Kavárna

Uprostřed městečka se nachází menší náměstíčko, na kterém je právě k nalezení i tato útulná kavárnička, která vás schová před mrazem a ještě vám nabídne skvělé kafe a zákusky. Kdo by se nechtěl trochu rozmazlit při tý vší zimě?

*Jelikož Lucien má ještě nějakou práci, rozhodla se sama zajít do kavárny. Ráda tam chodí i v Midstonu, dobře se jí tam maluje. Na sebe si vzala černé kozačky, ve stejné barvě i džíny, bílý svetr a ve stejné barvě i kabát se zlatými knoflíčky. Líčení má jen jemné a jejím jediným šperkem jsou malé zlaté náušnice. Stejně jako její matka se drží v tomhle minimalismu. Vlasy si dala do drdolu, aby jí nepadaly do obličeje, když bude malovat. Před sebou má svoje oblíbené kapučíno a k tomu talířek s pár makronkami, což je věc, kterou si naprosto zamilovala. Vlastně je ochutnala prvně v této kavárně. Než se přijeli teprve týden věděla, že je dcerou krále a královny a to prakticky nevycházela ze svého pokoje. Sedí v jednom ze zadnějších boxů, nohu má přes nohu a otevřený svůj skicák na malování a v ruce obyčejnou stínovací tužku, B5 což je jedna z těch, které kreslí silněji a dá se s nimi i pořádně stínovat, ale nerozmazává se to tolik jako u B8 nebo B7. Většinou kreslí návrhy šatů a nebo teď polonahého Luciena.. Ale teď se rozhodne nakreslit právě tohle místo. Chce mít památku. Jistě, mohla by si to vyfotit, ale tohle.. tohle se jí zdá lepší. Bude to vyobrazeno jak to vidí svýma očima. Možná ne dokonalé jako by to bylo na fotce a vše nebude na tom stejném místě.. Ale když se na tu kresbu podívá třeba za pár let, díky ní si to tu dovede představit a nasaje díky tu zdejší atmosféru lépe než z nějaké fotografie.*

*rozhodla se projít po areálu ještě takhle večer. Má to ráda, to městečko má mnohem lepší atmosféru a je takové více magické. Na sobě má černé džíny, černé boty na vyšším podpatku a béžový svetr. Přes to si vzala i bílou bundu, aby tu neumrzla. Vlasy si nechala volně rozpuštěné a nalíčená je decentně, ale dost na to, aby zakryla únavu a to, jak bledá. Tahle zima už jí jde celkem na nervy. Rozhodne se zajít na chvíli do kavárny, protože už jí je dost chladno. Hned zamíří k pultu, kde si objedná kafe. Poté se chce jít i s kafem posadit k nějakému stolku, ale všimne si Nyveve. Na chvilku zaváhá, ale nakonec zamíří k ní. Ví, jak to dopadlo minule... ale i tak se chce aspoň pokusit se s ní sblížit. A teď, kdžy tu nejsou jejich bratři... možná to bude delší rozhovor než na pět minut.* Ahoj, můžu si přisednout? *zeptá se a pousměje se.*

*Moc do kaváren nikdy nechodila, dvacet-tři let žila v tom, že je šestá, nebylo tolik peněz a na to, že sem může klidně zajít každý den si musí dost zvykat, ale zatím to není tak hrozné. Až občas na ty pohledy. Ale hádá, že třeba v Midstonu to bude o hodně horší než tady. Tady jsou všichni takový uvolněnější a moc věci neřeší. Líbí se jí to a do paláce se zpět vůbec netěší. Klidně by zůstala tady, pokud by měla být upřímná. Mít tu menší byt, vydělávat si přesně takhle, malováním, třeba portrétů, mezitím, co by seděla v kavárně. Že k ní někdo jde prvně nevnímá, je až moc zabraná do stínování makronek, které leží na jejím tole. Kreslí to tu podle svého pohledu a první co musí dodělat je právě tohle a její kapučíno, protože neví jak dlouho se dokáže držet, aby to nevypila a to by to to zkazilo. Zvedne rychle hlavu, až k ní promluví Aideen.* Ahoj.. ehm.. asi jo, můžeš. *Pousměje se na ni.* Pokud si budeš chtít dát makronku, tak ještě prosím tak pět minut počkej, musím to dostínovat, pak si klidně můžeš nabídnout. *Pousměje se na ni pobaveně. Když ji sjede pohledem všimne si, že mají dost stejný vkus na módu.*

*rozhodne se jít na chvíli ohřát do kavárny, protože už její dost zima. V pultu si objedná kafe a když se chce potom někam posadit, všimne si Nyveve, a tak trochu nejistě zamíří k ní. Upřímně... vůbec si nedokáže představit, jka tohle může dopadnout. Posledně to moc dobře nedopadlo. Ale třeba dnes, když tu budou samy.. mohlo by to být lepší. S pousmátím se jí zeptá, jestli si může přisednout a po její odpovědi položí hrnek s kafem na stůl, svlékne si bundu, kteoru jen přehodí přes opěradlo židle a posadí. Pobaveně se pousměje nad jejími slovy a koukne se na tu její kresbu.* Promiň, nechtěla jsem tě od toho rušit. Ale máš vážně talent, je to nádherný. Ukážeš mi pak i něco dalšího? *její kresba se jí opravdu moc líbí, i když ještě není hotová.* Jak se máš? Těšíš se zpátky do paláce? *pokusí se začít nějaký hovor, aby nebylo trapné ticho, i když uřpímně moc neví co říct. Což je u ní dost výjimka, jelikož si servítky většinou nebere a je extrovert, takže mluvit s druhými jí problém nedělá.*

*Když k ní přijde Aideen nejistě ji dovolí, aby si k ní přisedla. Aspoň tu dneska je jen ona a ne Austin a i Xavier. I ji má pořád za princeznu než svou sestru a dost se drží, aby se tak i nechovala, nevykala jí a tak, ale bude takhle méně nervózní než s ještě jejími.. bratry. * To je v pohodě. *Dokáže se s ní v klidu bavit a u toho malovat. V tomhle má praxi taky díky Lucienovi. Už se párkrát stalo, že vstala dříve než on a začala ho malovat on pak musel ležet nehybně, než to nedodělala a mezitím si povídali. *Díky.. A jo, klidně. *Souhlasí s ukázkou dalších jejích kreseb. Je dost skoupá na to, kdo je uvidí, ale je jí špatné to odmítnout.*/Měla bych tu svou stydlivost už nějak odbourat../*Pokud se tím chce živit, tak by to bylo vhodné. Jak má nabízet něco, co se bojí ukázat? * Ani ne, pokud mám být upřímná. Tady je to více uvolněnější. *Vysvětlí jí. Raději by zůstala tady, ale to by jí asi neprošlo. Navíc... Lucien bude v paláci a lhala by, že on není hlavním důvode, proč je ještě vůbec tady. Nebýt jeho, už by byla někde jinde, nejspíše v Clermontu, to je jedna z provincií, kde je tepleji a ona chce někam do tepla spíše než žít někde v horách v provincii St. George.* Co ty? *Během toho, co s ní mluví nepřestává malovat a protože makronky už jsou, jednu si vezme a trochu pošoupne talířek směrem k Aideen.* Stejně je sama všechny nesním. Možná budu znít jako blázen, ale jo.. Objednala jsem si jich více i kvůli té kresbě. *Uchechtne se. Samozřejmě by to nějak snědla, nenechala by je jen tak a nebo si je vzala s sebou, ale umí se rozdělit.*

*přisedne si tedy nakonec k Nyveve. Je ráda, že ji hned nevyhodila nebo rovnou neutekla. Aspoň tak konečně mají šanci si promluvit. Omluví se jí, protože jí nechtěla rušit. Sleduje to, jak maluje a obdivuje jí, Malování nikdy nebyla její silná stránka.* Není za co, jsi v tom skvělá. Já tohle nikdy nepobírala a nakreslim sotva kolečko. *uchechtne se.* To jo, všechno je tu takový jednodušší. Ale těším se na teplo, ten sníh mi leze už na nervy. *uchechtne se. Rozhodně je to člověk, co má raději teplo než zimu. A taky už se těší na svou komnatu. Uhcechtne se, když řekne, že ty makronky objednala jen kvůli té kresbě a jednu si vezme.* To zní jako něco, co by udělala i máma. *Řekne prakticky bez rozmýšlení, ale pak si vzpomene na to, jak minule říkala, že je nevidí jako rodinu, a tak na ní trochu omluvně koukne.* Ale jsou fakt skvělý. *Uzná, protože jí opravdu chutnají.* Jak se má Lucien? *odolá nějakému popíchnutí ohledně toho, že by se taky někdy mohli při svých.. chvilkách tišit.*

Jen abys netrpěla falešnou skromností. *Pousměje se na ni. kolečko by snad nakreslit zvládl každý, ne? Takové to sluníčko s čárkama a domek ze kterého jde kouř a před tím tyčinkové lidi z čehož by holčička na sobě měla trojúhelníkové šaty. Ale potěší jí, že jí to pochválí.* Jo, to taky chápu.. V tomhle ohledu mi chybí docela Midston. Jsem spíše na teplejší počasí. Na sobě má bílý huňatý svetr, to asi značí o všem. Vezme si jednu makronku a talířek popostrčí k Aideen. Musí se přiznat, že jich objednala tolik i kvůli tomu obrázku. Na její slova nereaguje a když vidí její omluvný úsměv jen se na ni trochu taky pousměje. Cítí se trochu špatně jak se s nimi nebaví, když jsou k ní tak milí, ale zase si při této zmínce vzpomněla na ženu, která ji vychovala a ne na královnu.* Jo, jsou dobré. Zvlášť ty fialové. *Jednu si vezme a napije se i své kávy, které je už trochu studená, ale co už no.*/ Kávu prvně kresli, Nyv../ *Po jejím popíchnutí lehce zčervená. Ví jak si tuhle stěžovali, že dělají moc hluk král a královna a napadne ji, že naráží i na ně.* Ehm.. Má se skvěle. Teď jen musí dodělat nějakou práci, proto jsem se vydala sem. *Jinak by zůstala s ním a zabavili by se..* A než spustíš.. Ne, žádná teta nebude a ne, ani se nechystá svatba.

Spíše mam pocit, že jí trpíš ty. *asi i slepý by musel vidět, že je stydlivá a skromná. Je to jasné na první pohled. Ona nikdy stydlivá moc nebyla, takže v tomhle jsou opravdu dost rozdílné.* Já taky, ale byla to fajn změna. Ale dýl bych už tu asi nevydržela. *uchechtne se. Těší se do Mdistonu na teplo, ale bude jí zase chybět ta uvolněná atmosféra. Řekne, že tohle by udělal i jejich mamka, ale tak nějak si neuvědomí, že ona jich jako rodinu nebere, tak se na ní omluvně pousměje. Možná tajně doufala v nějakou reakci.. ale ta nepřišla.* Všechny chutnaj podobně. *vždycky jí chutnaly podobně a moc ty příchutě nerozlišovala, hlavně tedy ty ovocné.* Nechceš si koupit durhou? Musí být studená, podud tu leží stejně jako ty makronky jen kvůli kresbě. *okomentuje pobaveně její kafe, ale vědomí si, že ona si ho vlastně koupila také a tak se taky napije. Pak se jí zeptá na Luciena a pobaveně se musí usmát když vidí, jak zčervenala.* Aha, takže to pak určitě bude muset upustit páru, až se vrátíš... *zamumlá pobaveně. Ti dva jí přijdou jako nějací sexuální maniaci občas.* Ale no taak, to není fét mě takhle zastavovat ještě před tim, než začnu. A proč ne teta a svatba? Dobře, děti ještě chápu, i když bych se vsadila že stejně budeš do konce selekce těhotná, ale vždyť jste tak roztomilííí, se svatbou není na co čekat. A už plánuju Xavierovu i Austinovu.. mohla bych začít i s tvojí. *nahlas zapřemýšlí, ale tváří se jako andílek, protože to přeci i je.*

*Pokrčí rameny. Nemá smysl namítat, že jím netrpí. Je dost stydlivá, co se jejích kreseb a tedy hlavně navrhováním šatů, což ji baví nejvíce, týče. Ale chce se toho zbavit. Nejspíše později vyfotí nějakou fotku na Illeagram. Tohle není jediné, co tu stihla za tu dobu namalovat. Už před pár dny zkusila malovat kávou. Chápavě přikývne. Má to podobně. Na jednu stran se těší do Midstonu, protože tam bude teplo a ne ta hrozná zima jako tady, ale na druhou stranu.. Nechce se jí do paláce. A nechce se jí zase stěhovat někam do města, aby byla dále od Luciena a navíc kdo ví jak to skončí po Selekci. Možná s ním odjede pryč. Nechávají tomu zatím volný průběh a moc to neřeší. Kdo ví, co bude za dva měsíce, kdy už to ais skončí. Na to o jejich matce nereaguje. Od té doby, co se potkala s nimi v salonku se nic nezměnilo. *Ne, nechci. Nevadí mi to a navíc ani není tolik studená. *Navíc pořád nerada něčím plýtvá. Zvyk je železná košile. Při zmínce o Lucienovi lehce zčervená .*/Díky bohu za svetr s rolákem../Není si jistá, jestli make-up dokonale zakryje jeho značky. Po jejím dalším popíchnutí se trochu odváží.* Jo, to bude muset. Když už ti vadilo ohledně tvých rodičů ta hlasitost minule, měla by sis dneska koupit špunty do uší. My budeme hlasitější. *Nenechá se jen tak, i když má co dělat, aby se zase nezačala čevenat.* Do konce Selekce těhotná nebudu, beru antikoncepci, když to potřebuješ vědět. A svatbu ještě nechci. Vždyť se známe dva měsíce, necelé. Vždyť ani nevím, jestli s ním odjedu do Belgie po Selekci a nebo zůstanu v Illey a někde ve městě si najdu byt.. *Pokrčí rameny. *

*snad každému musí dojít, že Nyveve je stydlivé, protože j to vidět na první pohled. Trošku jí překvapí, že to ani nezapírá, ale nedá to na sobě znát. V tomhle jsou vlastně přený opak, protože ona se stydí jen minimálně. Chvíli se baví o tom, jestli se jim více líbí v Midstonu nebo tady, ale nakonec dojdou k prakticky stejnému závěru. Tady je dobře, ale moc zima. Musí se poté pobaveně pousmát, když uvidí, jak zčervenala po zmínce o Lucienovi. Pak nedokáže překvapit překvapené vyvalení očí, když začne mluvit jako úplně jiný člověk, Nebo jí tak teda aspoň v tu chvíli přijde.* Díky za varování, dneska se do chaty raději ani nevrátím. *Uchechtne se. Upřímně by jí to ani nevadilo a vážně si pohrává s nápadem, že zůstane venku celou noc. Jsou tu poslední asi dva nebo jeden den. Jak jinak takový výlet ukončit než nějakou zábavou?* Nebo.. můžeš zůstat v paláci. *navrhne trochu opatrně.* Hele... hlavně zase prosím neutíkej, jo? Já vím že nás nebereš jako rodinu a nevyčítám ti to, sama bych se na tvým místě asi chovala podobně. Ale nemusíme se nebavit vůbec, ne? Klidně za svou rodinu považuj ty, co tě vychovali, to je jen tvá volba, ale nemůžeme se zkusit bavit třeba aspoň jako kamarádky? Nebo známé nebo prostě něco takovýho. *vážně doufá, že teď neuteče stejně jako předtím. Kdyby ano, asi by rovnou zamířila do baru a opila se do němoty, jen aby na to zapomněla.*

*Nenechá se jen tak provokovat. Kdyby tohle poslouchala před měsícem, ještě by se styděla, ale díky Lucienovi a tomu, co dělají a jak ji on provokuje už si zvládne i trochu v tom červenáním ovládat a popichování je věc, kterou má po Schreave. Nenechá si to jen tak líbit.* Možná budu tak ohleduplná, že ho odtáhnu k němu, abyste to nemuseli poslouchat. Záleží na tobě jak mě budeš provokovat. *Uchechtne se.* Ehmm.. nad tím jsem upřímně zatím nepřemýšlela. *Nechce se jí tam zůstávat ani náhodou. Teď je tam jen kvůli Lucienovi.* Však bavit se můžeme třeba přes Illeagram i kdybych bydlela jinde.. *Zamumlá potichu. Tak či tak, v paláci v Illey nebude. Možná odejde do Belgie a upřímně? Tam taky neví jak to bude. Čím dál více zjišťuje, že prostředí paláce není pro ni. Ty drby, které o ní kolují zvlášť teď, být středem pozornosti.. Když byla komorná, nepřišlo jí to, byla pro ně neviditelná, teď je zajímá.*

*překvapí jí reakce Nyv, protože si nemyslela ani ve snu, že i ona se dokáže chovat takto nebo takto mluvit. Ale tahle její stránka se jí líbí více, než ta zamlklá a stydlivá.* Kdo jsi a co jsi udělala s Nyveve? *Hraným zkoumavým pohledem na ní koukne, jakoby vážně čekala, že tady před ní je někdo jiný. Ale vzhledem k její provokativní povaze.. asi moc k ohleduplnostem nedojde. Kývne hlavou po její odpovědi na to ,že by mohla zůstat v paláci. Pochopila to. V paláci zůstat nechce* Jo jasně, vždyť je to úplně jedno.. *zamumlá stejně potichu jako ona.* Promiň, neměla jsem s tím začínat, chápu, že to nechceš. *omluví se jí, už normálním hlasem a zakáže si o tom ještě někdy mluvit. Zkusila to dvakrát, víckrát už ne. Začíná se smiřovat s tím, že na nějakou "sestr" může zapomenout. Ale tak pořád má dva bratry. Sice s nulovou inteligencí a rozumem.. ale jsou to pořád její braatři.*

Jedno provokování bych zvládla, další ne. *Pokrčí rameny a pousměje se. Pobaveně protočí očima.* Odhalila jsi mě, jsem mimozemšťan a Nyneve jsem stáhl z kůže. *Uchechtne se nad tím. Odpoví jí upřímně, nad tím, že by zůstala v paláci ani náhodou neuvažovala a ani to tolik není o té rodině.. Oni se k ní chovají hezky a minimálně s Aideen se baví a jo.. už si ji dovede představit jako mladší sestru. Lehce se zamračí nad tím jakým tichým hlasem promluví a nad tou omluvou.* Ne Aideen.. *Povzdechne si.* Tohle ani není tím, ze bych se s tebou a nebo ostatními nechtěla bavit. Prostě.. Dříve, když jsem byla komorná a nevěděla jsem, kdo skutečně jsem si mě lidi nevšímali, byla jsem pro ně neviditelná, vůbec ne součástí klepů a tak, ale teď. Když všichni ví, že jsem potomek krále a královny je to jiný. Jsem od malička stydlivá, nemám ráda pozornost, nejsem ráda jejím středem. Nemám ráda, když se mi někdo šťourá v osobních věcech, nerada jsem, když se o mě šíří drby. Chci nějaké soukromí. Vždycky jsem snila o tom, že jednou budu bydlet sama, sama si vydělávat pomocí toho, co mě baví.. Malováním.. *Pokrčí rameny.* A vždyť to, že bych bydlela někde ve městě by neznamenalo, že bychom spolu nekomunikovaly. Jen většinou před Illeagram. A na druhou stranu bychom se vídaly i více, kdybych odjela do Belgie a vzala si Luciena, což se ti prvně docela zamlouvalo. *Podotkne a pousměje se na ni.* Nebuď smutná, ano? *Možná se v ní probudí nějaký sesterský pud. Vždycky byla ta nejstarší sestra, teď je starší sice Austin, ale.. tady jsou jen ony dvě, ne? A Aideen možná za sestru přijala, ale Austina pořád ne. Lehce ji obejme.* Jsi moje malá sestra a připrav se, že když jsme se spolu začaly teď bavit, budu tě štvát stejně jako Austin a Xavier poučováním a starostlivostí.

Ale já neumim neprovokovat. *namítne pobaveně. Opravdu není chvilka, kdy by někoho neprovokovala nebo si z někoho neutahovala.* To vysvětluje všechno. *uchechtne se a klidně by tomu ochotně věřila, protože Nyveve momentálně nepoznává. Pak už se ale dostanou ktrochu vážnější konverzaci. Mrzí jí, jak to Nyveve bere. Vždycky chtěla mít sestru a teď když tu šanci má? Nechce ji promrhat. Jasně.. ze začátku k tomu byla taky skeptická, jako prakticky ke všemu, ale po nějaké době pochopila, že mít další sourozence, které nikdy neviděla, nebude tak špatné.* To je asi pravda.. a někdy je to fakt těžký, žít neustále s tím, že každej tvůj krok ví celá Illea, ale zvykneš si na to. A časem všechno jejich nadšení pro tebe a Austina opadne, začne jich zajímat něco jinýho, protože to tak je vždycky.*pokrčí rameny. * Nejsem smutná. *zamumlá, i když je dost jasně poznat, že opak je pravdou. Překvapí jí, když ji lehce obejme, a tak nachvilku ztuhne, ale pak jí obětí oplatí. Když pak ale slyší její další slova, trochu až nevěřícně se odtáhne.* Počkej.. jako vážně? Sestra? *zeptá se trochu njeistě, i když v očích se jí zároveň značí jakási naděje a nadšení.*

*Uchechtne se a potřese nad ní hlavou. Taky dost často provokuje hlavně Luciena v posteli.. Ale dovede se i krotit. Tohle je vlastnost, kterou Aideen očividně neoplývá, držení se dále.* Jo, vysvětluje to hodně. Ale teď bych ti radil, abys mě moc neštvala, nebo ě unesu kosmickou raketou na moji domovskou planetu, kde tě použijeme jako pokusného králíka a rozpitváme tě.. Snaží se mluvit zcela vážně, ale pobaveně jí cukají koutky rtů.* Ty jsi princezna celý život, Aideen a ruku na srdce.. Někdy ti novináři dali pokoj? *Možná to největší nadšení z ní a Austina vyprchá, ale nikdy to nebude v pohodě a nebudou mít klid.* Nejsem slepá a ani hloupá. *i pitomec by poznal, že je Aideen smutná. I když je blondýnka nemyslí si, že by měla menší IQ ale na tohle by ani nějak extra vysoký nepotřebovala. Stačí jí to jak je empatická. Nerada vidí lidi okolo sebe smutné, takže ji obejme. Tenhle rozhovor je vlastně fajn. Ona je fajn a když ji to tak potěší, rád aby byla její sestrou.* Jo. *Pousměje se na ni, když se odtáhne. Je ráda, že ji to udělá radost a sama se nad tím usmívá.* Budeš fajn mladší sestra a sourozenci mi docela chybí. Mám končně koho štvát a starat se o něj, přičemž argumentovat, že jsem starší. *Zazubí se a ní pobaveně. * Ale neboj.. Budu se snažit to mírnit.. možná někdy..

Hele, já bych za rozpitvání moc nestála, stejně už jsem zkažená, takže si najděte jinýho obětního beránka. *uchechtne se a v očích má pobavený výraz. Ani se pokouší o klidný výraz, ajko má ona, protože ví, že by to nemělo nejmenší smysl.* No.. úplně ne. Ale vždycky je horší a lepší období. A navíc teď je selekce, to je všechno víc drastičtější. *je pravda že od novinářů neměla nikdy pokoj. A dost pravděpodobně ani nikdy mít nebude. Ale vždycky je to jak na horské dráze.. chvilku je v pozornosti všech médií kvůli nějakému skandálu, ale pak přijde něco jiného a všichni na to zapomenou. Takhle to už holt je.* Jo a já nejsem smutná. *pokrčí rameny. Je tvrdohlavá.. jen tak to nepřizná. Překvapí jí, když ji obejme, ale po chvilce jí obětí oplatí. Moc se jí ale nechce věřit jejím dalším slovům, a tak se od ní odtáhne a musí se ujistit, že slyšela správně. Usměje se, když jí to Nyveve potvrdí.* Hele, mám další dva staršé sourozence - bratry. Na poznámky jsem zvyklá a já taky umim pořádně štvát. *nevinně se na ní zazubí.* Ale když už jsme teď teda tak nějak v pohodě... nechceš zajít do baru? Měl by tam být nějaký večírek. Jen bychom si užili trochu zábavy, tady je nuda. Jsme tu posledních pár dní. Přísahám, že se neopiju, nepokusim se opít tebe, s nikým se nevyspím a ani tam nebudeme celou noc. Bude to fajn odreagováníí .*je jí jasné, že zrovna někdo takhle stydlivý jako se Nyveve se moc ochotně asi do baru cpát nebude... ale je odhodlaná ji tam dovléct.*

Nepřipadáš mi tak zkažená. Sice bych o tobě neřekla, že jsi andílek, ale zkažená taky ne. *Pousměje se na ni naopak se jí totiž zdá docela milá a jako dobrý materiál na sestru.* Jo.. to je asi pravda. Co si pamatuji, nikdy lidi nešíleli jako teď. *V paláci pracovala jako komorná, měla to taky skoro z první ruky. Ale teď jsou novináři skutečně nějak otravnější a na každém rohu. Ale i přes to.. i když skončí Selekce, jejich pozornosti by se jako princezna nezbavila a tahle představa se jí ani teda za mák nelíbí. * Aideen jde ti to vidět na očích. Nedohaduj se se mnou. Jsem taky dost tvrdohlavá a do lidí vidím dobře, takže poznám, že jsi smutná a teď pěkně lžeš. *Našpulí rty. Neměla by se s ní dohadovat, je to předem prohnaný boj. Obejme ji a řekne, že ji ráda bude brát jako sestru.* Abych se tě nezačala brzy bát. *Uchechtne se a naoko vystrašeně ji sjede pohledem.* Ale já nemám bary moc ráda.. *Prvně protestuje. Zarazí se, když řekne, že se neopije a nebude se pokoušet opíjet ani ji.* Vážně? Fakt se nechci opít, to mě nebere a ani nemám moc velkou výdrž. Dvě sklenky nějakého koktejlu by mě už skolily a nechci pak dělat starosti ještě Lucienovi. *Jemu by se asi nelíbilo, kdyby přišla opilá.* No.. dobře, ale jen na chvilku. *Souhlasí nakonec.*

To by ses divila. *uchechtne se. Občas si vážně zkažená přijde a to ne jen díky povaze, ale i díky její nemoci. I když se už naučila, jak ten pocit zahnat... někde vzadu v její mysli stále je a stále bude.* Je to takhle vždycky. Teda podle toho, co říkali rodiče, prarodiče a prostě starší generace, co už si tím prošli. Když to tak vezmeme... je to dost podobný tomu, co se stalo při Selekci strejdy a táty. I když jasně, tam to nevěděla jen veřejnost... ale pro média je to skoro to samý. *Pokrčí rameny, ale poté rezignovaně protočí očima.* No joo. *nechce se jí s ní dál dohadovat, stejně by to asi nemělo úplně smysl.* Jen do toho. *nevinně se na ní zaculí, jako největší andílek, což taky je.* Přísahám. Bude to úplně nevinný, jen si trochu užijeme. *řekne věrohodným hlasem. Samozřejmě jí láka Nyveve opít... ale bude se kvůli ní držet zpátky. Aspoň trošku. Nadšeně se na ní zazubí, když to nakonec přije.*Nebudeš litovat, užijeme si to. Jdeme zrvona?

Hele... aby bylo jasno, tohle neměla být žádná výzva a nic mi dokazovat nemusíš. *Vážně nespotřebuje, aby ze sebe Aideen pustila nějakou otravnou holku, která jí nedá pokoj se svatbou, titulem a tak.* Jo.. to je pravda. *Stejně se jí ale nechce v paláci zůstávat. Nicméně to dále nevytahuje. Nechce s ní o tom dohadovat a svůj názor na to být princeznou a žít tady jen tak nepřehodnotí. Ráda by obyčejný život. I když.. kdyby si měla vybrat život v paláci a s Lucienem nebo život bez něj a někde sama jako obyčejný člověk.. Asi by si vybrala Lucinea.*/Hmm.. najednou to rozhodnout nebylo zase tak těžký./*Před pár dny se s tím ještě prala. Vítězně se zazubí, když to s ní vzdá. Aspoň se o tom nebudou dále dohadovat a ona se může začít strachovat jak asi bude vypadat jejich návštěva baru. Pořád ji ne moc přesvědčeným pohledem o tom, tak nevinné to bude sjede, ale pak přikývne.*Dobře.. /Přinejhorším půjdu na záchod a napíšu Lucienovi.. Ten by mě přijel zachránit, ne?/*Nechce s opít do němoty.* Dobře, jdeme. *Posbírá všechny svoje věci a ještě s obleče svůj kabát, počká než to udělá i Aideen a vydá se s ní do baru.*