Malé kluziště

Na malém náměstíčku uprostřed městečka se nachází i kluziště, kam můžete vyrazit provětrat brusle. Hokejky si ale radši nechte na stadion nebo jezero, zas tolik místa tady není. Navíc se zde často učí začátečníci, ať už děti a nebo dospělí.

*Upřímně se schůzky s lady Aelin trochu obává. Moc jí nevídal, prakticky vůbec a už na té první kratší schůzce ho propalovala až nenávistným pohledem. Ale co, na schůzky chce, ne spíše musí pozvat všechny dívky ze Selekce. A nikde není stanoveno, že z ní v panické hrůze a s křikem nemůže utéct.. Nakonec se stavil ještě u Simone, aby se podíval na malého Rafeo. Na sobě teď má černé džíny, bílou mikinu a na tom ještě tmavě modrou bundu. Už se docela těší domů, kde může mít jen teplejší mikinu a nebo případně si stačí vzít jen tričko a nějakou bundu a nemusí být takhle navlečený. Zároveň mu to tady ale bude chybět. Je tu větší klid, uvolněnější pravidla.. Škoda, že sem nejezdí častěji, rozhodně by si nestěžoval. Zaklepe na dveře lady Aelin a čeká, než mu otevře.* /Snad to přežijeme oba dva ve zdraví.. Přinejhorším, moje rodina ví, že je miluju../ *Poslední závěť možná nesepsal, ale tohle je to nejdůležitější, co jim potřeboval říct.*

*na tu schůzku se moc netěší. Princ jí přijde jako namyšlený idiot. A taky navíc neumí bruslit a zimu nemusí. Upřímně se těší, až se vrátí domů, kde má kamarády. Sice se jí líbí být tady bez přísných rodičů a strachu, kdy se něco v rodinném "podnikání" pokazí, ale i tak se domů těší. Na dnešní schůzku s princem Xavierem si vzala černé vyteplené legíny, bílý svetr a na to teplou tmavě rudou bundu. Nalíčená je lehce, jen tak decentně. Své dlouhé vlasy si nechala rozpuštěné a vzala jsi jen malé náušnice ve tvaru perel. Vždyť jdou bruslit, oblékat se do něčeho vyzývavého asi moc nemá smysl. Čeká na prince ve svém pokoji a dlouhou chvíli si krátí sledování Illeagramu. Když konečně uslyší zaklepání, mobil vypne a chová do kapsy.* /Aspoň na čas by mohl chodit, když už nic jiného../ *pomyslí si a s perfektně nacvičeným úsměvem mu otevře dveře.* Dobrý den, Vaše výsosti. *Pozdraví ho.* Jak se máte?

*Konečně zaklepe na dveře lady Aelin, která je jak se zdá připravená. Ještě se předtím stavil u malého Rafeo a popravě trochu pozapomněl na čas. Na lady se nacvičeně usměje.* Dobrý den, lady Aelin. Mám se skvěle a vy? *Zeptá se jí na tuto zdvořilostní frázi a poté jí nabídne rámě. * Můžeme vyrazit? *Zeptá e a jakmile se jej chytí tak se vydá ke kluzišti..* Mimochodem, moc se omlouvám za zpoždění. Zdržel jsem se u malého bratrance. Snad mu aspoň to, že se omluvil přičte k dobru. * Umíte bruslit nebo se dneska na led postavíte poprvé? *Možná se jí na to měl zeptat před touhle schůzkou, ale popravdě ani nevěděl, kam ji tady už pozvat. Každou dívku chce vzít na trochu jiné místo, aby se nemusely dohadovat, že ty dvě byly na jednom a tom samém místě, takže se ani nesnaží pro ni vymyslet něco originálnějšího a tak. Pár schopných tohle udělat tu podle něj je.* Rád vás to naučím a třeba tak získáte nový koníček. Člověk musí zkoušet nové věci, ne?

*když konečně uslyší zaklepání na dveře, vydá se tedy princi otevřít. Na tváři má ten nacvičený úsměv, pod kterým se ale skrývá nuda a to, jak se jí na tu schůzku nechce.* Dobře. *pokrčí rameny. Zrovna "skvěle" by to nenazývala.* Samozřejmě. *přijme jeho rámě a vydá se s ním pryč. Blízkost mužů ji nikdy neviděla ne jednou si něco s někým začala, ale vedle prince se cítí nějak nepříjemně a trochu i nervózně.* To je v pořádku. Jak je na tom vaše teta? Asi to není s novorozencem jednoduché. *zeptá se, aby řeč nestála a nebylo trapné ticho. Slyšela tu historku o tom jak se to dítě narodilo a přijde ji to dost vtipné a bizární.* U nás se moc bruslení nebo zimním sportům nevěnujeme, takže jsem na bruslích nikdy nestála. Což znamená že dneska máte na svědomí můj život. *ani si nedokáže představit jak by to vypadalo, kdyby se třeba dneska nějak závažněji zranila, kort v přítomnosti prince. Je jí jasné, že její otec by vyletěl z kůže, jak se říká, a rozpoutal hotové peklo.* To ano. Hádám, že vy jste v tom dobrý. Nebo tedy spíše v to doufám. *uchechtne se. Sice by lhala, kdyby řekla, že by ho neviděla ráda padat na zem, ale doufá, že když už ji to chce učit, tak aspoň on sám to umí na nějaké dostatečné úrovni.*

*Taky se Aelin zeptá jak se má a po její odpovědi jen pokývne hlavou. Přijde mu, že by to nemuselo být u ní tak dobré jako u něj, ale nerýpe se v tom a místo toho jí jen nabídne rámě, aby ji mohl odvést ke kluzišti, jelikož souhlasí s tím, že mohou vyjít.* Naštěstí je Simone v pořádku. *Není jí zvyklý jí říkat teta, vždyť jsou skoro stejně staří. Vždycky jí říkal jménem a taky jí tak oslovovat bude.* i malý Rafe je naštěstí v pořádku. *Dodá ještě chvilku po tom. To jak přišel na svět hádá, že lady ví. Už měsíc poslouchá vtípky o tom, že hodí kralování na hřebík a bude z něj porodní dědek. I když on sám si z toho většinou utahuje. Tohle by nikdy nemohl dělat. Už nikdy nic podobného vidět nechce. Až se bude rodit jeho dítě bude buď za dveřmi sálu a nebo po boku své manželky, aby na to přímo neviděl. Až ta rozinka vypadne ven, už to nějak zvládne.* Sice nejsem nějaký profík, ale tak často nepadá, takže to snad spolu zvládneme. Bude tam i takové chodítko, které pomáhá udržet stabilitu. *Učí se na tom malé děti, takže to snad Aelin zvládne.* Neumím dělat piruety, ohledně tohohle byste měla zajít za lady Ellerie. *Ona je přece krasobruslařka. Taky ji pozval sem na led, ale ona se mu ani neozvala.* Ale nebojte, vážně tolik nepadám, nehledě na to, co mluví moji sourozenci. A přinejhorším vás sám odnesu na ošetřovnu. *Slíbí jí se zazubením. Jelikož dojdou na místo, nazuje si brusle a počká i na Aelin. Je jich tu několik v její velikosti, takže si může vybrat.* On zatím vejde na led a přiveze to "chodítko."*

*zeptá se, jak je na tom jeho teta a ten malý prcek. Přijde jí to jako slušnost a navíc se aspoň budou mít o čem bavit. Ani ji neminulo to, jak princ to dítě porodil. Ona u toho nebyla. Na jednu stranu je za to ráda, protože porod zrovna vidět nepotřebuje... ale na druhou stranu vidět rodit prince by musel být zážitek.* To je dobře. *kývne hlavou.* Ale slyšela jsme, že pomáhat rodit vám jde. *Neodolá tomu to říct a pobaveně se usmát. Alespoň už má praxi, nikdy neví, kdy se to bude hodit.* Teď si přijdu jako důchodce, který potřebuje chodítko. Nebo spíše bruslítko.. *zamumlá, možná trochu poníženě.* /Skvělej dojem umím dělat../*opravdu si tak teď přijde.* Ale zkusit byste to mohl, ne? Třeba vám to půjde. /ale nemuselo by mu to jít/ *nedokáže si ho představit bruslit na nějaké úrovni krasobruslení. Ale doufá, že by to vypadalo vtipně.* Děkuju, toho si opravdu vážím. *protočí očima. Na ošetřovnu fakt nepotřebuje. Možná nebyl tak dobrý nápad to pozvání přijmout. Jakmile dojdou ke kluzišti, vymaní se z jeho rámě, za což je dost vděčná, a najde brusle v její velikosti. Ty si poté obuje a počká, než se vrátí Xavier s chodítkem. Trochu vrávoravě se postaví a zamíří za ním. Jakmile je na ledě, hned se té věci chytne. Připadá si hrozně trapně.* Dobře, stojím.. co teď?

*To jak přišel na svět malý Rafe se asi jen tak nezapomene. Kolikrát za život máte možnost vidět korunního prince jak rodí dítě a ještě musí tomu během útoku rebelů? Aspoň, že má malý druhé jméno považuje něm. Teda z části. Když jsou sami říká mu stejně Xavi. * To ano. Strašně jsem se bál, aby se jim něco nestalo. *Přizná a zní skutečně ustaraně. * Vy jste při něčem podobném už pomáhala? *Zeptá se ji, aby nebylo ticho. * No.. Když už máte ty šediny tady... *Poukáže na vlasy, kde má svoje neexistující šediny a přestože se snaží udržet vážnou tvář, pobacenetse na ni usměje. *Nemusíte se cítit špatně, lady. Používá to hodně lidí, kteří se učí bruslit ať už jsou mladí a nebo dospělí. *Chcete mě zabít? Musím vám připomenout, že dneska na mě náleží i váš život. Pokud teda to, že vám nejde bruslení nebyla jen lež a ve skutečnosti tohle není jen nějaký plán na to jak se mě zbavit.. Co jsem vám udělal, lady? A mimochodem si aspoň můžete vymyslet nějaký originální způsob jak se zbavit těla. Předhození medvědovi tu už bylo.. *Naštěstí je jeho bratr v pořádku a dokonce už je pryč z ošetřovny. */Ještě ty prsty a bude to v pohodě.. /*Samozřejmě o něj má strach. *Nemáte zač. *Zazubí se na ni. I když o tom vtipkuje tak doufá, že se nic nestane a na tu ošetřovnu nebudou muset jít. Ale skutečně by ji tam odnesl, kdyby bylo třeba. Když dojdou m ledu, obuje si brusle a k Aelin se vrátí s tím choditkem. * Prostě pomalu klouzej, šoupej nohama. Dívej. *Předvede ji to pomalu a pak přijede k ni. *Budu tě hlídat, kdyby něco tak té chytím a nebo spadneme oba dva. Takže bys ba ošetřovně měla aspoň mou úžasnou společnost. *Uchechtne se. *Mimochodem, budeme si tykat? *Už s tím začal, takže doufá, že ji to nebude vadit. *

*když slyší jeho ustrašený tón, na chvilku na něj změní názor, protože už mu nepřijde jako namyšlený idiot. Ale jen na chvilku.* Ne to ne a rozhodně to nemam v plánu. *řekne dost rozhodným hlasem, protože u něčeho takového opravdu asistovat nepotřebuje.* Hahaha, tyhle vtípky si zkoušejte na někoho jinýho, princi. Já vím, že šediny nemam. *protočí nad ním očima. Jak by mohla mít šediny? Vždyť je mladá a o svůj vzhled pečuje víc než dost.* Způsobů jak se zbavit těla bez toho, aniž byste se museli namáhat je mnoho, stačí mít dobré kontakty a umět vyjednávat nebo nabízet odměny. Takže o vaše tělo se nebojte, s tím bude příslušně naloženo. *řekne vážným hlasem a odolává úšklebku.* Ale na to dojde jen v případě nouze, zatím vás v plánu zabít nemám. Tak si to hlavně nepokažte, aby to tak nedopadlo nakonec.*nevinně se na něj usměje a nezapomene i zamrkat řasami. Upřímně.. zbavit se těla by opravdu pro ní nebyl až takový problém. I když vzhledem k tomu. že je to princ by to asi nebylo tak jednoduché, jako to bývá. Když pak dojdou ke kluzišti, najde brusle, které jí sedí a obuje si je. Trochu vrávoravě se dostane na led a chytne se chodítka. Pak začne napodobovat pohyby Xaviera a kupodivu jí to celkem jde a začíná si být i více jistá.* Není v nabídce lepší společnost? *zeptá se, naoko nespokojeně. Určitě musí být lepší společnost než on.* Klidně. *pokrčí rameny. Tykání asi bude oběma příjemnější.* Kdy ses naučil bruslit?

*Jistěže se o Simone i Rafeo bál. Je to jeho teta a jeho bratrance, i když ho bere spíše jako svého synovce. A stejně Simone ani nebere jako svou tetu. * To jsem si taky říkal. *Uchechtne se. Neměl v plánu něco podobného někdy dělat, ale člověk míní a pánbůh mění. Nemohl přece nechat Simone jen tak. * Ale mě se líbí je zkoušet na vás a momentálně tu ani kdo jiný krome nás dvou není. *Pokrčí rameny pořád s úsměvem. Tohle je taková daň za tu schůzku. Po celou dobu bude muset holt snášet jeho popichování. Ale nikdo neřekl, že mu to nemůže vrátit. Naopak bude rád, když lady ukáže i nějaký ten smysl pro humor. Sám že sebe si taky dovede utahovat, takže mu nebude vadit pokud si z něj bude utahovat. *Asi do toho nemůžu mluvit, co? Nicméně kdyby vás můj názor zajímal tak bych byl rád zpopelněný. Ale ať si mě nikdo nestačí na krbovou římsu, to se mi zdá dost divné. *Ví že to mnoho lidí dělá, ale on to vážně nechápe. * V případu nouze? Dobré... A čemu se mám přesně vyhnout? *Zeptá se jí pobaveně. Upřímně? Myslel si že tahle schůzka bude horší. Zatím se to vyvíjí docela dobře. Ano z kázání, že tohle říká, zrovna když se baví o jeho smrti a způsobu zbavení se jeho tělo. Ale když o tomhle přemýšlel, v této části schůzky už dávno ležel na zemi mrtvý. Na ledě ji ukáže jak se má pohybovat a spokojeně se usměje. * Přirozená talent. *Vážně ji to jde. */Skoro až moc na to, že na bruslit poprvé. /*Skoro by se vážně bál že je tohle jen nějaký plán. * Moje společnost vám není dost dobrá?Zranujete mě city, lady. Moje srdce to bolí.. *Chytí se na místo na hrudi, kde má srdce. * Dobře. *Usměje se na ni, když přijme jeho nabídku tykání. * Už když jsem byl menší. Jezdíme sem každý rok, takže jsem se to naučil postupně. Vlastně bruslím asi jen tady. *V Midstonu na takové věci nemá čas. A když už má nějaké volno, tak ho využije jinak. Má i koníčky, které provozuje řádění. *

No.. já to na rozdíl od Vás hodlám splnit ale. *uchechtne se. Z jeho "vtípků" si nic moc nedělá. Ví, že žádné šediny nemá. O svůj vzhled se stará dostatečně.* Tak si aspoň vymyslete nějaký, který za něco stojí. Tohle ani pořádně nic nebylo. *uchechtne se a je celkem zvědavá, jestli vážně přijde s něčím pořádným. I když se umí i urazit, takže by to možná zase neměl přehánět.* Moc velké právo na svůj názor nemáte, ale tohle beru. Popel pak někam rozprášíme, aspoň by na to nikdo nepřišel. Nebo ne tak lehce. *je ochotná mu vyhovět alespoň v tomhle. Aby se neřeklo.* Tomu, abych se naštvala. Pak budete v háji, Vaše výsosti. *když se opravdu naštve, vážně to nekončí dobře. Teda.. ne že by zbíjela každého, kdo ji naštve, ale být v její přítomnosti, když je naštvaná, moc příjemné a bezpečné není. Ale zase to není tak, že by skutečně neznala způsoby, jak se někoho zbavit bez toho, aniž by na ni pak padlo jakékoliv obvinění. Tohle jí její svět plný lží a intrik naučil. Poté už se pokusí naučit bruslit, což jí poměrně jde. Je ráda, že tu neleží rozplácnutá na ledě.* PřitozenÝ talent. Skloňování je základ, jako princ byste to umět mohl.*neodolá popíchnutí a pobaveně se usměje.* Prosím vás, nějaká jiná účastnice vám srdce rozhodně vyléčí a bolet vás nebude. *protočí nad ním očima. Na ošetřovně by s ním vážně ležet nechtěla. Pokývne hlavou, když jí řekne, kdy se naučil bruslit* A co ty piruety? Zkusíš je? Přeci se toho nebojíš. *koukne na něj s výzvou v očích a je zvědavá, jestli to vážně zkusí.*

Kdo ví, co se může stát. O mojd heslo je, že nikdy neříkej nikdy. *Pokrčí rameny. Vážně nikdy naplánoval, ze bude v pomáhat u porodu a vidíte.. Dnes je to ta hlavní věc, o které vtipkuje. * Mám se zamýšlet nad tím jdk té urážet? Dneska na říká to upřímně nemám ani chuť. Ale až někdy před náročnému dní, kdy mě naštvou rádci, tak ti zavolám a nebo napíšu, abyste mohla být můj terč. *Slíbí ji pobaveně. Stezi by to ale udělal. Když ho něco naštve chce být spíše sám. Jediné ve společnosti boxovacího pytle. Pokud mu tu něco vážně chybí tak je to tělocvična.
I kdyh jak odhadne moc nemá právo mluvit do toho jak chce být pohřbeny,zmíní,že by chtěl byt zpopelněný.* Děkuji, jsem spokojený. Snad ale ne skončím někde na skládce, i když mu to v tu chvíli bude už asi jedno tak chce slíbit, že skončí aspoň někde na pláži. Jo být v písku, po kterém budou běhat sexy holky jen v bikinách. */No, ale kdyby si že mě začal dělat bábovičky a hrad z písku už by to bylo divnější.. Tak třeba na nuda pláži byt. Ale zase skončit na pupku nějakýho staříka.. To raději dítě a hrad! Už ji skoro začne prosit, aby mu nic nedělala. * A co nemám dělat, abych vás ne naštval? Jak se nemám chovat a nebo neopak mám, abych si vás získal na svou stranu? *Bylo by fajn aspoň jednou, kdyby mu řekla lady jak se k ní americké chovat a on to nemusel číst z jejího chovani. Asi zni docela líně, ale je to jeho už několikáta schůzka. Balit holky tak moc je už únavné. Protočí očima, ale pobaveně se usměje. * Chceš mi dát lekci češtiny? Aspoň vím, co vymyslet na naší případnou další schůzku. Nějaké učebnice, sešity, lavice, tabuli.. I nějakej sexy obleček učitelky pro tebe seženu. Taková motivace, víš co.. *Přiznejme si, kluky k učení prostě nejvíce motivují krásné učitelky. * A co když stojím zrovna o tvou společnosti? Abych byl upřímný po té první schůzce jsem se tohohle trochu obával, protože jak mě tak zvláštně propalovala pohledem, ale vlastně je to fajn. *Tohle je určitě jedna z věcí o které by nečekal, že ji vysloví. * Nikdy jsem je nedělal a vím, že korunu ani jeden z mých sourozence nechce, taze si nemohu dovolit umřít, abych to na ně hodil.. Ale co ty? Už ti mohu sebrat to choditko?

*dále už to nekomentuje, protože v tom nevidí až takový smysl. Stejně si oba dva budou stát za svým.* Bacha ale abyste mě neurazil moc. To by to pak s váma taky nemuselo dopadnout dobře. *raději ho varuje. Všechno má přeci jen své meze. A zrovna terčem jeho zuřivosti být nemusí. Nakonec se tedy tak nějak dohodnou, co s ním udělají, až bude po něm. Přijde jí to jako vážně skvělá konverzace na schůzku...* A co rovnou někde do bordelu? *nevrhne mu, když už chce nějaké sexy holky. Ale musí nad tím, jak myslí jen na to, taky zakoulet očima.* To se na to ptáte každé dívky? To jsou trochu zvláštní otázky. Neměli bysme se spíše poznat a zjisit, jak se spolu bavit, než abych vám nadiktovala přesný instrukce, nejlépe i s osnovou a postupem, jak se ke mě chovat? *trochu zmateně se nad tím zamračí, protože to jí přijde už opravdu divné.* Jasně, jen do toho. Ale učitelka budu přísná. *zazubí se na něj. Byla by schválně ten typ učitelky, který by mu dal zabrat, i v tom sexy oblečku.* Protože jsou tu mnohem lepší dívky. A k tomu propalování pohledem se klidně vrátím, stačí říct. *problém by jí to nedělalo.* Škoda. Tak tě třeba uvidim rozmázlýho na zemi jindy no.. *řekne zklamaně a snad poprvé za celou dobu nic nehraje a nemá na sobě žádnou masku s nacvičeným úsměvem.* A jo, jasně. Ale jen pro tvůj nemyslící mozeček připomínám, že mě máš na svědomí. *nevinně se na něj zazubí. Není si jistá, jestli se cítí na to stát bez opory, ale nemůže se takhle ponižovat.*

Jo, věřím, že bys mě dokázala praštit ještě silněji, než Beatrice. *Vzpomene si u tohohle i na to jak ho praštila jiná dívka při odletu do paláce. Konkrétně tom druhém. Zavtipkoval by ohledně toho, že by ji ráda předběhla a beztak lituje toho, že to neudělala, ale není si teď jistý, kdy zrovna Aelin přiletěla. */Nemluvil jsme s ní při prvním odletu? /*No ruku do ohně by za to nedal.* To by bylo trochu moc, nemyslíte? *Uchechtne se. Dělá si jen legraci. Po její otázce pokrčí rameny.* Neptám se na to každé, ale vy mi přijdete.. Víc záhadná? A navíc je vás třicet-pět. Je toho na mě docela dost a občas by se aspoň malá nápovědka ohledně tohohle hodila. *Bral by, kdyby ty všechny holky u sebe měly návod, jak se používat. Chápeme se, s přesnými instrukcemi o čem se bavit, co je úplně tabu, jak jim lichotit.. Je jich třicet-pět a on je jen jeden. To jsou trochu nevyrovnané počty. */Aspoň táta a strejda na to byli dva../*Ale asi by se mu nelíbilo, kdyby jeho bratr líbal jeho favoritky. Stejně jak táta pořád předhazuje jeho strejdovi že políbil jeho mámu a strejda zase předhazuje jeho tátovi to, že políbil tetu Chels. To je trochu divné.* Kdo ví prčo.. ale s tím jsem počítal. *Spíše by jej překvapilo, kdyby na něj byla mírná.* Ne, en, tohle je mnohem příjemnější konverzace. Nezdá se ti? *Baví se tedy rozhodně více než na té první schůzce a pomalu na Aelin začíná přehodnocovat svůj názor.* Moc se ti omlouvám, že mě neuvidíš rozmlácenýho na zemi. *Uchechtne se. Mnoha účastnicím by pravděpodobně udělal radost akce, kdy by se mu přesně tohle stalo. Ideálně by ony samy s ním mohly fláknout o zem.* Nic se ti nestane. *Slíbí jí, chytí ji za ruku, aby měla nějakou oporu a až se pomalu pustí toho chodítka, jen do něj lehce strčí, aby samo odjelo ke kraji, od kterého nejsou tak daleko.* Můžeme? *Pomalu se rozjede a pořád ji drží. Je to menší opora, když se ho takhle drží, ale aspoň nějaká.*

Chcete si to ověřit? *zeptá se a mírně nakloní hlavu na bok. Ale uvnitř svádí celkem vnitřní boj. Ráda by to udělala, to rozhodně. Ale kdyby se to dozvěděli rodiče? Nechce vědět, jak by ji za něco takového potrestali, Má jim přeci zajistit jméno. Reputaci. A to mlácením prince asi nepůjde. Připadá si trochu jak malá holčička, která donese ze školy špatnou známku a bojí se reakce rodičů. Což vlastně není až tak rozdílné, protože i ve škole musí být premiantkou.* Snažím se myslet jako vy, takže úchylně. Nevím, kam až ta vaše perverznost sahá. *uchechtne se.* Co je na mě tak záhadnýho? *zeptá se s hranou lhostejností, ale pod tou skrývá zvědavost. A možná i trochu obavy.* A co kdyby malá nápověda nepomohla, ale udělala pravej opak? Třeba byste byl pak raději, kdybyste žádnou nápovědu neměl.*pokračuje dál v lhostejném tónu a nezapomene i pokrčit rameny. Pak mu oznámí, že učitelka by byla přísná, a to i v tom oblečku. Rozhodně by mu dala zabrat.* Já nevím, vlastně asi ani ne, propalování bylo lepší. *uchechtne se. I když ta konverzace není tak horzná.* Nějaká "omluva" to nespraví. Teď mě bolí moje srdce. *řekne schválně hraným smutným tónem. Nakonec se tedy pustí chodítka. Když jí chytne Xavier, na jednu stranu je mu vděčná, ale taky odolává touze se z jeho sevření vymanit. Když se jí zeptá, jestli se můžou rozjet, jen kývne hlavou a nechá se jím vést. Když se skoro hladce rozjede a s jeho oporou ujede nějaký ten kousek, pousměje se, ale tentokrát ne falešně. Jenže se nechá až moc unést tím pocit, že jí to jde, a trochu se zakymácí. Nebýt xavierovy ruky, které se pevně chytne, asi už by ležela na zemi. Nějký úsměc už je ty tam a vystřídá ho zamračení.*Seš špatnej učitel. *svede to na něj.*

Ne! To neměla být pobídka. *Rychle začne vrtět hlavou. Na chvilku by rád, kdyby jeho obličej zůstal bez modřin. Vždyť je o tak měsíc, co ji nemá. Ať mu dá aspoň na chvilku pokoj. Takový opožděný dárek na Valentýna by to mohl být. Že ho jeden měsíc ještě nebudou účastnice mlátit.*/Sakra o to jsem si měl říct u Christophine./ *Třeba by to vzala jako vtip a tolik neřešila, co mu za dárek dá, když on ani nic nechtěl.* Úchylně? Dobře vědět, že si mě skoro představuješ jak stojím v dlouhým černým kabátě u dětského hřiště a nabízím dětem lízátka, když půjdou do mé bílé dodávky. *Uchechtne se. Tohle si totiž pod pojmem "perverznost" a "úchylné" představí on.* Prostě ti nerozumím. Jednou mě propaluješ pohledem, pak se se mnou bavíš normálně. Ale zároveň se spolu bavíme i o tom, jak by ses mohla zbavit mého těla, ale i vtipkujeme. Je to dost zvláštní konverzace. Asi ta nejzvláštnější, jakou jsem kdy se kterou účastnicí vedl. *Tímhle se mu Aelin rozhodně zapíše do paměti. Každá dívka s emu do paměti nějak zapíše a nebo už zapsala. A bude na ně nejspíše vzpomínat pořád. Selekce je jedna z nejdůležitějších věcí v jeho životě, jen tak na ně nezapomene. Nina se mu zapsala do paměti láskou k jídlu a tím svým nadšením a zapáleností. Ellerie teda ne moc dobře, asi je zbytečné to rozvádět. A na Aelin, se kterou vede zvláštní konverzace, které by jen tak někomu, kdo by kolem prošel nepochopil, nezapomene díky tomuhle.* Aspoň jsem to zkusil. *Pokrčí rameny. Občas by bylo vážně dobré, kdyby mu některá z dívek aspoň řekla, o čem se s ním chce bavit a nebo jestli jí něco v konverzaci vadí a tak. Ale této dívce aspoň může přičíst k velkému dobru to, že konverzaci i sama vede a není tu ticho.* Pff.. *Naoko uraženě si odfrkne, když řekne, že to propalování bylo lepší, ale pobaveně mu cukají koutky rtů. Chytne ji za ruku, aby aspoň měla nějakou oporu, když se zbaví toho chodítka.* Hele.. Náhodou si vedeš až moc dobře. A prvně jsi jela hladce. Každý se občas zakymácí. Pojď. *Pomalu se zase rozjede a tentokrát jednou hladce a bez prolémů.* Za chvilku se budeš moct vrhnout na dráhu krasobruslařky. Doufám, že až vyhraješ nějakou cenu, nezapomeneš mě zmínit ve své děkovné řeči.

Škoda. *uchechtne se, když rychle začne vrtět hlavou. Ale stejně by to asi neudělala. Má strach co by udělali rodiče, kdyby se to dozvěděli. Pak protočí očima nad jeho pohledem na Úchylnost.* Ne, myslím tu sexuální úchylnost. O tvých pedofilních sklonech mluvit nemusíme. *doufá, že teda tyto sklony nemá. Pokud ano, asi se Selekcí definitivně končí a odjíždí domů.* Tak se v tom prostě nebabrej a ber to tak, že jsem zvláštní. Bude to tak lepší...*poslední větu zamumlá spíše jen potichu pro sebe. Nechápe, proč má důvod to řešit. Baví se s ním? Ano. Jestli mu přijde zvláštní, tak už je to jeho problém. Ona se snaží jen dělat to, co musí. Pak řekne. že ne vždy by ty nápovědy mohly bát užitečné, protože by taky mohly napovědět i tu špatnou stránku osobnosti. Když to prakticky nijak nekomentuje, potlačí povzdych nad jeho flegmatičností. Pak se tedy zbaví toho hrozného chodítka a s jeho pomocí se rozjede. Ale po chvíli se začne kymácet a málem skončí na zemi. Nedojde k tomu prakticky jen díky tomu, že se ho pevně chytne.* Já si ve všem vedu dobře, to jen ty špatně učíš. *nevinně se na něj zazubí a poté se znovu rozjede.* Tak to ne, já zatím zůstanu u studia a pak uvidím, ale krasobruslení ne. Ale až nějako děkovnou řeč budu psát, tak tě zmíním. V tom špatným smyslu ale samozřejmě. *Krasobruslení u ní nepřipadá v úvahu. Vždyť se sotva drží na nohou a ani by jí to nebavilo.* Ale možná kdyby zkusil ty piruety, mohl by ses vrhnout na krasobruslařskou dráhu ty. *nehodlá se jen tak vzdát a bude ho popichovat, dokud se o to prostě nepokusí.*

Já nejsem žádnej pedofil.. *Potřese hlavou, znechucený jen nad tou představou, že by takhle měl lákat děti do svého auta. Možná má rád sex, většinu holek, se kterými spal si ani nepamatuje, ale rozhodně žádná nebyla věkem aspoň pod osmnáct.*/Už jen ta představa.. fuj../ *Potřese hlavou, aby tyhle myšlenky vyhnal z hlavy. Ani trochu se mu totiž nelíbí. Aspoň ale Aelin vidí, že se mu jen t představa dost hnusí.* Hmm.. máš asi pravdu. *Pokrčí rameny a dál to tedy neřeší. Rozhodne se to brát tak jak řekla ona. Baví se, i když nechápe jak to, po tom co si zažili na první schůzce, ale teď je to prostě lepší. A nebude to řešit, bude za tohle jen v duchu děkovat Bohu.*/Nebo e mohu spokojit s myšlenkou, že šla lyžovat a bouchla se do hlavy./ *Jo, tohle mu jako vysvětlení stačí a přijde mu nejvíce reálné, než že by ta změna přišla sama od sebe.*/By takhle nešťastně spadnout mohla tak polovina Selekce../ *Rozjedu se tentokrát bez toho chodítka a místo toho se drží za ruce. Samotnou by ji asi ještě nenechal. Bojí se, že spadne, i když jí to jde dost slušně, ale přece jen ji drží a i přesto se zakymácí.* Jsem dobrý učitelll. *Našpulí rty jako malé dítě. To, že někdo spadne se stává běžně přece!* J, něco v tom, že sis se mnou málem zlomila nohu a kdyby sis se mnou ještě jednou šla zabruslit, nestála bys tam před nimi, ne? *Odhadne pobaveně, jak by asi vypadala ta zmínka jeho v děkovné řeči.* Už je tolik povolání, kterým bych se mohl věnovat. Kuchař, král, porodí dědek a ještě teď krasobruslař.. Jsme muž mnoha talentů.. *Uchechtne se. Bude rád, když zvládne být králem. A aspoň trochu dobrým králem, jako je jeho otec. Toho má za velký vzor.*

Jen aby. *popíchne ho a zasměje sem když se začne tvářit znechuceně. Ale přesvědčil jí o tom, že pedofil není. I když nějaké to popíchnutí si neumí odpustit. Pak mu řekne, aby se v tom přestal babrat, protože to tak bude lepší. Už poznala tu jeho flegmatickou stránku, takže jí ani nepřekvapí, když se skutečně přestane zajímat. Trochu se jí i uleví. Sice má vymyšlenou perfektní lež a příběh, o svým úplně nevinným životě.. ale nemá ráda, když se v tom někdo babrá. Kort navíc korunní princ. Pak už se vzdá chodítka, takže nevypadá jako důchodce. Ale je ráda, že jí aspoň jistí on, což je dost potřeba vzhledem k tomu, že málem skončí na zemi. Ale samozřejmě to svede na něj. Přeci to nemůže ani udělat jinak.* Nejsi. A nechovej se jak dítě. Seš korunní princ, ne tří letej chlapeček. *okomentuje jeho našpulené rty. Teď mu totiž vážně přijde jako dítě.* To taky, ale hlavně jakej jsi namyšlenej idiot. *pokrčí naoko lhostejně rameny. Pokud po tom tak touží, tak tam klidně i nějakou zlomeninu nebo třeba otřes mozku připíše. Nebude jí to děla tproblém.* Kuchař? Spíš podpalovač, ne? *uchechtne se. Nedokáže si ho představit v kuchyni jinak než s hořící pánvičkou.*

Hele, potrefená husa nejvíce kdáká. Neděláš tohle náhodou ty? *Rozhodne se jí to popíchnutí oplatit. Tohle fakt nedělá. Jen ta představa je nechutná a o tom, že se mu to vážně nelíbí jí musí přesvědčit to jak se tváří. Nechá to být, jak řekne a dále se v tom nešťourá. V podstatě je jedno, co za touhle změnou stojí, důležité je jen ten fakt, že po téhle schůzce nejspíše zůstane živý a zdravý. To je naprostý zázrak a on bude muset zkontaktovat papeže, aby mu tuhle neuvěřitelnou novinku známil.* Co říct, probouzíš ve mě to nejhorší. *Aspoň má teď něco on, co na ni může svést. A to, že j korunní princ přece neznamená, že se občas nemůže chovat takhle, ne? Chce se občas uvolnit a na to kdo je nedbat. Chce toho tolik? Většinu svého života se stejně chová vážně a plní svědomitě svoje povinnosti. Mohl by si občas trochu zablbnout, ne?* Nejsem jen namyšlenej idiot. Občas se chovám docela normálně. *Rozhodně by to mohl být větší namyšlenej idiot.* Náhodou, vařím docela dobře. Takže příští schůzka v kuchyni, kde ti něco dobrého uvařím? Výběr jídla je na tobě. *Mrkne na ni.*

Můžu tě ujistit, že mé zájmy se pohybují v jiné kategorii. /Ne že by byly legální..../ *domyslí si. Ale pedofilie opravdu není na ni. Je to odporné. Celkem se jí uleví, když se v tom dál nešťourá. Je to tak jednušší.* To není mnou. To je tebou. Takže na mě laskavě nic nesváděj. *protočí nad ním očima. Ona přeci za nic nemůže. Ale přijde jí, že se chová fakt dětinsky.* Občas. To je velmi podstatný slovíčko. A v tvým případě to znamená mininálně. *Za tím, že je to namyšlený idiot si staát bude. A nikdo ji nepřesvědčí o topaku. I když.. musí uznat, že teď se možná maličko její názor změnila. Ale opravdu jen maličko.* Nenene, já nehodlám riskovat svůj život. Kuchyni nepřijmám, hledej si jiný oběti. *Okamžitě jeho nápad zamítne, protože rozhodně nic riskovat nebude. Navíc si stejně myslí, že při prvním vyřazování poletí.

A v jaké kategorii třeba? *Zeptá se jí docela zvědavě. Má pocit, že mu toho tolik na první schůzce neřekla a když je deska tak sdílnější, rád by se o ní dozvěděl více. Prvně ji ani nepovažoval za dívku, která by dovedla být trochu nemilá a dobře se mu s ní povídalo, ale světe div se. Dneska ho asi nic nepřekvapí Ani kdyby našel u svého balkonu přivázaného T-Rexe by ho nerozhodilo tolik jako tohle.* Ty jsi na mě taky svedla, že jsi skoro spadla. Přitom to je normální. *Protestuje nespokojeně.* Hele, ty jsi taky nebyla zrovna nejmilejší a přívětivá na první schůzce. Já se aspoň trochu snažil. *U ní snahu viděl minimální.* Ale nechci se hádat.. Jsem rád, že jsme si na začátku rozuměli, nechceš to nechat být? *Chce být ten rozumnější a utnout tyhle nesmyslné dohady dřív, než to přejde v nějakou větší hádku. Nechce tohle zničit.* Hele, klidně si dám před tebou prvních několik soust toho jídla sám, nebude to otrávený. *Na hodinách, které tu jsou si všimne, že je už docela pozdě.* Nepůjdeme už? *Kývne k hodinám a následně jí pomůže z ledu ven a její ruku pustí, až se posadí. Takhle se jí už nic nestane. Přezuje se a počká, než udělá to samé, aby se mohli vydat k chatce, kde ji doprovodí až ke dveřím do jejího pokoje.* Dneska jsem si to s tebou dost užil a doufám, že ty aspoň trochu taky a třeba jsi získala nový koníček, vážně ti to šlo. *Usměje se na ni upřímně. Pomalu zvedne ruku k jejímu obličeji po kterém ji pohladí a skloní se, aby ji políbil, ale jen na tvář. Už takhle u této nevyzpytatelné dívky dost riskuje a polibek na rty by byl asi moc. Kdo ví, jestli nebylo moc už tohle.* Sladké sny, Aelin. *Popřeje jí tiše. Počká, než zajde do pokoje a pak se vydá do toho svého.*

Třeba večírky. *dá mu jinou možnost, než tu, které se věnuje asi nejvíce.* Ale já na tebe věci svádět můžu. Ty bys to jakožto gentleman dělat neměl. *namítne. Asi to je trochu nefér.. ale co už.* A teď milá jsem? A náhodou, já se taky snažila. *naoko uraženě si odfrkne. Ta jejich prví schůzka nedopadlo moc dobře a dneska se snažila o něco více. Musí si přeci získat aspoň nějakou jeho přízeň.* Jo, to bude asi lepší.. *souhlasí si s ním a pokývne hlavou. Nechce se teď zrovna moc hádat.* Dobře. To je jedna stránka věci. Ale kdo mi zajistí, že tam neuhořím? *přece nejde jen o to, že by ji mohl otrávit. Spíše by tipovala, že než k tomu dojde, tak tam uhoří.* Jo, asi jo.. je pozdě. *ani si nevšimla, že už je tak pozdě a kupodivu ji to celk m uběhlo. S jeho pomocí se dostane pryč z ledu a poté se posadí na lavičku a začne si zouvat brusle. Trochu úlevně vydechne, když si zase obuje boty, které jsou mnohem pohodlnější.* Díky, ale asi raději zůstnu u něčeho, co tolik neklouže. Ale bylo to fajn a jsme ráda, že jsem to zkusila. *uchechtne se. Zatne zuby, když ji pohladí po obličeji a odolá touze ucuknout. Když jí nakonec i políbí na tvář, přivře oči, ale ne díky tomu. že by se jí to nějak líbilo. Spíše znechucením. Stejně na ní teď nevidí, takže může nachvilku sundat ten nacvičený úsměv* Tobě taky. *opět nahodí svou masku, jakoby se nic nestalo a vejde do svého pokoje.*