Vyhlídka

V lese se dá dojít až na vyvýšené místečko, kde les trochu řídne a ze kterého je nádherný výhled na celý lyžařský areál. Nejlépe je zde vidět chatové městečko, které máte jako na dlani. Doporučujeme si ale s sebou vzít deku nebo podsedák, ať vám neumrzne zadek při kochání se zdejším výhledem.

*Nebyl dvakrát nadšený z toho že musí jet jako strážce na zimní sídlo. Nejradši by zůstal v paláci, ale ve volných chvílích si aspoň užíval hory a všechno co mohlo tohle místo nabídnout. Dnes mu skončila služba zhruba ve čtyři a jakmile měl padla popadnul cigarety, uniformu měl stále na sobě a na ní i jmenovku nadporučík Washington. Nenamáhal se jé sundávat, stejně mu v noci začínala další směna.Jedinného co ho těšilo bylo že dostal přístup do skladu zbraní.* /Hlupáci, ani mě neprověřili./ *Pomyslel si když kouřil cigaretu na vyhlídce a díval se na hory.*

*Její otec musel pokračovat v práci v Midstonu, ale jí poslal na hory, aby někdo jejich rodinu reprezentoval a podával mu informace o nejnovějším vývoji událostí. Celý ten pobyt tady bez něj si náležitě užila, i když neměla s kým a strávila ho v samotě. Ale poprvé v životě zkusila bruslit, z čehož má dost radost, protože se jí to povedlo bez nějakého zranění. Mrzí jí, že v pondělí se bude muset vrátit do Midstonu zpátky pod denodenní vliv svého otce, ale snaží se na tom hledat pozitiva. Třeba že nebude muset nosit tak tlusté bundy a bude jí teplo. Nebo třeba to, že se nebude tolik ztrácet, protože tady je to pro ní nové, kdežto palác už má prošlý celý. Teď se ale rozhodla vydat na vyhlídku, kterou si docela zamilovala, protože zítra bude balit a už se sem nejspíš nedostane. Oblíbila si ten výhled z ní na chatové městečko. Celou cestu jde s rukama v kapsách a hlavou skloněnou, takže vidí prakticky jen špičky svých bot. Proto když dojde až ke kraji vyhlídky, zastaví se kousíček od nějakého muže. Kdyby si ho všimla z větší dálky, otočila by se a odešla, ale teď by si jí mohl všimnout a to by bylo divné.* Dobrý den. Promiňte, jestli tu chcete být sám, klidně zase půjdu. *Pousměje se na něj mile a ukáže při těch slovech rukou za sebe, kde se rozprostírá les, kterým akorát přišla.*

*Na horách ještě nikdy nebyl na horách. Do svých deseti let bydlel v Summer a potom už nevytáhl paty z Midstonu. Nakonec jako původní sedmí neměl moc příležitostí k tomu cestovat po Illéi a ani ho to nenapadlo. Nakonec měl často větší starosti než bylo do jaké provincie se za svůj život podívá. Poklidně pokuřuje cigaretu a pak si všimne nějaké dívky. Netuší kdo to je. V paláci potkával tolik lidí že netušil ani zdaleka kdo všechno je kdo. Podívá se na dívku, která vypadá o něco mladší než je on. Típne cigaretu. Věděl že ne všem lidem je to příjemné a respektoval to.* Dobrý den. Mě nerušíte takže nemusíte nikam chodit. *Zimní kabát uniformy mu vysí na ramenou.* /Jak já tenhle kostým nesnáším./ *Protože se bavil skoro s každým rozhodl se oslovit i dívku.* Líbí se vám ten pohled, nebo tu přemýšlíte? *Nahodí první otázku a jeho zrzavé vlasy mu nedrží ve větru. Pihy posetý obličej vyniká v zimní atmosféře.*

*Muže si všimne až pozdě na to, aby se mohla otočit a nepozorovatelně zmizet. Většinou se s nikým nebavila. Kdyby řekla něco špatně a zjistil to její otec, tak by byla docela v háji a protože nedokáže být dokonalá, tak se radši všem straní a s nikým nenavazuje kontakt. Ale i tak je vychovaná, takže když už na to dojde, umí přeci jen něco říct.* Dobře. *Přikývne lehce, když jí ujistí, že nemusí nikam pryč. Docela by jí mrzelo takhle přijít o poslední šanci tohle místo vidět. Posadí se kousek od něj a pohled upře na výhled. Všimla si, že předtím típnul tu cigaretu a je mu za to vděčná. Dokáže to tolerovat a přežila by, i kdyby kouřil, ale takhle je to lepší.* Obojí. Spíš ale ten výhled. Přemýšlet se dá skoro všude, ale takovýhle výhled se jen tak nevidí. *Pokrčí lehce rameny a pootočí hlavu k němu. Když teď vidí jeho obličej více z blízka, musí uznat, že je skutečně krásný. Někdy pihy působily roztomilým až dětským dojmem, ale u něj na obličeji tvořily celek, který dával dohromady pohledný mužský obličej, který vůbec dětsky nepůsobil. A stejně tak i jeho vlasy. Očima sjede níže k jeho oblečení a všimne si jeho oblečení a cedulky se jménem.* Jste z paláce. *Zkonstatuje potichu dosti očividnou věc. I přesto zní ale její hlas trochu překvapeně, protože si nevzpomíná, že by ho kdy v paláci viděla.*

*Bavit se s náhodnými lidmi mu nedělalo problém a celkově nebyl ten typ člověka co si zaleze s knihou, nebo neumí promluvit. Měl svojí hlavu a svoje názory tak proč by nemluvil. Ikdyž ty názory byly poněkud radikálnější než u většiny lidí. Hold se neztotožňoval s kastovním systémem, královskou rodinou a ke všemu nenáviděl honosné plesy a akce v paláci. Většinou si tedy prohazoval směny tak aby se na ně nemusel dívat, ale občas na nich kvůli odposlechům a různým útokům musel být.* V tom s vámi souhlasím. Dalo by se tu sedět docela dlouho a juen tak se kochat. V Midstonu takový opravdu není *Nestěžoval si namísto kde bydlel, ale přeci jenom to na zimním sídle bylo krásné a zvykl by si na to tady bydlet.* /Taky že ta komnata pro strážce v paláci je docela stísněná./ *Nepotrpěl si na luxusu a nakonec to že byl druhý ho nijak nezměniilo.* Jeden z mnoha strážců, ale teď hlídám tady na zimním sídle. *Tvářil se jako vzorný a výtečný strážce, ale realita byla trošku jiná. Ani zdaleka tu nechránil královskou rodinu.* Vy jste místní? Nebo jste tu na dovolené? *Zeptá se se zájmem. On by tu byl rád na dovolené, ale nebyl.*

*Pousměje se, když s ní souhlasí a pohledem přejede celé okolí před sebou, které vidí, aniž by pootočila hlavu. Bylo to nádherné. Obzvlášť takhle k večeru, kdy se chatové městečko rozsvěcovalo, někde se zapalovaly ohně a osvětlovali tak kraj nedalekého lesa. Přišlo jí to naprosto kouzelné a obzvláště klidné.* Midston má svoje vlastní kouzlo, je na něm krásných spousta jiných věcí. Myslím, že tahle kouzla se nedají moc porovnávat, když je každé úplně jiné. Zvlášť v takhle rozdílných podnebích. *Vyjádří opatrně svůj názor a lehce si skousne spodní ret, protože většinou držela pusu zavřenou a nic nenamítala. Ale její otec tady nebyl a ona hádá, že zrovna tímhle vyjádřením snad nic nepokazí.* Jsem tu s palácem. Můj otec je diplomatem. *Odpoví mu na otázku a nadzvedne mírně koutky rtů.* Takže jsme vlastně něco jako sousedi nebo spolubydlící. *Poznamená s trochou pobavení v hlase.*

*Byl rád že byl ted mimo zimní sídlo a všechen ten shon dvora. Pro něj byl teď palác jako jedna velká pout. Všichni ty zahraniční hosté, účastnice, každý týden nějaká akce, samé plesy, zvýšená bezpečnost. Začínal si přát aby ty účastnice co nejdřív vypadli, zahraniční hosté sbalili saky paky a v paláci se to opět uklidnilo. Ted mu ale společnost dělá jistá dívka, kterou ani nezná a nijak mu to nevadilo.* /Vždyť lidí je na světě tolik./ Mě se to tak zdálo. Vlastně jsem byl jenom v Midstonu a v Summer. Nemám úplně prozkoumané provincie a tohle je tak nějak něco úplně jiného. Někteří lidé jsou zvyklí cestovat, ale já prostě ne. Jako sedmí se moc nikam nedostanete. * Ted byl sice druhý, ale většinu života žil na spodu kastovního systému. Zamyslí se nad místy a cestováním a kouká se jen tak na výhled na hory a všechnu tu zasněženou krajinu.* Nebylo by to špatné místo pro život. *Usměje se a věděl že možná v jiné realitě žije tady, ale v téhle rozhodně ne. Dívky se zeptá odkud je a když odpoví že z paláce ani ho to nepřekvapí.* Takže jste tu v podstatě na dovolené./Jenom další holka z vyšší společnosti./ *Docela opovrhoval lidmi z vyšších kast, ale ve své roli strážce to nemohl dát najevo.* V podstatě ano akorát v tak velké budově jako je palác se i spolubydlící neznají. *Usměje se a profoukne studený vítr hor.*

Aha, jo, tak to chápu. *Přikývne, když slyší, že byl předtím sedmým.* Ale teď si můžete jako druhý plnit aspoň nějaké sny nebo tak, ne? *Zajímá se a pootočí k němu hlavu, aby viděla jeho reakci a včas odhadla, jestli nepřekročila nějakou mez a neřekla něco, co neměla.* Jaký je to v Summeru? Tam jsem nikdy nebyla já. *Možná absolvovala pár cest do zahraničí, ale v Illey ani zdaleka nenavštívila všechno. A potom, co její matka zemřela, se už z paláce nepodívala nikam až doteď.* Ne, to asi ne. Ale třeba tu někdy žít budete. Jenom tomu nechte volný průběh a během toho se soustřeďte na to, co doopravdy chcete. *Dá mu radu, kterou se řídí celý život a během toho trochu nadzvedne koutky rtů v povzbudivém úsměvu a lehce mykne rameny.* Dalo by se to tak říct. *Uzná trochu váhavě ohledně dovolené.* /Na dovolené od otce./ Občas je to tak lepší. *Poznamená potichu, protože si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby každý v paláci znal každého. Dokonalý zmatek a chaos, ve kterém by se neorientovala a ještě víc si uvědomovala, jak vůbec nezapadá do společnosti. Vlastně i částečně svojí vlastní vinou.*

*Nikdy se za svoji původní kastu nestyděl. U něj to bylo naopak, spíš by radši patřil mezi sedmé než mezi druhé. Povýšení kasty v rámci armády, ale čekal. Hold už se musel smířit tím ž e je v druhé nejvyšší kastě.* Až si odsloužím těch pár let u stráže tak asi ano, ale co bude nikdo neví. *Teoreticky mu ještě nějaký pátek u armády zbýval, ale netušil jak dlouho bude v paláci jako špeh rebelů. Každopádně věděl že ještě nějaký ten pátek v paláci stráví. Uklidňoval ho fakt že jeho pobyt v paláci není úplně zbytečný.* Obecně je tam hodně tepla a člověk se tam pořád peče. Samá poušť, ale za to zajímává. Moc lidí tam nežije, hlavně kvůli té poušti a vedru.*Tolik toho o Summer nevěděl. Žil tam jenom do svých 10 let a potom už jenom v Midstonu.* Třeba. jednou, ale některé sny se neplní a jiné zase ano. *O tom věděl své. Nikdy neměl úplně jednoduchý život a nikdy se mu všechno co chtěl nesplnilo. Jenže tak to prostě bylo. Některé sny se prostě nesplní.* Dovolená to musí být hezká. Ikdyž jako služební cesta to taky není úplně špatné. *Sice to nebylo jako dovolená, ale aspoň měl volno.* Není tu tolik ruchu jako v paláci a tak si tu člověk vlastně odpočine.*

To ne, ale i tak člověku může pomoct zkrátit čekání, když bude přemýšlet o tom, co bude dělat pak. Jasně, nemusí to vždy dopadnout tak, jak čekáme, ale občas se zasnít a plánovat si budoucnost docela pomáhá. *Nebo aspoň ona byla ten případ, kdy to pomáhalo.* Někdy se tam budu muset podívat. Cestovala jsem všude možně, ale poušť jsem na vlastní oči ještě nezažila. *A ten romantický dobrodruh, který se skrýval v jejím nitru chtěl prostě vidět všechno a ideálně co nejdřív, i když věděla, že na některé věci je lepší si počkat.* Ty realistické sny se podle mě splní vždy. Jenom třeba ne pokaždé tak, jak jsme si my mysleli. *Pokrčí lehce rameny a obrátí k němu pohled, ve kterém je vidět zvědavost.* Co je váš sen? *Zeptá se nakonec na trochu osobnější otázku.* Kdybyste mohl dělat cokoliv bez omezení kastou, zůstal byste v paláci jako strážce a nebo byste dělal něco jiného? *Zajímá se. Moc toho o práci strážců nevěděla, neuměla se do toho vžít a ráda by to trochu poznala z jeho pohledu. Když už chrání životy druhých - je té práci odevzdaný, nebo to dělá jenom protože musí?*

¨*Neměl svojí budoucnost nějak do podrobna naplánovanou. Jednou by asi chtěl rodinu ale zároveň byl zavázán rebelům a jen tak se jich nepustí. Dlužil jim to za všechno co pro něj udělali. Dlužil to svému strýci, který se ho ujal když jeho otec zemřel a matka neměla už dost sil a financí na to ho vychovat.* Občas si nějaký ten plán představuju ale nikdo neví co bude. Stačí jedna událost a je zase všechno jinak. Svět je hold zajímavé místo.*Na to že byl sedmý nebyl tak úplně blbý a měl přehled o světe. Věděl co se děje a věděl že v jiných zemích nejsou kasty. Věděl i něco málo o vesmíru.* Tak to vás čeká pořádné vedro a všude jenom písek a sem tam nějaký škorpion, anebo velbloud. *Poušklíbne se pobaveně. V Summer moc nic zajímavého nebylo. Písek, poušť, škorpion, velbloud. Moc turistů tam nejezdilo.* Ale není to moc turisty oblíbená destinace, takže tam určitě nebude tlačenice v davech.* Něco na tom bude. *Jemu se tak nějak sny plnili, ale ten že se v Illéi zruší kasty a rebelové svrhnou královskou rodinu byl nereálný.* /Ale snažit se můžu./ Můj sen? *Podívá se na ní.* /Ne jistě bych nedělal strážce v pitomím paláci, mezi snobama a pozoroval jak se cpou když jiní hladoví. Nenávidím tuhle práci./ Strážce bych nedělal. Nemusím moc paláce asi nejradši bych dělal někde u policie./Samozřejmě zkorumpované./ Ale neříkám že místo guvernéra by mi taky vadilo. *Edagr by na to měl, ale nikdy neměl příležitost se k tomu dostat.* Vy toužíte dělat něco v paláci? Nebo cokoliv jiného?

To máte pravdu. A i když ho vidíme jako zajímavý, tak ho nikdy na sto procent nepoznáme. Vždycky tu bude něco, k čemu jsme se ještě nedostali a nebo něco, co nás překvapí. Je to zvláštní, ale tak nějak..uklidňující. Vědět, že to nikdy nedojde konce. *Pokusí se vyjádřit co nejlépe to jde, ale stejně má pocit, že se jí nepovedlo a asi ani nepovede najít přesně ta správná slova. Je to způsobené tím, jak málo s lidmi komunikuje.* Velbloudi jsou skvělý zvířata náhodou. Na ty se těším. Na škorpiony zrovna tolik ne, ale na velbloudy vážně jo. A písek mi taky nevadí. *Zhodnotí pobaveně a krátce se zasměje.* Jo, to je další hodně velký plus. *Přikývne, protože nebyla někdo, kdo by zástupy lidí zvládal nějak dobře. Asi by to přežila, ale pak by dost možná nějakou dobu měla strach zase někam cestovat.* Jo, váš sen. *Přikývne, protože přesně na to se ptala a dál se na něj zvědavě dívá. Když jí řekne, co by rád dělal, pokýve hlavou. Ale po jeho otázce sklopí pohled ke špičkám svých bot.* U mě je to o něco složitější. *Přizná. Její otec jí v paláci využívá jako služku, takže pro ní své kouzlo ztratil a i když vyhrožoval tím, že jí v osmnácti vyhodí na ulici, uvědomil si, že tím by královské rodině svou láskyplnou povahu nijak moc nedokázal, takže si z ní prakticky udělal svého vězně. Ať už by chtěla cokoliv, je jí jasné, že to, co bude dělat, bude záviset jen na jejím otci. A ten jí teď také začne bombardovat zprávami, dožadující se pozornosti a informacích o tom, jakou má král náladu a kdy přesně pojedou zpátky do Midstonu. Ví, že když mu nezavolá hned, bude mít problémy.* Už bych měla jít. Musim ještě něco..vyřešit. *Zamumlá s pohledem upřeným na obrazovku mobilu, kde jsou zprávy napsané capslockem.* Ráda jsem tě poznala, měj se. *Ani si neuvědomí, že mu tykla, když se zvedá a rychlejším krokem se vydá zpátky k lesu, ze kterého cestou do chaty zavolá otci.*

*Poslouchá její slova o životě a vlastně by se mu to příjemně poslouchalo. On se bavil skoro s každým koho potkal, ale už takový prostě byl. Málo lidí vědělo kdo vlastně je a pro koho vlastně pracuje. Do paláce přišel někdy na podzim a vůbec nikoho nepřekvapilo že prolezl základním výcvikem rychleji než ostatní.* Asi nikdy neprozkoumáme svět celý. Vždycky se nám budou skrývat nějaká tajemství. *Jeho občas nějaká tajemství fascinovala, ikdyž věděl že na ně nikdy nepřijde.* /Stejně jako nikdo nepřijde na to že jsem rebel co se prochází po paláci jako strážce./ No popravdě je to příjemnější že tam není tolik lidí jako v paláci. *Vlastně by se tam chtěl někdy vrátit a podívat se kde vlastně vyrůstal.* /Zvláštní že jsem tam nebyl 15 let./ *Víc už mu dívka neprozradí a poměrně rychle se mu ztratí z dohledu.* Hezký zbytek dne.* Otočí se na ní.* /Kam tak pospíchá./ *Chvíli ještě sedí na lavičce a pak se vydá na směnu.* /Pitomá práce./