Park

Zasněžený park plný zamilovaných dvojic, lidí venčících své psy a nebo koulujících se dětí. Všechno tohle zde můžete zahlédnout. Místním obyvatelům nevadí trávit většinu dne ve venkovních mrazech a toto místo se stalo jakýmsi centrem všeho živého. Soukromí tady tudíž nečekejte.

*Na dnešek si s Mayven naplánovala koulovačku. Byla zvědavá, zda dotáhne i bráchu, jak tvrdila, ale bylo jí to vlastně celkem jedno. Půl dne strávila v lázních a dopřála si masáž, cítila se odpočatě a spokojeně, což se zas tak často nestávalo. A protože měla energie na rozdávání, oblékla se a vyrazila do parku předčasně. Nebylo to moc daleko. Oblékla si dostatečně teple, ale místo čepice si vzala klapky na uši. Nesnášela, jak jo vždy okraj čepice lechtal na čele, nehledě na to, že když si ji pak sundala, tak vlasy rozčesávala celou věčnost, tmavé klapky jí alespoň udržely uši v teple. Vybrala zasněženou louku, kde bylo dost prostoru na to se koulovat, obrůstaly ji však stromy, takže nabízela i dostatek schovávaček. Snad jen nikdo nezahučí do zmrzlého potoka opodál. Začala ze sněhu tvořit koule a skládat je na hromady různě po louce. Tohle na horách vždy dělala se spolužáky, než začala pořádná bitva. Alespoň ze začátku se tak člověk nemusel zabývat “sháněním nábojů” a vznikl jen neřízený zmatek plný pobíhání a sněhových koulí, co létaly na všechny strany. Už to bylo upřímně nějakou dobu, co se věnovala téhle dětinské zimní zábavě, ale o to víc se v duchu těšila. Nakonec by si možná mohly postavit sněhuláka, materiálu bylo více než dost, přes noc napadlo dalších pár centimetrů prašanu. Na tvářích ji štípal mráz. Trošku se připozdívalo, ale byla tak blízko cesty, že sem stejně poté bude svítit dost světla z lamp na to, aby se viděli, i když to možná trochu ztíží podmínky pro míření.*

*Na dnešek se strašně těší. Vlastně cely den stojí u okna a vyčkává kdy bude čas aby tam šla. Rozhodne se tam vydat sama, takže vyjde dřív, jelikož nemá tušení, kudma se tam jde, ale chce tam jít sama jako velká holka. Na sobě růžovou zimní bundu, černé zimní kalhoty. Hnědé vlasy má zapletené do dvou copů, ale na hlavě má i růžovou čepici s bílou chundelatou bambulí. Jakmile se vydá na místo, trošku zabloudí, ale jen tak se nevzdává. Když tam konečně po nějaké té době dojde a uvidí Chris, vezme ze země sníh, splácá si ho v rukách, na kterých má taktéž jak jinak než růžové rukavice a dost nemotorně kouli, jestli se tomu tak dá říkat, hodí po Chris. Poté k ní nadšeně doskáče.* Doufám, že přijdou bráchové. Aspoň jeden. *Zazubí se na ni a následně se na ni podívá rošťácky.* Přijde i tvůj princ? *Zamrká na ni a nasadí nevinňoučký obličej andílka, který za nic nemůže.*

*Děti hlídá chůva a ona se rozhodla zajít na koulovačku, kterou naplánovala Mayven a co pochopila, tak i jedna dívka z Selekce. Vzala si na sebe bílé džíny a světle růžovou zimní bundu i s menším bílým kožíškem. Vlasy si nechala volně, ,ale snad jí moc nebudou padat do obličeje, má i bílou čepici, tak ta je snad trochu udrží. Je zvědavá, jestli se tam objeví i Timothy. Doufá, že ano. Od té doby, co si k sobě přiznali svoje city s ním chce trávit snad každou vteřinu dne. Uvidí tam Mayven, se kterou se docela sladila, co se oblečení týče.*/Hmm../*Zajiskří jí v očích. Vezme sníh a udělá z něj kouli. Trochu se k ní přiblíží, než na ni kouli hodí a trefí ji do zad. Nehodila to nějak prudce, nechtěla jí ublížit, ale trefila se. *Ahoj. *Zamává na ni pak a přejde blíže, podívá se i na další dívku, která tu je.* Zdravím i tebe. Hádám, že to ty s ní pořádáš tohle, že?

*Z její činnosti ji vyruší koule do zátylku. Otřese se rychle se narovná. Ušklíbne si, když jí pár roztátých kapek steče za krk.* /Brr. To bylo podlé./ *Takže ji ani nepřekvapí, kdo po ní tu kouli hodil, i když Mayven, skoro celá v růžové, si to k ní doskáče jako nevinnost sama. Sama má tedy kalhoty černé barvy a bundu stříbrnou, vlasy si nechala rozpuštěné, což možná byla chyba, ale na druhou stranu jen díky nim nejspíše předtím neschytala sněhem zplna na citlivou kůži za krkem, takže na tom nehodlá nic měnit.* Ahoj, princezno. Házet do zad? To je teda úroveň. *Pronese rádoby káravě, ale usmívá se u toho.* Snad jo, ať je můžeš pořádně zkoulovat. Bylo by fajn, kdyby z nich byly živoucí sněhuláci, ne? *Zazubí se rozverně. Kolem May je těžké chovat se rezervovaně, když stále jednala s onou kouzelnou dětskou nevinností.* Proč by chodil? *Protočí oči, ale při jejím pohledu jí zamrzne úsměv na rtech.* May? Komu všemu jsi o dnešku řekla? /To neudělala!/ *V očích se jí zablýskne a sehne se, aby vzala jednu z předchystaných koulí.* Ty malá potvoro! *Odfkne si pobaveně. Musí jen doufat, že by se Xavier takovou hloupou zábavou nenechal zlákat. Jí to ale stačilo. Hodila po May kouli, bez milosti mířila na hlavu, ten ďáblík si nezasloužil slitování. Sebere další kouli. Následně si však všimla ženy, která se k nim přesunula. Pozdravila May, takže ji znala. Jí však nebyla povědomá.* Ah, dobrý den? *Nejistě ruku svěsí a pousměje se. Měla by se klanět? Asi jo. Ale najednou jí to přišlo v nastálé situaci trochu trapné.* Jsem Chris. *Dodá hloupě.* /Tadá, normální seznámení, chtěla bych moc?/

*Nadšeně se nakonec nějak vybloudí a dojde do parku, kde nejdřív uvidí Chris takže sebere sněhovou kouli a švihne ji co nejvíc umí s tím, že když se trefí, nadšeně se zasměje.* Ja za to nemůžu! Ja ani nevěděla, že se trefím. *Nevinně na ni zamrká a na její slova se zazubí.* Jo, mohl by přijít East i Timmy, aby z Easta byl sněhulák. A když dojde jen jeden, tak bude z toho kdo dojde sněhulák. a když nedojde ani jeden... Tak bude sněhulák z tebe. *Zamrká na ni a po její otázce vytřeští oči, ale na tváři má veselý úsměv.* Možná jsem to vykřikovala po chatě a po všech lidech, který jsme viděla? *Usměje se na ni od ucha k uchu a vyjekne, když na ni přistane s níh a se smíchem to Chris oplácí. Když ucítí něco na zádech, otočí se a jakmile uvidí Ash, jednu kouli vezmr a mrskne to i po ní.* Ahoj Ash! Jestli nepřijde East, bude z tebe sněhulák. A když přijde Timothy, bude sněhulák z něj. *Vyhrne na ni a spokojeně sebou plácne do snhu a začne dělat andílka.* /Soutěž o nejlepšího andílka! Nebo... Kdo sněhovou koulí trefí lidem do pusy!/

*Rozhodl se na tu koulovačku zajít. Psal o tom do rodinného chatu a doufá, že se tam teda aspoň objeví Austin, který to na chvilku slíbil. Na sebe si vzal černé džíny a bundu ve stejné barvě. V bílém sněhu bude tedy skoro neviditelný a nikdo ho neuvidí.. Ne vážně.. Pokud by chtěl být ještě více méně nápadný stačilo by si vzít žlutou reflexní pásku. Když dojde na místo, uvidí tu už pár lidí a pohledem najde Chris. Nehodlá k ní ale jít hned, pokud k ní tedy půjde, pokud se bude bavit s někým jiným, nebude ji rušit. Teď si u nedalekého stánku vezme svařák, který trochu bokem popíjí.* /Aspoň nějak se mohu zahřát, když ona by si raději do postele místo mě na zahřátí vzala Kace./

*na koulovačku jde trochu pozdě, ale to jí moc netrápí. Má na sobě černé džíny a tmavě červenou bundu. Své vlasy má rozpuštěné, ale nezapomněla na bílou čepici. Je jí tak nějak jasné, že pokud se u dneska objeví Austin i Xavier, dopadne to s ní špatně, takže se raději připravila. Jakmile dojde na místo, kde se koulovačka koná, hned uvidí Xaviera, protože s jeho oblečením je nepřehlédnutelný. Využije toho, že k ní stojí zády, a tak udělá jednu celkem velkou sněhovou kouli a hodí jí po něm.* vedu 1:0, bráško. *nevinně se na něj zazubí. Je to přeci andílek, který nic neudělal. Potom si všimne Chri a na rtech se jí objeví až skoro ďábelský úsměv.*Támhle je tvoje princezna. Jakto že nejsi s níí? takhle ti ta svatba nevyjde a já plánuju zbytečně. Si dneska můžeš zahrát na zachránce a schytat za ni nějakou ránu nebo ji vykopat ze sněhu. *rozhodně těm dvěma fandí a udělá všechno proto, aby byli spolu. Klidně je tady nechá oba dva téměř umrznout... aspoň by třeba Xavierovi ten chlad rozběhl jeho nefunkční mozek.*

*Doufá, že udělá Mavyne radost, když na tu koulovačku přijde. Nešlo o tom nevědět, vzhledem k tomu, že jim to několikrát řekla a lítala po celém areálu, přičemž vykřikovala kdy a kde se to koná. Objeví se kousek od ní a hned ze sněhu udělá kouli, načež ji na ni hodí. Jen si dá ruce před obličej, aby jí to netrefilo tam a zasměje se. Podívá se i na druhou dívku, kterou pozdraví a když jí řekne jméno, přikývne.* Já jsem Ashe, ale říkej mi klidně Ash a nechceš si tykat? *Etiketu a vykání zrovna v lásce nemá.*Cože? Ehm.. Timothy určitě přijde a pokud ne, stavím se za ní a vlastnoručně ho sem dotáhnout, jen ze mě prosím nedělej sněhuláka. Mysli na Thonyho a Taysu, potřebují maminku. *Moc Mayven nevěří, že by na ni nezapomněla a ona tu po chvilce neumrzla. Podívá se zase na Chris, pokrčí rameny a plácne sebou vedle Mayven. Co na tom, že je královna a měla by se nějak chovat?*

To je jako omluva? *Zasměje se. Dokázala by si představit mít May za mladší sestru. Jako mladší si přála sourozence. Tady měla živoucí důkaz, že ti uměli být stejně úžasní jako otravní. Smutně na ni pohlédne, našpulí spodní ret, jako by jí snad bylo do pláče.* To bys mi přece neudělala, já bych byla ošklivý sněhulák. A navíc, pokud ze mě bude sněhulák, koho si princ vezme? *Použije proti ní její vlastní logiku, přičemž jí ale zaškubou koutky, protože něco takového prostě nedokáže říct s vážnou tváří.* /Možná by byl sněhulák milejší./ Tss. *V očích se jí zablýskne a hodí po ní kouli.* /Potvora jedna!/ *Kryje se před další koulí, kterou po ní May hodí a sama si další nabere, když se k nim přidá Ash. Nejdřív je z toho setkání trochu rozpačitá, ale nad slovy May se musí zazubit.* Vyhrožovala mi tím samým, ale takže pokud Vás obětuju sněhuláčímu utrpení, není v tom nic osobního, chráním si vlastní krk. *Podotkne s úsměvem.* Dobře, budu jen ráda. *Tykání bylo rozhodně příjemnější.* Přesně tak, May, sněhuláky uděláme jen z kluků. Přece jen je to TEN sněhulák, takže si musíme najít oběť. *Kouká na ty dvě.* /Kdy jsem naposledy dělala andělíčky?/ *Pokrčí rameny a přidá se. Když se znovu sesbírá, musí ze sebe sníh smést. Kriticky zhodnotí tři obrysy ve sněhu.* Ten Ash je nejhezčí. *Rýpne si do May. Rozhlédne se kolem. Na chvíli má pocit, že u cesty zahlédla Xaviera. Ale musela se mýlit. Rozhodně se chtěla mýlit.*

*Zrovna stojí opodál toho všeho a popíjí svůj svařák, když na něj někdo hodí sněhovou kouli. Je jen štěstí, že jej netrefila Aideen, když zrovna pil, takže když sebou cuknul, vylil si svařák na sníh.*Sakraa..* Zaúpí a naštvaně se na ni podívá.*Tohle ti v životě už neodpustím sestřičko. *Řekne se zcela vážným hlasem.*Ledaže bys mi teda okamžitě přinesla novej.. *Vyhodí kelímek do koše, který je opodál.*Není to moje princezna Aideen. Je to jedna z účastnic. Líbí se mi jich tam více, třeba Persefoneia, Nina je milá. *Dá jí pár příkladů a pokrčí rameny.*/A Gretchen je přinejmenším zajímavá a docela se mi líbí, že nejde tak snadno./ A ty mi svatbu plánovat nebudeš. Jestli mě budeš štvát, naopak bud muset dost dlouho zvažovat, jestli tě vůbec pozvu. *Zamračí se na ni lehce. Pozval by ji, na své svatbě ji chtít bude, ale doufá, že mu tohle vyhrožování pomůže od ní mít na chvilku klid.* Spíše řekni.. Jak jsi na tom se svým snoubencem? Podrobnosti vědět úplně nepotřebuju. Teda, pokud budu strejda, vědět dej. /Ať mu můžu jednu vrazit./

*Celý den strávil na kolmých svazích zdejších hor. Vlastně ho nápad zájezdu do studených krajů celkem potěšil, protože mu takové prostředí bylo blízké a on si užíval všemožné zimní sporty. I k chladu měl vždy blízko, zima ho nikdy moc netrápila, a proto nebyl nabalený tolik jako lidi, které potkával při své krátké procházce v parku. Vlastně jen dorazil na chatu, odevzdal lyže, rychle se vysprchoval a hned zamířil ven, aby si ještě před koncem dne pročistil hlavu v čistém horském vzduchu. Hodil na sebe jen džíny, mikinu a lehkou bundu, nikdy moc nenosil velké zimní kabáty. Navíc, jeho procházka měla být původně krátká, takže se nepotřeboval nijak nabalit. Když s rukama v kapsách pomalu kráčel po cestě, najednou zaslechl smích a hluk, který vycházel zpoza zatáčky. Rozhodl se to jít prozkoumat, ale nečekal by, že to, co objeví, bude pár povědomých tváří uprostřed koulovačky. Jen lehce s úsměvem zavrtěl hlavou a zamyšleně postával opodál, zatímco přemýšlel, jestli by stálo za to s někým začít rozhovor. Pokud tedy nebudou až moc zaujatí střílením koulí a válením se ve sněhu. I tak mu ale vytvořená nálada přišla milá a možná právě to ho donutilo k tomu, že se vůbec objevila myšlenka na to, že by byl dobrý nápad tam jít.*

*Jak by mohl nepřijít na koulovačku, kterou uspořádala jeho sestra? Bojí se, že jakmile by se nedostavil, May by naběhla k němu do komnaty a místo sněhu házela kamenama a to úplně vyzkoušet nepotřebuje. Jen se trochu zdržel kvůli lyžování. Teď už má na sobě ale normální džíny, bundu a rukavice a jde směrem k parku. Chvíli jenom s úsměvem sleduje Ash s May a nějakou dívkou, jak se baví a dělají andělíčky ve sněhu a pak k nim dojde a obejme Ash zezadu okolo pasu.* No jasně, že je moje královna ze všech nejkrásnější. *Zaslechl, co ta dívka říkala těsně než přišel. Pak se natáhne přes rameno Ash, aby jí mohl vtisknout polibek na tvář a podívá se na May.* Zmeškal jsem toho hodně? *Jenom doufá, že ne a jeho sestra nebude smutná, že se o chvíli zpozdil.* Dobrý den, já jsem Timothy. *Představí se ještě dívce, která jim dělá společnost a usměje se na ní.*

*Nebyla na hory a sníh zvyklá. Párkrát sice takhle vycestovala, ale nikdy jí ta bílá zmrzlá voda nepřirostla k smrti. Uměla přiměřeně lyžovat, a tak to taky po dlouhé době zkusila, ale většinu času trávila v pokoji v teple u krbu. Dnes se však rozhodla jít projít. Šuškalo se cosi o jakési koulovačce, a i když neměla zájem zúčastnit se, hodlala se alespoň podívat. Přeci jen ji upřímně snad ani nikdy neviděla mimo filmové plátno. Do parku nedaleko trefí snadno. Je oblečená do tmavých džínsů, pod kterými má ještě i punčocháče, černé zimní boty a červená bunda. K tomu i čepice, rukavice a šála povytažené téměř až pod nos. Ne, zima rozhodně nebyla pro ni. Z cesty už dobře vidí na louku, kde po sobě kdosi metá sněhové koule. Odsud to nevypadá o nic lákavěji. Když si však povšimne povědomé postavy, tak nějak jí dojde, k čemu je taková akce užitečná. Je k ní otočený zády, perfektní na to, aby si potají udělala kouli. Vždycky měla skvělou mušku, a i když sněhová koule nebyla lovecká puška, trefit do Laurentije by se měla, zvlášť ze vzdálenosti pár metrů. Nebyla na něj naštvaná, přestože se stále cítila uražená za jeho chování. Jeho reakce byla pitomá a nepřiměřená. No tak ho asi přitahovala, alespoň fyzicky, to nebylo nic překvapujícího, když byla sexy. Stačilo by nemyslet rozkrokem, ale hlavou, a neobracet vztek, co má sám na sebe proti ní. Hodí po něm kouli a nevinně se pousměje.* Už asi chápu, co na tom lidí vidí. *Zhodnotí to zamyšleně.*

*jakmile uvidí Xaviera, který o ní zatím neví, rozhodne se toho využít. Nemůže to přeci nechat jen tak a promarnit takovou šanci. Jakmile uvidí, že měl svařak, který se díky ní rozlil, rozesměj se,.* Já nevěděla, že ho máááš. *brání se s pobaveným úsměvem.* Zapomeň, nejsem tvůj sluha. *zakoulí očima, protože mu nic nosit nebude. MÍsto toho ho raději začne otravovat s řečmi o Christophine.* Joo, jasně, to klidně, spi si s kým chceš, ale Chris se ti líbí nejvíce, ne? Máš ji rád a ona tebe. *vidí, jak ji vždycky pokládá na první místo... není piromá.* Na takovej zákaz je už možná maličko pozdě. A pokud mě nepozveš, tak stejně přijdu. Ještě sis nevšiml že si většinou dělám co chci? *nevinně se na něj zazubí.* Strejda nebudeš a podobnosti nejsou. Je fajn, moc vážnej, ale mohlo to být horší. Ale do Dánska se mi moc nechce.. *přizná, protože to je asi to, co ji na tom celém děsí nejvíce. Bojí se, jak ji tam lidé přijmou.*

Možná? Omluvy maj plno tvarů! *Zazubí se na ni nadšeně a po jejich slovech protočí očima a nechápavě zavrtí hlavou.* Vždyť tebe by si vzal i kdyby si byla sněhuláčí golem. *Našpulí nespokojeně rty a nechápavě stále vrtí hlavou. Pak už se nadšeně usměje na Ash.* Nojo pořaaad. A jestli nepřijde, tak z něho udělám sněhulák i tak. Bych vám do pokoje přinesla mražák sněhu! *Zamrká na ni a lak sebou plácne do sněhu a začne dělat andělíčka a když se k němh přidají obě dvě dívky, usměje se. Pak se nespokojeně našpulí. Ale z nějakých námitek ji vyruší hlas brášky.* Timothy! *Vyjekne a hned i na něj namíří sněhovou kouli a vrhne ji po něm.* Nezmeškal. *Pak se zamračeně rozhledne, zvedne prstík na znamení toho, že mají počkat a odběhne pryč. Když uvidí to, co chtěla vidět, tedy spíš koho, rozběhne se zase k jejich skupince.* Dejte nám chviličku! *Zazubí se na ně a Chris čapne oběma ručkama za ruku a začne ji táhnout pryč.* Mam pro tebe překvápko. *Řekne s vážným výrazem. Nebo aspoň s nejvíc vážným co dokáže. Když ji konečně dotáhne tam kam chtěla, nevinně se zazubí na prince Xaviera.* Brej deeen, tady vám nesu jednu zásilku! Zůstaň! *Zazubí se na Chris a pak rychle odběhne zpátky k Ash a Timmymu. Nabere si náruč celou sněhu a pokusí se to hodit na bráchu, ale hodí to i na Ash.*

*Jen tiše pozoroval dění koulovačky a na rtech mu hrál malý úsměv. Sám už jich zažil tolik, že by to na prstech nespočítal. S rodinou často jezdili za sněhem a u nich ho nebylo nedostatek. Vzpomínal na časy, kdy si do noci se sestrou hrávali, stavěli pevnosti a házeli po sobě sněhové palivo. Koulovačka v něm probudila nostalgické pocity. Byl tak zabraný v myšlenkách, že si ani nemohl všimnout postavy, která se za ním přiblížila a bez dlouhého rozmýšlení po něm hodila dobře mířenou kouli. Možná mířila na hlavu, ale koule ho zasáhla na do krku na límec bundy.* Co to...? * Řekl zmateně a otočil se směrem útočníkovi a zarazil se, když spatřil dívku v červeném kabátě. Doposud se mu dařilo jí vyhýbat, dokonce se ani neúčastnil plesu, ale ona ho stejně našla, a ještě na něj hned takhle zaútočila.* Idri. *Poznamenal, jako by snad dívka neznala své jméno, a sklepal si zbytky sněhu z krku. Čekal by, že ho přítomnost dívky podráždí nebo naštve, ale dneska měl kupodivu celkem dobrou náladu, a hlavně už po dlouhém dni neměl energii na žádné hádky.* Dobrá muška. *Řekl jenom se stále stejným úsměvem na tváři a pobaveně si jí změřil pohledem.* Nejsi moc velký fanoušek zimy, hmm? *Dívka byla nabalená a s tou červenou bundou mu na chviličku připomněla kinder vajíčko, ale s mnoha vrstvami.* /Hezké kinder vajíčko./ *Zahnal ty myšlenky a jen se sklonil k zemi, aby nabral trochu sněhu, který začal zkušeně tvarovat do koule a pomalu se k dívce přibližoval.* Přijde ti jako dobrý nápad provokovat ruského prince ke koulovačce?* Zeptal se s lehce nadzvednutým obočím. Nedal jí ale šanci se zamyslet a hbitě jí oplatil její předchozí útok.*

*Když si díky své sestře rozlije svařák, naštvaně se na ni podívá.* Kdybych pil mohl jsem se opařit! Sotva jsem se zbavil monokla, dej mi od dalších zranění pokoj. *Ten monokl nemá nejde týden a zatím vážně nepotřebuje žádné další zranění. * Tak to si mě jen tak neudobříš. *Našpulí rty. Protočí nad ním očima. * Jen mi její přítomnost není nepříjemná. Stejně tak u mnoha dalších dívek. A to neznamená, že ji mám rád. *Pokrčí rameny. * Tak prostě nechám strážce hlídat vchod a tebe dovnitř nepustím nebo tu dám pozvánku s falešným místem konání.. *Kdyby ji fakt chtěl udržet dále, nebyl by to zas až takový problém. * Takže jediné, co ti na tom vadí je, že kvůli němu budeš muset odjet? Rozumíš si s ním? *Nadzvedne obočí. Najednou se u nich objeví ještě někdo. Podíva se na jednu malou holku a pak Christophine. * Ahoj.. *Pozdraví ji, ale to už ta holka odbiha. Otočí se na Aideen a lehce se zamračí. * Řekni mu, že ses s tou holkou nespojila.. *Povzdechne si. *Promiň Chris..

*Upřímně sice čekala, že uvidí známé tváře, ale že zrovna Laurena? Nevěděla, zda se jí vyhýbal, sama se ho nesnažila hledat ani kontaktovat. Na druhou stranu se nedivila, že tu je. Přeci jen pochází z Ruska, sníh mu musí být blízký, na rozdíl od ní jako malý nejspíše zažil tunu koulovaček. Neodolá však, využije své výhody a hodí po něm kouli. Trefí se do krku a vážně doufá, že zrovna tam to studí hodně. Pozvedne obočí a přikývne.* No jo, tak se jmenuju, ty si to pamatuješ? *Poznamená typicky sarkasticky. Nezdá se, že by z jejich posledního setkání byla nějak rozhozená, ale i kdyby byla, na ní by to člověk prostě nepoznal.* Přirozený talent. *Hravě se ukloní. Doopravdy měla od malička dobrou mušku, její strýc na ni byl hrdý, když ji učil střílet. Překvapuje ji, že mu v koutcích úst hraje úsměv. Má pocit, že ho předtím ani neviděla se usmívat.* /Nezdá se mi to?/ *Poklepe si na spánek.* Chytrý kluk, jsem z Afriky, vzpomínáš? Tam moc zima není. *Informuje ho ochotně. I přes ty vrstvy látky cítila, jak se jí zima zakusuje do kůže. Nejspíše si bude muset dát později horkou vanu, aby roztála. Podezřívavě ho pozoruje a začne couvat.* Uhm... to neuděláš... *Varuje ho, ale už pozvedá ruku a hází po ní kouli. Trochu se uhne, ale i tak to schytá do hlavy a sníh se jí sesype na tvář.* /No počkej!/ *To on už ale dává dohromady další kouli a ona se dává na útěk.* /Tak to ani náhodou!/ *Zapadne za strom a jen díky tomu se vyhne kouli, kterou po ní hodil. Má tak čas sama se sehnout a nasbírat sníh. Vykoukne zpoza stromu a v rychlosti zamíří a hází ne jednu, ale dvě koule rychle se za sebou.* Vůbec nemáš smysl pro fair play! *Okřikne ho, ale nezdá se, jako by se zlobila. A rozhodně se nehodlala vzdát bez boje.*

*Rychle slíbí Mavyen, že sem Timothyho dotáhne, jen když ji ušetří a sněhuláka z ní neudělá. Podívá se na Chris a odstoupí o krok dále.* Jsem si měla vzít strážce. *Uchechtne se. Že by ji chtěl někdo obětovat, aby se zachránil se jí ještě teda nestalo.*/Nakonec tu umrznu já a aby mě Timothy rozmrazil, bude muset udělat vatru, kde mě přiváže a zapálí ji.. Snad to jen včas uhasí. Hmm. Jako hasičovi by mu to slušelo.. /*Trochu se ztratí v myšlenkách na svého manžela, ale rychle potřese hlavou a začne dávat zase pozor na ty dvě.* To ne Mayven. Ještě by Thony a Taysa nastydli a to bys nechtěla, ne? Koho bys pak vozila? *Snaží se to uhrát na děti, což ji snad obměkčí. Plácne sebou do sněhu a začne dělat andělíčky. Opatrně si stoupne, aby jej viděla a trochu si ze sebe setřese sníh, i když hlavně na zádech jí zbyde.* Hmm.. Podle mě zase ten tvůj, Chris. *Pochopila, že chce Mayven poškádlit a ráda se do toho zapojí s úsměvem na tváři. Když ji někdo obejme okolo pasu zezadu, prvně se lekne, ale uklidní se, když uslyší hlas svého manžela.* Nejsem nejkrásnější a ty budeš potřebovat brýle. *Zazubí se na něj a schválně se více natáhne, aby jí mohl dát polibek na studenou tvář. Když Mayven s Chris někam odejdou, otočí se čelem k Timothymu, ale pořád zůstává v jeho objetí.* Takhle mě už neděs. Nejsem na nějaké objímání zezadu zvyklý a už jsem ti chtěla jednu vrazit, abys mě pustil. *Uchechtne se.* Příště na sebe raději prvně upozorni, promluv a až pak mě obejmi, nechceš zase nohu v sádře, ne? *Zeptá se ho pobaveně. Stoupne si na špičky, aby dosáhla na jeho rty, kam ho lehce políbí.*

*rozesměje se, když zjistí, že mu rozlila svařák. Je mu jasné, že víc než to, že by se opařil by o zajímala ta škoda alkoholu.* Ale prosím tě, všechno moc dramatizuješ. *protočí nad ním očima.* To říkáš vždycky. A stejně jsem furt ten nejlepší sourozenec. *sebevědomě se na něj zazubí.* Tak jí rád mít budeešš. *stojí si stále neústupně za svým.* Zaprvý, stejně bys mi to neudělal. Zadruhý, já si vždycky najdu nějaký způsob. *pokrčí nevinně rameny* Já nevím, asi. Prostě... není to nejúžasnější člověk na světě, ale není to takovej pitomec, jak bych řekla. Ale pitomec furt samozřejmě je. *dodá rychle. Pak už se u nich objeví někdo další s "zásilkou". Na tu holčičku se pobaveně zazubí.* Ušetřila jsi mi práci, máš u mě minimálně čokoládu. *pobaveně na ní mrkne, protože se nemusí namáhat s tím, jak dotáhnout Xaviera za Chris.* Ahoj, jsem Aideen, tvá dost možná budoucí švagrová, ráda tě poznávám. *pozdraví s úsměvem Chris a protočí očima nad Xavierem.* Nespojila, ale je to moje nová nejlepší kamarádka. Myslí jí to víc než tobě. *uchechtne se a pak se obrátí zase na chris* Jak se ti líbí v paláci? Nejlepší je na tom všem stejně Xavier, že? Teda.. ne že bych si to myslela já, je to pitomej tvrdohlavec, ale ty si určitě myslíš něco jinýho. *řekne s nevinným úsměvem a začne si vymýšlet strategii, jak se odsud dostat až jí bude chtít Xavier zakopat.*

Tak ale já to jako omluvu neberu! *Zasměje se krátce.* Jo, tak o tom pochybuju. /Sněhuláci nejsou sexy./ *Na Ash pohlédne s určitou lítostí, přeci jen si vážně dokáže představit, že by něco takového May udělala.* /Vážně doufám, že ten Timothy přijde./ *Trochu ji překvapuje, že je Ash už mámou, vypadá celkem mladě, ale vzhled může klamat, jí často tipovali více, než jí bylo doopravdy. Aby jako jediná nestála, taky udělá andělíčka, přestože ten Ash je asi nejvíce úhledný.* Oh, děkuji, snažila jsem se. *Zazubí se zvesela a už vidí, jak chce May uraženě namítat. Pak už se ale do jejich skupinky přidá onen Timy, o kterém se tu mluvilo.* /Páni, no fajn, Ash má celkem kliku./ *Zdálo se, že palác se jen hemží atraktivními muži.* Chris, těší mě. *Už prostě vzdala snahu o formálnost. Přemýšlet i nich všech jako o urozených bylo těžké, když se s nimi měla normálně bavit a ještě i koulovat. Nasbírá si další kouli sněhu, protože očekává, že se Timothy, k jeho vlastní smůle, stane jejich obětí. May má však jiný plán, když ji čapne za volnou ruku a táhne ji kamsi pryč.* Počkej... *Zasměje se, ale smích ji dost rychle přejde, když vidí, kam ji to přitáhla. Pokusí se ji na poslední chvíli zastavit, jenže dvojice už si jich všimla. Byla najednou vážně ráda za to, že má rudé tváře díky mrazu, a tak se mohla červenat a přičíst to počasí.* Já nejsem pes, May! *Pokusí se na ni zamračit, jenže zlobit se na ni, když se tváří tak radostně je skoro nemožné, a tak si jen povzdechne a pokroutí nad tím dítětem hlavou.* /A tady poprvé chápu onen slovní obrat “chtít se propadnout do země”./ *Protože ta kdyby se teď otevřela a spolkla ji, byla by za to upřímně vděčná. To ahoj ji překvapí, ale pak si vzpomene, že si tykají.* Ahoj. *Odpoví poněkud slabě.* Vy musíte být pricezna Aideen. *Alespoň její tvář už si pamatuje. A nevěděla moc, jak se k ní chovat, osobně ji viděla poprvé. Aideen s tím ale asi problém nemá a nad její odpovědí jí zacukají koutky.* A dost možná taky ne, ale potěšení je na mé straně. *Odpoví jí pobaveně. Nechápavě nad princovými slovy svraští obočí a kmitne pohledem mezi ním a Aideen.* Spikla? Spíš já se omlouvám. Poznaly jsme se na plese a od té doby... jsem jaksi adoptovaná. Myslím, že mě bere jako jakousi verzi Popelky, kvůli té Selekci, a ty jsi princ... takže, no... *Teď už to červenání na mráz asi fakt nesvede.* Prostě promiňte, nechtěla jsem rušit. A pokud chceš May jako nejlepší kamarádku, musíš se připravit na maratony seriálu My little pony. *Upozorní ji s drobným úsměvem. Pohledu na Xaviera se raději vyhýbá seč to jde. V chatu ho možná provokovala, ale to nebylo to samé. Flirtovat zpoza displeje bylo rozhodně bezpečnější. Teď už se seriózně usmívá. Aideen bude mít nejspíše ráda.* Celkem líbí, ale nevím, zda to Xavier dopracoval do první desítky mých oblíbených věcí. *Konečně se mu zvládne zadívá zpříma do tváře s hraným zamyšlením.* Ale jo, je v seznamu solidní devítka. *Dodá nonšalatně s nevinným pousmáním. Znovu musí potlačovat škubající koutky.* Tvrdohlavý? Určitě. Pitomec? Co já vím, znáš ho lépe. *Pozvedne obočí. Na první pohled ani při prvním setkání ho za pitomce ale považovat nesetkala. Spíše by přidala slova jako atraktivní. Vtipný. A provokatér. Ale nepotřebovala mu to přiznávat.*

*Ačkoli byl nejprve překvapený, že narazil na Idri, hlavně po tom všem snažení, kdy se mu dařilo držet v bezpečné vzdálenosti, navzdory jeho očekávání to jeho náladu možná jen trochu zvedlo. Dnes byl opravdu zvláštní den, nestávalo se mu často, že by se cítil tak dobře. Dokonce dnes ani nepil, pouze zatěžoval svoje tělo na svahu a užíval si zimního počasí.* No jistě, napsal jsem si tě do deníčku na seznam nebezpečných lidí. *Odpověděl jí zvesela a konečně se mu podařilo dostat sníh, který po něm hodila, zpoza bundy. Jako vždy na dívce nebylo skoro nic znát, ale to ho teď netrápilo, chtěl si užít dobré nálady, dokud tu stále byla. Její úklonu využil k rychlému nabrání sněhu, když chvíli nedávala pozor a dál se k ní pomalými kroky přibližoval, zatímco mu v rukou vznikalo palivo.* Ach, jistě, to už jsem si do deníčku poznamenat nestihl.* Smutně si povzdechl. Její poznámka byla naprosto zbytečná, jistěže to věděl, ale rozhodl se chvíli hrát její hru. Mohl tak lépe odlákat její pozornost a dostat se co nejblíže na dobrou střelu. Když ale zaznamenal, že dívka začala couvat, nemarnil čas a hodil po ní kouli. Vítězně se mu zablýsklo v očích, když se trefil přímo do hlavy a rozpadlá koule se po dívce sesypala. Nemarnil čas a hned si začal tvořit další munici, to už se ale Idri dala na útěk a on jí bez váhání následoval. Tentokrát se bohužel netrefil, protože se stihla schovat za strom, ale dlouho nečekal. Když se sklonil pro sníh, před ruce mu spadla další koule a jemu to nedalo, aby nezvedl hlavu a samolibě se na ní neusmál, že se netrefila. To se mu ale nevyplatilo, protože dívka hodila koule dvě a on hned ucítil ránu na bradě, když ho další koule zasáhla. Párkrát překvapeně zamrkal, ale pak se rozhodl na riskantnější taktiku.* Já? To ty jsi mě napadla, když jsem byl otočený zády, vzpomínáš?* Vrátil jí to a nabral si do každé ruky trochu sněhu, přičemž se rozeběhl ke stromu, za kterým se schovávala s úmyslem jí ho hodit za krk. Nedával ale pozor a těsně před stromem zakopl o kořen, který byl schovaný pod sněhem a rozplácl se obličejem do sněhu, přímo před princeznu.*/Au./* Cítil, že si trochu odřel obličej, ale zase zjistil, že se teď nachází přímo u Idri, kterou chytil za nohu a zatáhl, aby jí svalil do sněhu.*

*Vidět ho v dobré náladě bylo nepřirozené. Jako dívat se na rybu na suchu, anebo ledního medvěda uprostřed pouště. Ale ten úsměv mu slušel mnohem víc než to věčné mračení. Možná i proto se rozhodla vynechat rýpavou poznámku, kvůli které by se pokusil svůj výraz srovnat. Pyšně se usmála a pozvedla bradu.* První moudré rozhodnutí, co jsi učinil po dlouhé době. *Podotkla nevinně.* /Vážně vtipkuje?/ *Ale vážně, co se s ním jen stalo? Že by mu chladný horský vzduch prospíval?* Tak to bys měl svůj zápis poupravit. Nezapomeň přidat poznámku o tom, jak jsem nemístně atraktivní. *Dodá ochotně. Nevšimla si, kdy nabral sníh, ale brzy postřehla kouli v jeho ruce a ucouvla, jenže příliš pozdě.* /No teda!/ *Pochopila, že je v nevýhodě a dala se v rychlosti na ústup. Za stromem si sama vyrobila dvě koule a v těsném sledu je po něm hodila. První se sice vyhnul, ale ta druhá byla přímý zásah. Škodolibě se pousmála.* /To tě ten smích přešel, co?/ To nebyla součást bitvy, ale rafinovaná pomsta. Takže se to nepočítá. *Odbude ho. ROzhlédne se, kam by se ještě mohla skrýt, protože strom ji nebude chránit navždy. Raději si nabrala sníh, aby se měla čím bránit a chtěla vyběhnout a utíkat jinam, jenže v tu ránu se Lauren potkl o kořen stromu a padl obličejem rovnou do sněhu. Vážně nechtěla, ale nešlo to jinak. Zplna hrdla se rozesmála. Nechápala, jak je možné, že ji dokázal rozesmát pokaždé, když se potkali, když se jinak smála v lepším případě jednou za pár měsíců. Ale bože. Tuhle scénu si bude přehrávat v hlavě pokaždé, když jí bude mizerně. Otře si slzy smíchu, co jí tečou a štípou na studených tvářích a smiluje se. Přejde k němu, aby mu pomohla, jenže on ji místo toho chytne za nohu a svalí do sněhu. Díky němu není dopad tak tvrdý, přesto je chvíli dezorientovaná. Pak se však vzpamatovala.* Ty bídná kryso! *Zasyčela. Už ani nepotřebovala koule prostě shrabovala veškerý sníh kolem a házela mu ho na hlavu.* Takový podraz! Styď se! *Hudrovala rádoby uraženě, ale z nějakého nepochopitelného důvodu se cítila... dost dobře. Ani si nepamatovala, kdy naposledy dělala něco tak hloupého a dětinského takhle na veřejnosti.*

*Objeme zezadu Ash a pobaveně se usměje, když si všimne, jak se ho lekla.* Nepotřebuju brýle a nikdy jsem nikoho krásnějšího neviděl, takže se se mnou přestaň dohadovat. *Zazubí se na ní a doufá, že se s ním dál dohadovat nebude, protože on by jí to přeci neříkal jen tak, kdyby si to opravdu nemyslel. Líbne jí na tvář a naštěstí se stihne odtáhnut než po něm May hodí kouli, která se mu rozplácne v obličeji.* Tak pěkně děkuju. *Uchechtne se a snaží se všechen sníh dostat dolů. Nadzvedne nechápavě obočí, když Mayven někam odběhne s tou další holkou, protože neví o co jde, ale nakonec se rozhodne to neřešit a místo toho si k sobě přitáhne blíž Ash, která se mezitím otočila obličejem k němu.* Neboj, příště až tě budu chtít překvapit, tak ti to předem řeknu, protože to to překvapení vůbec nezničí. *Zasměje se a pohladí jí po tváři.* Zvykneš si brzo, neboj. *Věnuje jí polibek na špičku nosu a pak jí oplatí polibek. Tentokrát se ale včas odtáhnout nestihne, protože nezaznamená, že se k nim blíží May a schytají to sněhem oba.* Jen počkej, tohle ti oplatim. *Zasměje se a rovnou si nabere co nejvíc sněhu se mu do dlaní vejde a hodí je po May. Dává si ale pozor, aby jí netrefil do obličeje nebo jí neublížil.*