Bar

Co by to bylo za obydlenou část planety, kdyby zde nebyl bar, že? Nebojte, i tady bar najdete. Sice budete muset chvíli hledat, protože je trochu schovaný mezi chatkami a nijak na sebe moc neupozorňuje, ale cesta zpátky domů až budete pod vlivem bude nejspíš o něco těžší. I přesto, kde se bar nachází a že nejde o žádný obrovský a luxusní podnik, je tu většinu času plno.

*Dneska má schůzku s lady Beatrice a jen doufá, že odejde bez monoklu. Ne, dělá si jen legraci. Ví, že lady to nemyslela v letadle zle a on jí to nijak nevyčítá. Pozval ji do baru, jelikož ví, že je barmanka tak snad pár drinků a tanec ocení. Upřímně? Zde je těžší vymýšlet nápady na schůzky než doma, v Midstonu. Tak ho napadlo několik míst. Ale i kdyby byly tam, dívku by asi stejně pozval taky do baru, Luxury což je jeden z nejlepších ve městě. Na sebe si vzal černé džíny, bílé tričko a na něj ještě šedou mikinu. Předtím než se vydal pro Beatrice se stavil ještě za Austinem.. Štve ho jak se choval, s Aideen to pořád ještě dobrý není, ale on se je snažil usmířit, oni na něj byli hnusní a v důsledku toho se šel Austin projít ven a napadl ho medvěd. Myslí se.. ne ví, že je to jeho vina. Povzdechne si, ale pak nasadí nacvičený úsměv. Na ten pravý nemá náladu, i když možná mu ji lady zvedne. Následně zaklepe na její dveře a čeká, až mu otevře.*

*Celý dnešek byl popravdě chaos. Dlouho do noci nemohla spát, takže vstávala pozdě a celý den byla unavená. Chvíli před schůzkou si šla ještě na chvíli lehnout, aby nevypadala, jako leklá ryba, ale zaspala. Takže teď poletuje od místa k místu a postupně na sebe skládá oblečení a líčení. Na poslední chvíli se ještě postavila před zrcadlo, aby zkontrolovala co vyvedla. Ze skla na ní vykoukla překvapivě upravená dívka v jednoduché bílé blůze, černé sukni a vysokých botech na podpatku. Vlasy si stáhla do falešného culíku a do uší si nasadila zlaté náušnice. Celý outfit měl působit jemným dojmem. Těžko říct, jestli se to povedlo. Když uslyší zaklepání, strčí si neposedný pramen vlasů za ucho a vydá se ke dveřím.* Dobrý den, Vaše Výsosti. *Pozdraví ho a udělá před ním poklonu. Potom se protáhne dveřmi a zavře za sebou.*

*Zaklepe na dveře dívky, se kterou se má dneska sejít a jít s ní do baru. Když mu otevře, vidí ho s úsměvem, i když nacvičeným ais je to lepší, než kdyby se na ni hluboce mračil.* Dobrý den, lady Beatrice, moc vám to sluší. *Pozdraví jí a u toho ji sjede pohledem.* Můžeme jít? *Zeptá se, nabídne jí rámě a vede před chatku. Obvykle řídí na schůzky sám, ale dneska má řidiče. Chce se taky napít a když pil alkohol, auto neřídí. Nějaký ten smysl pro správné věci má.* Tak co myslíte, strhne se kvůli nám nějaká rvačka v baru? Pokud ano, nechám to na vás, váš pravý hák je bezchybný.. *Poškádlí jí a upřímně pobaveně se na ni usměje. Je z jeho postoje jasné, že to myslí z legrace, takže dívku snad ani nemůže napadnout, že by jí to nějak vyčítal.* Trénujete svoje pěsti snad právě tak? Vyrovnáváním se s otravnými opilými zákazníky? *Snaží se vést konverzaci, aby nebylo ticho. Ale zrovna ona na něj nepůsobila tichým dojmem jak některé jiné dívky, které byly skoupé na slovo a aby mu odpověděly skoro jim musel hrozit gilotinou.*

*Otevře dveře a také se na něj usměje.* Děkuji. Vy také nevypadáte zle. *Zhoupne se na patách a pro jistotu se usměje, aby to nepochopil špatně.* Samozřejmě. *Chytne se ho a vyjde před chatu. Nejdřív čeká, že pojedou v nějaké nablýskané limuzíně, ale vážně si oddychne, když uvidí normální auto.* Jen to ne. Nechci aby kvůli mně měl zase někdo zničeny obličej. *Zastrčí si znovu pramen za ucho a začervená se.* To je poklona. *Zasměje se. Je neuvěřitelně ráda, že to princ bere tak dobře. Bylo by jí líto zkazit tohle všechno tou nechtěnou ranou vedle.* Popravdě? Ano. Každý večer se jich pár najde. Když už mi nezvrací na ubrus, tak mají oplzlé narážky. Ale nemůžu jim to vyčítat. Když v sobě máte tolik skleniček alkoholu, tak to lidem normálně nemyslí. *Zakroutí hlavou.* Hezky jste se trefil. *Připadá jí vtipné, že zrovna o tomhle se baví. Normálně to není věc, kterou začíná konverzaci.*

Děkuju. *Pousměje se na ni. Zeptá se zda mohou jít a po jejím souhlasu jí nabídne rámě a vydá se s ní před chatku, kde na ně čeká řidič. Není to limuzína, tolik rozruchu zase přitáhnout nemusí. Už tak je asi lidi v baru poznají, i když.. pokud budou opilí, třeba ne a oni budou mít klid, ale kdo ví?* Hmm.. Teď nevím, jestli být rád, že ve skutečnosti nejste nějaká bojovnice v kleci a nerada rozbíjíte lidem obličeje nebo být uražený, že jednu vrazit chcete jenom mě.. *Tohle popichování má rád, takže s tím nepřestává a ani to nemá v plánu. Občas to může být až otravné, pokud to bude i pro tuhle dívku, může mu říct a on se bude krotit, teda pokusí se. To jak se mu to bude dařit neví. Otevře jí dveře do auta a když si sedne, posadí se taky a jen kývne na řidiče na znamení, že mohou vyjet.* Určitě. Kdybyste náhodou nevyhrála, rád vám nabídnu místo členky stráží. *Uchechtne se.* Ano, to je pravda. Znám to z vlastní zkušenosti. Naštěstí v Midstonu v Luxury baru je barman strašně od rány, takže nás vždycky všechny srovnal. *Sám často do barů chodil a choval se takhle. Teď během Selekce se teda ale krotí a sám sebe díky tomu překvapuje.*

Můžete to brát tak, že jste výjimečný. Jeden z mála, kterého jsem praštila střízlivého. *Doufá, že to opravdu myslí jako legraci. To, co říká jí neuráží, ale to co řekne ona by jeho urazit mohlo.* Děkuji. *Řekne a vleze do auta a sedne si. Poté se připoutá a pozdraví řidiče.* To by jste byl opravdu laskavý, ale chyběl by mi můj život s rodinou. Nemohla bych je nutit hledat si práci v Midstonu. *Poděkuje a doufá, že princ pochopí i tohle. Kdyby vyhrála selekci, tak by se její rodina o práci ani dům starat nemusela. Kdyby ale dostala práci člena stráží, museli by hledat oboje.* Tohle lidé jsou skvělý. Řeknou na rovinu všechno a všichni je poslouchají. Já si většinou musím stoupnout na bar a zakřičet, popřípadě někoho vykopnout, aby mě začali respektovat. *Nechce, aby to znělo jako, že si stěžuje, ale asi to tak vyznělo. Popravdě jí to hrozně baví. S opilými lidmi je vždy největší legrace.* Takže máte také rád bary? *Zeptá se s úsměvem. Aspoň něco mají společného.*

Díky tomuhle si toho začínám vážně hned více vážit. Ale tím vás nechci pobízet k tomu, abyste mě ještě teď, než přijedeme do baru praštila znovu. *Je rád, že se zbavil jednoho monoklu. Na druhý by si rád těch pár týdnů aspoň počkal.* Není zač. *Řekne, když si nastoupí a sedne si vedle ní.* To chápu. Ale kdyby se váš názor změnil, stačí říct, pro dívku s tam silnou ránou se najde místo určitě. Třeba i v nějaké mé osobní ochrance. Ne, že bych ji teda měl zrovna rád a většinou jim nařizuju zůstávat v paláci. *Kdo by taky chtěl mít za zadkem pořád nějaké strážné, že?* Mají vás za křehkou dívku, která by jim nic neudělala. Kdybyste mě nepraštila, taky bych vás za ni označil, ale vím, že se jen tak nedáte. Zkuste někomu z nich jednu ubalit taky a hned budete mít respekt. *Uchechtne se.*le nevím, jak vám pak půjdou tržby. Do baru, který má pověst, že zde šikanujete své zákazníky a mlátíte je na potkání bych asi nešel, abych byl upřímný. *Jelikož dojedou na místo, poděkuje řidiči a řekne, že mu dá vědět až budou chtít odjet. Zatím má volno a může si projít město, zajít na trhy a tak. S Beatrice se vydá do baru, který na dohled vidí.* A jak rád. Ale neříkejte, že to jste nečetla už několikrát v Illea news. *Donedávna snad každé číslo obsahovalo jeho fotky jak si užívá. I když dost věcí zvěličovali.* Mimochodem, nechcete si tykat? *Zeptá se jí, když vejdou dovnitř. Tohle nabízí na první schůzce každé dívce. Sundá si bundu a pověsí ji a když to udělá í dívka, kývne k baru.* Takže, co si dáš?

To jsem ráda. A nebojte v budoucnu to opravdu nehodlám opakovat. *Poví mu, že by tu práci zřejmě vzít nemohla.* To už je ale opravdu lákavá nabídka. Tedy ne že bych vás potřebovala salkovat, na to určitě máte spoustu jiných, ale moc příležitostí na takovou práci není. /Obzvlášť ne pro někoho, kdo sotva přijel do paláce a má v boji tak malé zkušenosti./ *Přikývne.* Myslím, že by jste se s křehkou dívkou docela spletl. Ale svoje zákazníky mlátil až v případě nouze. To se moc často neděje. *Usměje se na něj. Vlastně většinou jim stačí jen pohrozit a nebo promáchnout rukou vedle jejich hlavy. Opilý člověk vidí něco jiného, než barmanku, která si z něj dělá legraci. Společně s princem vystoupí z auta a podívá se na bar před sebou. Sice vypadá úplně jinak než ten její, ale stejně je skvělé jít si tam pro drink, ne pracovat.* Četla. Ale vy zase nemůžete tvrdit mně, že všechno, co píšou je pravda. Většina z nich je jen banda blbců. Jednou dělali článek i o našem baru a úplně zkomolili jména, barvy, prostě všechno možné. *Zasměje se při vzpomínce na nepodařený článek.* Moc ráda. *Usměje se a natáhne k němu ruku.* Beatrice. *Zasvítí jí v očích jiskřičky.* Martini. *Řekne rozhodně. Tohle je jeden z jejich nejoblíbenějších. Její táta dělá to nejlepší.*

*Přikývne a dále k tomu nic neříká. Má pocit, že k tomu řekl tak nějak vše a nemusí opakovat zase ten samý vtip pořád dokola.. Když tak ho zmíní za pár minut, protože ano to úplně zapomenou, že se o tom bavili, že?* Jen abyste mě už dávno nestalkovala a teď nedělala jakože nic. Mám pocit, že mi z šatníku zmizeli dvě mikiny, přiznejte se.. že vy si je schováváte a používáte je jako pyžamo, protože máte tak pocit, že vás ve spánku objímám? *Nadzvedne obočí.* Mohla jste říct, něco bychom s tím udělali. *Zazubí se na ni jako nevinnost sama.* Očividně ano. I když na první pohled působíte jako andílek, na druhý už docela.. nezkrotně a divoce? Možná za to mohou vaše vlasy. *Ty má dívka zrzavé a kudrnaté, nezkrotné, tak působí. A stejným dojem na něj působí i její povaha, prostě se nedá jen tak, což mu dosvědčila právě ta rána, kterou schytal.* Ano, to je pravda, ale ty fotky nebyly žádný photoshop. Často jsem chodil do baru a abych byl upřímný i teď tam zavítám, ale jen občas. *Svůj čas se teď snaží rozdělit mezi práci, Selekci, trávení času s Rafem, se kterým má blízký vztah a jelikož jsou na horách byla by škoda toho nevyužít a chodí občas i na kopce.* Xavier. *Přijme její ruku a lehce si s ní potřese. Normálně by ji asi políbil na její hřbet, ale teď od formálností přece upustili.* Martiny a whiskey, prosím. *Řekne barmanovi. On sám je spíše na tohle klasický pití. Občas si taky dá něco podobného, vlastně často i Martiny, ale whiskey u něj jednoznačně vyhrává.*

Samozřejmě. Také jsem je od té doby neprala. To bych totiž přišla o úžasnou vůni přepracovaného prince. A pak jedno tričko. To zásadně používám při procházkách v zahradách. *Řekne a snaží se vypadat, že to myslí naprosto vážně. Doopravdy si ani není jistá, kde má princ pokoj.* To ano. Asi žádný anděl nemá vlasy - které mu neustále lezou do pusy - zrzavé barvy, které musí obmotat třemi gumičkami, aby vůbec držely. *Neví, jestli být potěšená, že ji nazval nezkrotnou a divokou. Na jednu stranu se jí to líbí, na druhou to zrovna hezké vlastnosti nejsou.* Každý si někdy potřebuje dát oraz. A mně, jako normálnímu občanu naší země, je jedno, jaký druh preferuje princ. *Je jí úplně jedno, že některé fotky byly třeba i intimnější. S princem momentálně nemá žádný vážný vztah a jí samotné připadá bar jako skvělé místo pro odpočinek.* Whiskey. Dobrá volba. Asi se mě chceš co nejdřív zbavit. *Šibalsky se zasměje. Moc dobře ví, že na některé lidi tohle působí už po prvním panáku a po několika dalších už jsou na mol. S Martini se dá vydržet déle.*

Já věděl, že jste to vy! Se nezdáte lady. Ale na příště vám tam nechám krásnou červenou mikinu, ta by se k vám asi hodila nejvíce, nebo zelenou. Nejsem odborník na módu, ale tyhle dvě barvy by vám dle mého názoru slušely. *Zazubí se na ni. Sice ví, že ona vtipkuje, ale ty mikinu mu vážně zmizely.*/A nebo.. jak se říká pod svícem největší tma?/*Hodí po ní krátce pohledem, docela vážným, ale než si toho stihne všimnout zase jej odvrátí. */Ne, ona by to neudělala./ *Jsou tu dost šílené účastnice, takže to byla určitě jedna z nich.* Upřímně? Divím se, že vám vůbec drží. *Uchechtne se. Její vlasy vypadají nezkrotně a díky tomu i ona. Nemyslí to, že ji nazval divokou nijak zle. Naopak je rád, že s ní není nuda a je nějak zajímavá. Že se nedá tak snadno a to šlo vidět už při odletu. Jako snad jediná se ozvala přitom nevhodném chování funkcionáře a dokonce mu chtěla dát pěstí.* Moc takových lidí není. Většina lidí by byla spíše spokojená, kdybychom já a další princové seděli jen v pracovnách. Jistě, naše povinnosti jsou důležité, nechci ani naznačovat, že ne , ale jak jste řekla, i my si potřebujeme "dát oraz". *Je na ně vyvíjen velký tlak. Chtějí tak moc? Jeden večer za dlouhý čas, kdy se mohou uvolnit? Očividně ano, když je pak všichni považují za nezodpovědné lidi.* Nechci. Jen ji piji asi ze všeho nejraději, to ti potvrdí snad každý v paláci. *Uchechtne se.* A neboj, něco vydržím, nebudeš mě muset za hodinu tahat namol do auta.

Děkuji. Ty půjdou na výstavku. *Tentokrát už se udrží a směje se.* To vám vážně někdo krade mikiny? Ano, pánské jsou z nějakého důvodu pohodlnější, ale krást je někomu z pokoje? *Pokrčí rameny.* To je trochu divné. /To je hodně divné./ Já se také momentálně divím. *Řekne to skoro jako pochvalu. Až na ten jeden neposedný pramen jí vlasy drží, tak jak mají. A to na jejich úpravě strávila méně než pět minut.* Sice nechápu, jak váš den musí vypadat, ale chápu, že na vedení celé země je potřeba hodně času a úsilí. *Jí dává zabrat vedení baru, mezitím, co tu jsou lidé, kteří vedou celou zemi.* Tak na zdraví. *Nabídne mu svůj pohár k přiťukňutí.* To jsem ráda. *Znovu se na něj usměje. Zatím je to příjemný den. Sice je pořád trochu unavená, ale je jí fajn. A ještě lépe, když se napije toho alkoholu.*

Spíše bych byl rád, kdybyste je vyměnila za ty, co máte a ty mi vrátila. Pak si je můžete zase vzít až budou cítit po mě.. *Řekne s co nejvážnější tváří, ale když se dívka zasměje, taky už tomu neudolá.* Bohužel ano, někdo mi je krade. Nemusí to být přímo z pokoje, možná to dělá i moje komorná, když mi nese oblečení. *Pokrčí rameny. Upřímně? Asi ani nechce vědět kdo a proč mu je krade. Taky je dost možný, e vyrábí obří panenku woodoo nebo bude Pálen čarodějnic a vytváří jeho figurínu na vatru.. Kdo ví co za šílence se v paláci a okolí nachází.* Jsem rád, že jsem chlap. Mě stačí si vlasy prohrábnout a už jsou docela v pohodě. *Uchechtne se. Nerad by měl ve vlasech gumičky, sponky a další podobný věci. Stačí mu vidět jak mají složité účesy jeho matka a sestra. Diví se, že je to nikde netahá a nebolí je to, teda aspoň to tvrdí.* /Díky bohu za krátké vlasy../ Pár porad, kde se jeden přes druhého rádci překřikují a ani mě z otcem skoro neposlouchají, papírování.. Někdy je práce méně a mám docela volnější den, někdy zase více a je to náročnější. *Nemají přímo stálou pracovní dobu.* Na zdraví. *Přiťukne si k ní a napije se whisky.* Chceš si dát ještě něco a nebo tě můžu doprovodit na parket? *Tančí tu více lidí a hraje tu moderní muzika.* Tančení na plese mi moc nejde, ale tohle je pro mě lepší, takže neboj, špičky ti nepošlapu.

Hmmm, dobrý nápad. *Zřejmě to taky pochopil jako vtip.* To nechápu. *Zakroutí hlavou. I kdyby byla do prince blázen, tak by mu mikiny nebrala.* /Taky bych chtěla být chlap./ No jo, vy chlapi to máte celkově tak nějak lehčí. *Prohodí s úsměvem. Ale ostříhat vlasy si může kdokoliv. Ivona by mohla, ale dovedete si představit krátké kudrlinky? Zaprvé by to vypadalo zvláštně a zadruhé by jí na učesání nestačilo si vlasy jen prohrabnout.* To je mi líto. *Pořád si to nedokáže dokonale představit, ale tohle říct musela. Udělala by to máma. Potom si s ním přiťukne* Klidně můžeme jít tančit. *Postaví prázdnou skleničku na bar.* Takže nejsem jediná, komu to moc nejde! To je fajn vědět. *Zazubí se. Tanec po královském pro ni byla popravdě muka. Je zvyklá se kroutit do rytmu hudby podle sebe, ne si pamatovat všechny kroky a otočky.*

To já taky ne. A taky vám řeknu, že to není zrovna dobrý pocit. *Uchechtne se. Už jen čeká až někoho načapá jak si čichá k jeho ponožkám. I když.. doporučoval by mu si to dobře, ale vážně dobře promyslet.* To ano. Za tohle mi vlastně nadává docela často moje sestra. Jako by to byla moje chyba. *Uchechtne se. Sice je budoucí král, ale to jaké mají ženské problémy neovlivní nijak. Příroda je příroda. Pokrčí rameny.* Nemusí. Dělám to docela i rád.. Na jedu stranu máte strach, že můžete cokoliv pokazit a to by mělo dost ošklivé následky, ale pak třeba navrhnete zákon, který hodně lidem pomůže a vy vidíte jak jsou spokojení. a vy víte, že to stojí za to. *Když se to vezme takhle, má svou práci vlastně rád, jen je často nervózní a věří, že by se našel někdo, kdo by vládl Illey lépe jak on. Objedná pití načež si s ní přiťukne. Vážně, jedna whiskey ho neskolí, má docela slušnou výdrž.* Ne, to vážně nejste. *Uchechtne se.* Ale vzhledem k tomu, že jsem princ a moje babička je bývalá baletka a tanec miluje.. Asi se mám za svou neschopnost stydět více, co? *Vezme ji za ruku a odvede na parket, kde s ní začne tančit, trochu tělo na tělo. Ale tak to tu dělají všichni a jí to snad nevadí.*/No, pokud mě kopne do rozkroku, venku je aspoň dost sněhu, abych si to zchladil../

To věřím. *Ví, že si někteří lidé ve vztahu půjčují oblečení, ale krást ho někomu prakticky cizímu?* Ani není. *Usměje se od ucha k uchu.* To chápu. Musí to být úžasný pocit pomoci tolika lidem naráz. *To, že by pro ni bylo ale nesnesitelné něco pokazit radši nedodá. Nechce si své šance u prince hned zkazit.* Copak baletka tančí waltz? *Pokrčí rameny. Ne každý talent se dá dědit. Ona taky nedokáže být tak milá a klidná jako její matka, i když si to strašně přeje. Poté se dají do tance. Tenhle styl se jí líbí o hodně víc, než ten palácový. Překvapivě si při něm připadá uvolněnější. Poslouchá muziku a snaží se své taneční kreace moc nepřehánět.* V tomhle nejsi zas 'tak' špatný. *Ušklíbne se. Ví, že jí to právě řekl, ale stejně ho potřebovala popíchnout.*

*To, že vám někdo krade oblečení vážně není příjemný pocit, ale tajné kamery si kvůli tomu do pokoje dávat nebude.* To ano, ale zase na druhou stranu je to velký stres. Stejně jak mohu několika lidem pomoci, tak jim stejně mohu i ublížit. *A bojí se, že se to stane. Není podle sebe vhodný materiál na krále, nejraději by dal korunu Austinovi, ale s tím by se asi lidi nesmířili a ani on. Jeho bratr o korunu stojí asi méně jak on sám.* To sice ne, ale byla dobrá v tančení celkově. I má matka po ní ten talent zdědila. Jen já musím být obě nohy levé po tátovi. *Uchechtne se. Ale když tančí v klubu, tak jí snad špičky nepošlape, tohle mu jde o něco lépe. * Jak říkám, tohle je lepší, než nějaký valčík. Jednou tě vyzvu i k němu, ať to můžeš porovnat. Ale je to na vlastní riziko, to tě upozorňuju. No a když už skončíme společně na ošetřovně, ty kvůli těm pošlapaným špičkám a nemožnosti chodit a já zase s nějakým monoklem, jako pomstou od tebe, aspoň tam budeme mít vzájemnou příjemnou společnost. *Zazubí se nad tím jak to nádherně vyřešil.*

*Tomu také rozumí, ale už se k tomu nevyjadřuje. Jen přikývne a dokončí pití svého drinku.* Ale to pořád neznamená, že to musíte umět i vy. *Podívá se na něj.* Tak třeba. Můj otec je schopný se opít po dvou skleničkách alkoholu. Já tato vydržím mnohem víc. *Zasměje se. Je zajímavé, že barman neumí pít* Jistě. Ale myslím, že by skončil stejně s pošlapanýma nohama. *Sama moc dobře ví, že by měla na hodinách etikety dávat větší pozor. Ale soustředění na dokonalý pohyb je tak těžké! Navíc držet nějakou z těch fiflen za pas a hrát si na může taky není zábava.* Zvěře mě snad na další schůzku? *Zeptá se jen tak mimochodem a drží se, aby se nezačala smát. Představa prince a sebe na lůžku v ošetřovně, protože se navzájem poničili, je prostě zábavná. Sice už netouží dát princi znovu do nosu, ale i tak by to bylo vtipné.*

Očekává se to ode mě ale. Lidi hodně vidí ty geny a taky to, ž jsem budoucí král a který budoucí král neumí tančit? Podle nich mám být dokonalý.*Pokrčí rameny. Kdyby to byl obyčejný člověk a neuměl tančit, vsadil by se, že by se nad tím nikdo nepozastavil, ale kvůli tomu postavení ho za to všichni kritizují. Očekávají od něj dokonalost. Nikdo není dokonalý, ale to lidé nemohou pochopit. Uchechtne se.* Tak si aspoň budeme kvit, ne? *Zazubí se na ni. A na ošetřovně budou společně. S Beatrice se mu i dost dobře povídá, takže by to nebylo asi až takové utrpení. Nakonec s ní odejde na taneční plochu a přidržuje si ji asi blíže, než je vhodné, ale pochybuje, že by to někoho teď trápilo. Všichni si hledí svého a na ně se nikdo nedívá, což ho udivuje kolikrát asi uvidí korunního prince na rande, ale rozhodně mu nevadí, že je nikdo neotravuje. * V dalším kole schůzek určitě. *Plánuje si ji tu ještě nechat. Seznam dívek, které vypadnou má sestavený aspoň z části, ale Beatrice na něm není.*

Bohužel, s tímhle vám nepomůžu ani kdybych chtěla. Jediný můj nápad by byl ho předělat nebo zrušit. *Zkousne si zevnitř tvar, protože jí to znovu připadá vtipné, ale nechce se před princem pořád jenom smát, jako nějaká nána.* Hmmm. Aspoň budu mít společnost. *Řekne, jakoby jí měl každou chvíli stoupnout na palec. S tím, jak blízko stojí by to určitě nemožné nebylo. Nikdo si jich nevšímá, za což je ráda. Nechtěla by, aby se okolo nich seběhli lidé a ukazovali si na jejího tanečního partnera. Po pro ni dlouhé době má na sobě konečně něco příjemnějšího a tancuje podle sebe, tak by nechtěla, aby to někdo kazil.* To jsem ráda. *Zní to jako kdyby jí dopředu říkal, že při dalším vyřazování nevypadne, což jí okamžitě vyloudí úsměv na tváři.*

Bojím se, že zrušit tanec by mi asi nepomohlo. A už mám vlastně první cíl, kterého chci dosáhnout, až budu král. Štve mě autokorekce. Je to totální pitomost. Možná děla naše rodinné chaty zajímavější, ale mě rozčiluje, jak si ze mě všichni dělají legraci, když napíšu něco zvláštního a přitom za to ani nemůžu. *Uchechtne se.* Snad pro tebe aspoň trochu příjemnou. *On si nemůže stěžovat. Podívá se na hodiny a zjistí, že je vlastně už dost pozdě.* Nejspíše je na čase jít. *Ještě by se rád stavil na ošetřovně za Austinem. Má o svého bratra čas, i když Beatrice mu dost pomohla se uvolnit. Pomůže jí do bundy a sám si ji přes sebe jen tak přehodí. Barmanovi už zaplatil za všechno pití a vydá se s ní k limuzíně. I řidiči napsal zprávu, takže je čeká už u auta nejspíše nebyl moc daleko. Otevře Beatrice dveře. aby mohla nastoupit a pak si sedne vedle í jako když jeli sem. Když přijedou zase k chatkám, dveře jí otevře, chytne ji za ruku a vede k jejímu pokoji. Je asi první dívka, kterou jen tak chytl za ruku. Může si to brát jako lehký náznak náklonosti, protože upřímně? Ze všech dívek, se kterými měl rande si s ní asi rozumí nejvíce.* Moc jsi mi dnes zlepšila náladu, Beatrice, děkuju ti. Doufám, že jsi si to taky aspoň trochu užila. *Pousměje se na ni. Všimne si uvolněného pramínku vlasů, které jí lehce shrne za ucho. Její zrzavé vlasy jsou vážné krásné, vážně takové nespoutané a jeho se zmocní chuť okusit, jestli se tak projeví i ona, po jeho dalším kroku. Pomalu se k ní nakloní, aby měla čas ucuknout, než spojí jejich rty, jen na okamžik a překvapivě lehce ji políbí. Poté se pousměje a odtáhne se.* Teď budu mít vážně sladké sny. *Lehce si lízne ty, jako by si huť těch jejích chtěl zapamatovat o něco déle.*Dobrou noc. *Popřeje jí a když zajde do pokoje, sám se ještě vydá na ošetřovnu.*

Ahhh, autokorekce. Život bez ní by byl o tolik lepší. *Povzdechne si. Má přesně ty samé zážitky, kdy někomu napíše něco, přesvědčená, že to napsal správně a ten člověk pak celé zprávě nerozumí, protože si s ní autokorekce pohrála.* Jasně, že příjemnou. *Hodí po něm další úsměv.* Dobře. *Řekne jen, protože je malinko zklamaná, že jejich čas už skončil. S červenými tvářemi si nechá nasadit bundu a počká, než princ zaplatí. Platí překvapeně zjistí, že odvoz už stojí před barem, tak s pocitem, že je princezna nastoupí do auta. Cesta uběhne rychle, možná se jí zda, že dokonce i rychleji, než když jeli sem. Když jí chytí za ruku, jen vykulí oči, ale ruku mu nevytrhne. Když jde, přemýšlí, jestli tohle dělá každé dívce.* To jsem moc ráda. *I když nevěděla, proč ji potřeboval zvednout, je ráda.* Užila jsem si to moc. Moc děkuju. *Z vlasů jí vítr odfoukne onen neposlušný pramen vlasů. Už se chystá ho vrátit na místo, ale princ ji předběhne. A pak udělá něco, co si sice přála od jejich tance, ale nemyslela si, že by se mohlo stát. Neucukne, naopak polibek opětuje. Nechápe jak je možné, že jí princ čte myšlenky, ale je moc ráda, že to udělal. Na jeho poznámku o sladkých snech slovně nereaguje a její tělo zaplaví příjemné teplo. Kdyby se na ní teď pořádně podíval, viděl by rudé tváře a spokojený úsměv.*Dobrou noc i tobě. *Usměje se na něj naposledy a omámeně se vydá do svého pokoje. Když zavírá dveře, ještě se na něj naposledy podívá. Teď už si je jistá, že nějaký vztah mezi sebou mají. Ale ještě nepřišla na to jaký. Zavře dveře a sundá si bundu. Pověsí jí na věšák a vydá se k posteli, celá oblečená si do ní lehne na břicho, položí si polštář k puse a pořádně do něj nadšeně zaječí.*