle někoho, pro koho je všechno co dělam prakticky svaté a chce to umět taky. Už se těším, až děti povyrostou a bude to u nich podobný. *Pousměje se nad tou představou a zároveň i nad vzpomínkou toho, jak se Thony hned první den vydal k jeho pracovnímu stolu zavalenému papíry. Od té doby to udělal ještě párkrát, ale pak pochopil, že místo práce dostane maximálně papír a pastelky, takže se začal zajímat hlavně o ty.* Jo, máš pravdu. Ať bude dělat cokoliv, stejně je úžasný dítě. *Je hrozně rád, že je Anthony v jejich životech a že to tehdy našel. Jako kdyby díky němu dokázali dokončit skládanku jejich rodiny. Možná právě on chyběl, aby byla jejich rodina kompletní a mohli k sobě všichni cítit city pro rodinu normální. Hlavně co se citů Ash týkalo, protože tam došlo asi k největší změně.* To já taky ne. *Pronese se spokojeným úsměvem a políbí jí na spánek. U toho jí konečky prstů začne lehce hladit po rameni.*

No to teda jsi. Kdybys nebyl paličatý jak tvrdíš, dohadoval by ses se mnou o tom tak dlouho snad? A nebo snad o tom, jestli ti pomou nebo nepomohu s prací? A o dalších tisíci věcech*Nadzvedne obočí a uchechtne se.* No tak.. nebuď podrážděný. Vlastně jo, má to společný i s Eastonem, ale i s tebou lásko. Všichni tři jste strašně paličatí, občas trošku dětinský. I když ty jsi tak roztomilý. Jak se vždycky lehce mračíš a taky trochu špulíš rty jako dítě. *Jen těžko odolává, aby ho do rtů v těch momentech necvrnkla, ale to by se mu asi moc nelíbilo.* Ale pokud tě to potěší, ze svých sourozenců jsi i tak ten nejvyspělejší a nejrozumnější a jsi skvělý starší bratr. *Pousměje se na něj. Ví, že pro něj jsou jeho sourozenci, celkově jeho rodina vše a dělá toho pro ně dost. Jde poznat, jak mu na nich záleží.*/A já slepá to dva roky ignorovala. Jak jsem i nemohla nevšimnout, že mám vedl sebe tak skvělýho chlapa?/*Jen málokterá ženská má štěstí jak ona.* Jo, než dojdou do puberty tak snad. Pak to bude peklo, ale pak zase dobrý, akorát, že to už nebudou malincí, ale budou dospělí, jako teď mi třeba založí vlastní rodinu.. Musíme si užít to jak jsou ten malí a my se s nimi můžeme kdykoliv přijít pomazlit a oni neprotáčejí očima. *Doufá, že to neuteče tak rychle jakby se mohlo zdát z jejího vyprávění.* To je, prostě andílek a skvěle k nám zapadnul. Jsem snad každý den šťastnější, že jsi ho našel a nechali jsme si ho. *Sice měli Taysu, ale on dost pomohl k tomu, aby si přiznala city k Timothymu. Když ho přinesl a řekl, že si ho nechají tomu asi pomohl nejvíce. A jak mu vždycky vaří polévku a bojí se, aby to moc nepřesolil nebo tma nedal něco, co by malému ublížilo, protože se o něj bojí, je taky úžasný. Usměje se na něj a sedne si více k němu, aby m mohla položit hlavu na rameno a ještě předtím ho tam lehce políbit.* Miluju tě. A nechápu jak jsem mohla být ty dva roky tak sklepá.

*Nelíbí se mu ten výčet věcí, který dokazuje, že je paličatý a to hlavně z toho důvodu, že teď na to nemá už co namítnout a musí jí dát za pravdu.* Tak to je spíš starost. Abys toho neměla tolik a tak. *Zamrmlá nespokojeně.* Já nešpulim rty jako dítě. *Pronese co nejvíc přesvědčeně dokáže a pak si sám uvědomí, že to akorát dělá, takže se rty pokusí zase narovnat do normální pozice.* Jo, to mě potěší. *Přikývne se spokojeným úsměvem, když sama dodá, že je ze svých sourozenců nejvíce vyspělý a rozumný.* /A dětinskej nejsem vůbec přece./ *Proběhne mu paličatě hlavou.* Nemluv o tom, jak vyrostou. Nechci, aby vyrostli. Takhle se mi líbí. *Uchechtne se, protože by mu to rozhodně nevadilo.* Jo, miluju ho jako kdyby byl klidně můj biologickej syn. Zapadnul úžasně. *Dá jí za pravdu a přitulí si jí k sobě co nejblíž, aby jí mohl políbit do vlasu.* Měla jsi k tomu důvod. Nemá smysl si to nějak vyčítat nebo se tím trápit, zlato. Hlavní je přítomnost. *Pokrčí jedním ramenem a pousměje se.* Nebo ti mám snad dokázat, jak hlavní je přítomnost pro mě a že ty dva roky vůbec neřešim? *Zeptá se jí trochu provokativně a během toho jí jednou rukou pohladí po stehnu.*

Jo, to taky chápu a stejně se ale já starám o tebe a kdybych toho měla moc, pomoc bych ti přece nenabízela. *Tenhle jeho argument může vyvrátit už jen logicky. Když prohlásí, že nešpulí rty, což následně udělá, rozesměje ji to. Nedokáže si zkrátka pomoct.* Jo, máš pravdu, vůbec to neděláš.. *Řekne ironicky a pořád jí pobaveně cukají koutky rtů, ještě kvůli tomu, jak se snaží přestat tvářit jako malé dítě.* Ale jsi takhle vážně roztomilý. *To jí prostě nevezme. A jelikož si to asi nedokáže kontrolovat, i když se teď takhle tvářit přestane, brzy ho tak určitě ještě uvidí.* Ale stejně jsi paličatý. *Zazubí se na něj. Sice je nejrozumnější, ale tvrdohlavost se mu prostě taky nevyhla.* Jo mě taky, ale jednou to přijde. Naštěstí ještě máme několik let, kdy jsou takhle roztomilý. Zvlášť se těším, až začne chodit Taysa, to už Thony bude běhat normálně a by si s nimi budeme moct hrát třeba v zahradách na schovku. Jako bych slyšela ten jejich roztomilý smích. *Taysa se na ně občas zazubí a Thony? To je prostě smíšek. Směje se prakticky pořád, za což je ráda, protože je očividně štastný.* Přesně tak. Je to prostě náš syn a nedovedu si už ani naši rodinu představit bez něj. *Thonyho bere stejně jako Taysu, nedělá mezi nimi rozdíly.* Stejně si to vyčítám, měla jsem se k tobě chovat lépe. *Pokrčí rameny. On na ni vždy byl milý a navíc nevěděl, že byla zamilovaná do někoho jiného.* Hmm.. Možná? *Sama mu položí ruku na hruď, ale jen lehce, skoro se ho ani nedotýká a sjede jí až k županu, který je obmotaný okolo jeho pasu.*

Nojo. *Protočí nakonec očima, protože nerad tyhle slovní přestřelky prohrává. A od doby, co s ním Ash mluví jich už byla spousta, protože je hrozně přesvědčivá a má skvělý argumenty.* Ale no taaak. *Zaskučí, když rovná rty do normální pozice.* Určitě u toho nevypadam jak malý dítě. *Brání se aspoň, protože to, že to nedělá, už teď asi těžko ukecá.* Nejsem roztomilej. *Zamračí se trochu. Kterýho chlapa by potěšilo tohle slyšet? Přeci jen je to drsné pohlaví, které má chránit ostatní a být vůdcem a ne nějakým roztomilým plyšákem.* Ale já za to nemůžu. To je v genetický výbavě od mých rodičů. Takže v paličatosti jsem nevinně. *Uchechtne se, i když ví, že ho to nijak neomlouvá.* Jo, taky se na to těšim. Budu si s ním jít hrát na honěnou do zahrad a on bude utíkat jak tryskomyš už na chodbách v paláci. *Zasměje se nad tou představou a tuší, že takhle nějak to bude vypadat. A až budou běhat oba dva i s Taysou, tak si to užijou opravdu naplno.* /Nebudu muset chodit ani do posilovny, když několik kilometrů nalítám s dětma./ Nic si nevyčítej, no tak. *Zamračí se starostlivě a pohladí jí po tváři.* A mám ti si tě vzít rovnou tady a nebo to chceš radši v pokoji? *Zavrní jí do ucha a a přitom si jí posadí na klín, aby byla čelem k němu a ruce jí položí na boky.*

*Vítězně se na něj zazubí. Oba moc dobře ví, že má ona pravdu a je ráda, že se s ní konečně přestává dohadovat i Timothy. Zopakuje mu, že je takhle roztomilý, když krčí nos a špulí rty jako malé dítě. I když ji taky dost štve to jak se s ní dohaduje, i když má u něčeho pravdu.* Ale jsi roztomilý. Ale neboj, taky silný, vtipný.. prostě úžasný. *Nakonec to prostě shrne, protože kdyby měla vyjmenovávat všechny pozitivní vlastnosti a věci, které na něm miluje asi by tu byli vážně dost dlouho.* Jo a až se paličatost objeví i u našich dětí, tak budeš říkat, že to určitě nemají po tobě, i když by to mělo být teda taky genetický a budeš dělat, jakože nevíš, odkud ta paličatost je, že? Hraješ tak jak se ti to zrovna v tu chvíli hodí. *Uchechtne se.* To dělá občas už i teď. Někdy sedí jako hříbeček, ale zase se rád plazí po komnatě, dost ho začíná zajímat. Docela se o něj občas bojím, nejspíše bychom až se vrátíme zase do Midstonu od paláce, měli nějak zabezpečit ostré rohy, hrany a tak.. *Už když si tu první noc co jej Timothy přinesl stoupal u jeho stolu se docela bála, aby se tam nějak neuhodil.* Ale až bude větší i Taysa a my je budeme honit po zahradách, asi nebudeš ani muset chodit od posilovny a stejně tak já. Že jsem se ještě někdy bála, že kvůli tvým jídlům přiberu. Ty to z nás brzy dostanou. *Našli věc na kterou perfektně fungují děti - jako hubnoucí prostředek.* Na tom nic nezměníš. *Pokrčí rameny.* Mám i co vynahrazovat. *Usměje se na něj, když si ji posadí na klín.* Hmm.. Myslíš, že bychom to do pokoje vydrželi a ty sis mě nevzal už v převlékárně? *Zeptá se ho a ještě se k němu skloní, aby mu na krk začala dávat polibky.*

*Protočí očima, když mu zopakuje, že je roztomilý, ale než něco začne namítat, udobří si ho tím zbylým výčtem jeho vlastností a předností.* Dobře, dobře. Fajn. *Ukončí to nakonec, protože jinak by určitě sklouzla snadno k tomu, jaký je dokonalý a tak a to mu připadalo zase jako hodně přemrštěná chvála, po který by se akorát dohadovali, jestli přehání a nebo ne.* No jasně, jinak by to nebyla sranda. A navíc přece na sebe nevezmu plnou odpovědnost toho, že naše děti budou paličatí mezci. Něco budou mít určitě i po tobě. A kdo ví, co má v genetický výbavě Anthony. *Zhodnotí pobaveně, protože je klidně možný, že ten nebude paličatý vůbec a nebo naopak všechny z nich překoná.* Jo, to bysme asi měli. *Přikývne, protože se tady bojí, aby si Thony nějak neublížil se svojí zvědavostí.* Jako kdyby snad vadilo, kdybys trochu přibrala. *Poznamená s trochu staženým obočím a rukou jí přejede po straně hrudníku, kde jsou vidět náznaky žeber jako důkaz, že by jí nějaké to kilo navíc vůbec neuškodilo. Pak si jí posadí na klín a ruce jí položí na boky. Po jejích slovech se spokojeně usměje a zahákne prst o lem ručníku, co má na sobě, aby ho uvolnil a nechat sklouznout dolů. Pak jí nadzvedne, aby jí mohl položit na záda do lehu a sám se zapře nad ní a během toho sám shodí svůj ručník. Nemá smysl čekat, prostě jí chce. Ale to neznamená, že by jí to nechtěl udělat hezké, takže jí začne líbat a postupně si prolíbá cestičku od hrany její čelisti, přes bradu a krk k jejím bradavkám, kde udělá jednu zastávku, aby se jim co nejlépe pověnoval a pak pokračuje ještě níž k jejímu podbřišku.*

*Spokojeně se usměje, když se s ní už dále nedohaduje o tom, zda je roztomilý a nebo ne. I kdyby dál namítla, myslela by si svoje.* No.. to je pravda. Jsme tvrdohlaví dost oba. /I když já méně, protože to klidně nahlas přiznám./*A nemusí se o tom tak moc dohadovat jako Timothy.* Thony se zatím ale vážně jeví jako andílek a neodmlouvá. Uspávání je u něj lehčí jak u Taysy, sní klidně všechno, co mu dáme, když jde o to, co vaříš ty tak se mu teda ani nedivím. *Timothy vaří výborně, to bez debat. Aby byla ale upřímná nedovede si skoro Anthonyho představit jako tvrdohlavce.* Teď si zatím tolik nestoupá, ale to přijde nejspíše dost brzy. Dělá pokroky každý den. *Jen během měsíce co je u nich začal už říkat "máma" a "trejda". Táta zatím nic, ale nevzdává to a pravidelně s ním trénuje. Položí mu svou ruku na tu jeho, kterou jí sjede po viditelných žebrech.* Moje váha je ale normální, vážně. A teď jím o dost více, když vaříš ty, to sis musel všimnout. Jsem v pořádku, nemusíš se bát. *Pousměje se na něj a nakloní se k němu, aby ho políbila a umlčila tím jeho případné protesty. Skousne si lehce spodní ret, když jí nechá sklouznout ručník na zem. Ví, že je tu může kdokoliv vidět.. ale k čertu se všema. Spokojeně vzdychne, když se chvilku věnuje jejím bradavkám. Kdyby byly v posteli teď by ho přetočila, aby se mohla zase věnovat jemu, ale moc místa tu není. Však ona mu to vynahradí. Najde jeho rty, aby ho mohla políbit a stejně jak on předtím mu teď ona provokativně lehce skousne spodní ret a zatáhne za něj lehce.*

Tak vidíš. Aspoň to přiznáš. *Uchechtne se a u toho se na ní pobaveně zazubí. Jaká je šance, že Taysa bude klidná a nebude paličatá? I nula procent se zdá jako dost vysoké číslo. Pravá pravěpodobnost se pohybuje nejspíš v minusových číslech.* Umí si vážit věcí, který má a to je mu rok. Je to až neuvěřitelný. Jsem hrozně zvědavý, jaký bude až bude velký. *Docela se na to i těší. Věří, že z Anthonyho vyroste úžasný člověk.* Jo, to je pravda. *Pokýve hlavou a pak jí přejede rukou po žebrech a starostlivě stáhne obočí.* Já se nebojím. To ty se bojíš přibrat, když nemáš proč. *Namítne potichu a pak už se začne věnovat polibky celému jejímu tělu. Když si ho přitáhne opět ke rtům, pousměje se do polibku a pohladí jí po linii boků než spojí jejich těla a začne do toho jejího přirážet. Chce jí slyšet vzdychat bez ohledu na to, kde jsou.*

Jo, protože i když jsem taky tvrdohlavá ne tak moc, abych to dokazovala tím, že se s tebou o tom budu nadále dohadovat. *Pokrčí rameny a usměje se pobaveně. Už jen to jak se s ní o tom předtím Timothy dohadoval přispělo k tomu, aby ho považovala za tvrdohlavějšího člověka než je ona sama. Thony je vážně zlatíčko, ale Taysa? Ta už proti nim protestuje teď. Uvidí jak to s nimi ještě bude, ale už jen kvůli jejich holčičce si dost užijí. Snad Thonymu aspoň vydrží tahle andílkovská povaha.* Je to až neuvěřitelný. *Souhlasí s ním. Občas pochybuje, že je Thony normální dítě. Je až moc hodný, nevzteká se a na svůj věk je podle ní i dost chytrý. Prostě dokonalé dítě. * Ale proč bych měla přibírat, když je moje váha normální? *Povzdechne si.* Fajn.. Párkrát si dám ještě větší oběd a pokusím se váhu trochu nabrat, spokojený? *Sice nevidí jediný důvod, ale nechce, aby si Timothy dělal zbytečné starosti a pokud jej to potěší, zkusí to. Když ji líbá po celém těle, líbí se jí to, ale stejně je to nejlepší na rtech, takže je znovu vyhledá. Když do ní konečně pronikne, spokojeně vzdychne. Netrvá to dlouho, když dosáhne vrcholu a zasténá nahlas jeho jméno. Může je sice kdokoliv slyšet, ale upřímně? Na to teď vůbec nemyslí.* Miluju tě. *Řekne, když se jí trochu zklidní dech a odhrne mu pár pramínků vlasů, které se mu dostali na čelo.*

Pff. *Odfrkne si a mírně protočí očima, protože je určitě tvrdohlavá stejně jako on. Ale nechce strávit zbytek dne touhle hádkou, takže pro tentokrát to nechá být. Pak už jí rukou přejede po žebrech a po jejích slovech zavrtí hlavou.* Ne, asi jsi mě úplně nepochopila. Já ti neříkám, abys přibrala. Vypadáš skvěle. Budeš vypadat skvěle, i kdybys vážila sto. Jenom nechci, aby ses tolik bála toho, že bys měla nějak přibrat. Neříkám, abys to dělala. *Vysvětlí jí mírně a u toho jí pohladí po tváři a políbí na čelo. Pak už se přesunou k jiným typům polibků, kterou jí celou zasype a pak spojí jejich těla a začne přirážet. Postupně začne vzdychat a sténat i on a nakonec se vzdychnutím jejího jména vyvrcholí.* Já tebe taky. *Vydechne a líbne jí na čelo. Ještě jí pohladí po tváři a pak už si jí vezne do náruče a vynese jí před saunu do převlíkárny.* Nebudu riskovat, že nás někdo vyruší při druhym kole, takže pokračování v komnatě. *Zazubí se na ní a natáhne na sebe džíny, ve kterých přišel.*

No.. znělo to trochu tak, že se o mě bojíš a chceš abych přibrala.. *Pokrčí rameny.* A asi pro každou holku je její váha mindrák, nediv se mi. *Pokrčí rameny. Musí se pousmát, když ji pohladí po tváři a políbí jí na čelo, ale nestěžuje si, když začnou dělat něco jiného a o tomhle se už přestanou bavit. Tohle přesvědčování, že mu na těch dvou letech jak se chovala předtím nezáleží se jí líbí, ale co neříká je, že si to pořád vyčítá a stejně tak vyčítat bude. On nevěděl, že byla zamilovaná do někoho jiného. Když dosáhne vrcholu, zasténá jeho jméno a snaží se zklidnit svůj dech, aby mu mohla říct, že ho miluje. Usměje se, když jí řekne, že on ji taky a zvedne ji do náruče.* Dávej pozor, ať se ti nic nestane. *Pořád se bojí ohledně té jeho nohy a nedávno ve vířivce jí řekl, že jej bolí sval. V převlékárně na sebe natáhne džíny a mikinu, ve které sem přišla. V sauně se dost zpotila a možná za to může trochu i Timothy.* Naprosto souhlasím a první, co v pokoji navrhuju je společná sprcha. *Mrkne na něj a pak ej chytne za ruku a vydá se s ním do pokoje. Jen doufá, že budou děti pořád spinkat.*