Venkovní vířivka

*Zprvu, když se na Pers lehce culí a uslyší něčí hlas, tak se lekne, ale poté je hlavně v šoku a začne ho užírat strach. Nikoliv o něj, ale o Pers, které kvůli tomu, co teď Xavier viděl, hrozí nebezpečí. Kór když ještě zahlédl nějakou osobu, která od noch utíká, nejspíše s jejich fotkou. Bůhví, kam až se ta fotka dostane a jak se to ještě celé vyklube. Každopádně si začne v duchu vyčítat to, že se neudržel. Kdyby ji nepolíbil, kdyby ji nepožádal o objetí, tak by vedle sebe jen seděli a povídali si. Dobře, stále by to vypadalo zvláštně, korunní princ ze zahraničí a účastnice Selekce polonazí ve vířivce, ale pořád by se z toho vymlouvalo lépe, než z tohohle, teď už samozřejmě není cesty zpět. Nemůžou před princem krýt, co se mezi nimi děje.* Pers. *Povzdychne si, když se ho zastane a tak rozbije jeho lež. Chce, aby z toho vyšel špatně on a ne Pers.* Já vím, že jsou nějaká pravidla. /Ale pěkně debilní pravidla./ *Vjede si rukou do vlasů. Ale zase na druhou stranu tu stále bude několik lidí, kteří tu popravu chtít rozhodně nebudou.. Hlavně se tomu všemu zlemu musí Pers vyhnout.* I když jsem princ. Kdyby.. Kdyby se vaše rodina rozhodla, že ji budou chtít ublížit, fyzicky myslím.. Co kdybych se dobrovolně nabídl, že bych to podstoupil za ní? *Je si jistý tím, že by to jeho otce nijak nepobouřiko, takže by ze strany Rakouska Illee nic nehrozilo.* Ta fotka bude všude. *Vzdychne a lehce si za vlasy zatahá. Opravdu se teď o Pers hrozně bojí a zároveň si vyčítá, že se tohle vůbec stalo. Kdyby sem nešel, kdyby ji nepolíbil.. Tak by ji teď nic nehrozilo. Jakmile na rameni ucítí její dotek, tak se na ní otočí a pozvedne koutek. Rád by řekl, jako ona, že nelituje toho, co se stalo. On toho z části nelituje, ale z části ano, od teď, když Pers kvůli tomu hrozí nebezpečí. Jakmile uslyší něco o zabránění trestu, rychle a nadějně se podívá na Xaviera. Jakmile to dopoví, prudce vydechne. Překvapuje ho, že je tak milosrdný. A upřímně, je mu za to vděčný.* Děkuji, že to alespoň zkusíš. *Podívá se na něj a poté, jakmile vysloví, co by se stalo, kdyby to nevyšlo, se otočí k Pers.* Kdyby to nevyšlo, mohl bych tě vzít i do Rakouska, tam žádné kasty nejsou. A kdyby ses nechtěla rozloučit, mohla by s tebou i tvá mamka.. Kdybys tedy chtěla. *Polkne. I když už o tom mluvili, tak si není jistý, jak se na to bude koukat teď, kvůli tý situaci.*

*Odmítne nechat Huntera, aby z toho vyšel jako ten zlý, takže popře, co řekl a na jeho povzdychnutí nijak nereaguje.* Má pravdu. Lidi se tady bouří i tak. Po tomhle by mohlo nastat něco příšernýho, kdyby to přešel mlčením. *Podpoří slova Xaviera ohledně pravidel. Bez ohledu na to, co se stalo, tak jí na Illey pořád záleží. A ví, že Schreave vládnou dobře, vždycky je obdivovala. Proto nechce, aby tady nastal nějaký převrat. A kdyby byla v roli diváka a sledovala sama sebe, jak vyvázne bez jakéhokoliv trestu, rozhodně by královské rodině nedůvěřovala natolik jako předtím. Pokud vůbec.* Jenže to já nevěděla, když jsi s tím začal, že jemu nic nehrozí. A pak už jsem se do toho všeho tak zamotala… Já vím, že jsi nekřičel ani nic takovýho, jenom prostě… nechci, aby mu někdo nějak ublížil. *Netušila, jak by to bylo v této situaci s ním. Předpokládala, že trest by se vztahoval na oba dost podobný. A že to tak není zjistila někdy v polovině rozhovoru s Xavierem, kdy už byla v těch lžích tak zamotaná a vystresovaná, že s tím nedokázala patřičně pracovat. Když pak slyší Hunterovo dotaz ohledně toho, že by se dobrovolně nabídl, vytřeští oči.* Ne! Ani náhodou. Na to zapomeň. Ne po tom všem, co se dělo u tebe doma. *Zavrtí rázně hlavou a snaží se, aby její tón nepřipouštěl žádné námitky. O tomhle se odmítá dohadovat. Kdyby došlo na nějaký fyzický trest, nenechá ho vzít to na sebe. A doufá, že v tomhle jí podpoří i Xavier a řekne, že to nejde. Pak si poslechne jeho návrh toho, co můžou zkusit a u toho na něj překvapeně kouká. Netušila, že bude až tak milosrdný. Při zmínce o odstěhování pryč se jí hned vybaví její máma. Nezvládla by to tady sama. Takže když to hned samotného Huntera napadne, pohled jí trochu zjihne.* Už jsem ti říkala, že bych chtěla. *Nadzvedne jeden koutek rtů, ale pak ho zase nechá sklouznout dolů a podívá se na Xaviera.* Když to nevyjde, ztratíš důvěru lidí. Co když se pak něco stane i tobě? Fakt to chceš riskovat kvůli mně? *Zeptá se ho trochu zmateně.* Co když tě lidi potom nepřijmou jako krále? Vždyť ty ses pro to narodil, budeš dobrým králem, ale oni by tě kvůli mně mohli chtít dostat z trůnu. Má to podle tebe smysl, když si sám myslíš, že ten plán nevyjde? *Ne, že by mu za to nebyla vděčná. Je mu vděčná, jak jen to jde, ale nedokáže myslet jen na sebe. I na Xavierovi jí svým způsobem záleží, i když to není žádnou romantickou cestou, jak by v Selekci mělo. A ví, že bude dobrým králem. Nechce mu zničit celou jeho vládu jenom kvůli své chybě. Nebylo by to fér a Illea by o spoustu přišla, kdyby ho nepřijala jako panovníka.*

*Promne si zoufale obličej. Jo, je na Pers naštvaný, kdyby jí před pár dny neříkal, že kdy se mu přizná tak se nic nestane! Jsou tu pravidla a ty se musí dodržovat, ale jemu se nechce Pers nic udělat. Je jednou z mála dívek v Selekci se kterými si rozumí a považuje je za favoritky. Nebo spíše přesně ji ji považoval. Teď už je zcela jasné, že tohle nedopadne. Poslouchá Pers a pak i Huntera, který se nabídne, že ten trest podstoupí za ni. Musí se nad tím pousmát. Ani i přes to v jaké situaci se nacházejí.* Milujete se, když už se stalo to, co se stalo, tak si to aspoň přiznejte. *Pokrčí rameny.* Vzít to za ni bys stejně nemohl, Huntere, ale fyzickému trestu se snad vyhneme.. Klidně se pohádám se všema rádcema. To do koho se zamilujeme nebo ne si nevybíráme. *Pokrčí lehce rameny.* Jo.. to bude. *Nedělá si iluze, že by se nikam nedostala. Bylo by to zbytečné lhaní sobě samému. Raději rovnou přijme realitu a bude se soustředit na to vymyslet jak z toho ty dva vysekat. Teda hlavně Pers, o tu tu jde, ta je ve větším nebezpečí. Lidi možná budou naštvaní na Huntera, teda spíše na Rakousko celkově, ale to se srovná. Kývne na Huntera hlavou.* Nechci ji trestat za to, co sama cítí. Jak jsem řekl, citům člověk neporučí. I když mě trochu štve, že mi to neřekla. *Hodí pohledem po Pers a povzdechne si.* Vyjde to.. Prostě budeme dělat, že jsme se nepohodli na naší schůzce, kde jsi mi o Hunterovi a tobě řekla.. Já tě tedy vyloučil ze Selekce, protože je jasné, že mezi námi nic není, ale bylo mi blbý tě posílat jen tak domů a navíc do konce našeho pobytu tady zbývalo jen pár dní a držím se svého plánu, mít první vyřazování až po všech schůzkách. Vlastně příští týden budou poslední, ale o víkendu bych třeba v neděli, podle akce udělal tohle. Klidně můžeš zůstat v paláci nebo ve městě je dům pro vyřazené a dále se stýkat s Hunterem. Zaobalíme to tak, že.. Jsme se my dva spolu spřátelili, mezi vámi je to vážnější a třeba by se touhle cestou vylepšili vztahy mezi Illeou a Rakouskem. Hádám, že vám dvěma nebude problém dělat zamilovaný páreček, že? *Vsadil by se, že spíše naopak.* Tohle by snad mělo vyjít a ani bych ti tu kastu nemusel snížit..

*Chce, aby z toho vyšel špatně hlavně on, jenže to mu samozřejmě moc Pers nedovoluje.* /Kdyby nebyla tak obětavá../ *Normálně je to vlastnost, která ho na ní díky své intenzitě fascinuje, protože nejspíše nikdy nepotkal nikoho tak obětavého, ale teď ho to štve, protože samozřejmě nechce, aby se jí něco stalo.* No, ehm.. *Podívá se na chvíli do strany, když Xavier řekne o tom, že by si měli vyznat, že se milují. Ví moc dobře, že to, co k Pers cítí, je hodně silný, ale není ve vyjadřování různých pocitů a emocí dobrý, je mu to celkem cizí. Ještě, když tu před ním stojí Xavier, tak je z toho, co řekl, ještě o trochu více nesvůj. Nemůže říct, že ji nemiluje. Ale zatím by nejspíše nedokázal vyslovit, že ji miluje nahlas. Pokud to jeden z nich řekne, nejspíše on nebude ten první, protože je mu jasné, že ty slova by měla mít velkou váhu, proto je nechce říct jen tak. Však moc ani neví, jak to pozná, když jediná láska, kterou v životě poznal, byla ta mateřská a jinak se proti němu stavěl celý svět. Poté nabídne, že kdyby měla Pers podstoupit nějaký fyzický trest, že by ji podstoupil za ní. Lepší on, než ona. Jakmile začne Pers protestovat, tak ji jen něžně pohladí po zádech a pousměje se na ní, ale zase se podívá na Xaviera, s nadějí, že by to šlo.* Sakra.. No, každopádně ti děkuju. Že jsi schopný tohle podstoupit. Pro nás a i pro mě, i když mě neznáš. A omlouvám se, nechtěl jsem ti způsobit nějaké nepříjemnosti, práci navíc.. Mrzí mě to. *Povzdychne si, obyčejně by se nechoval tak "mile" k někomu, koho nezná, ale vzhledem k tomu, co pro ně právě Xavier dělá, to ani jinak nejde. Chce, aby věděl, jak mu je vděčný. Vážně moc doufá, že dokáže zařídit, aby se vše obešlo bez fyzického trestu.* Neřekla to jen kvůli mně, chtěla mě chránit. *Zamumlá, jakmile se zmíní o tom, že ho štve, jak mu to Pers na rande neřekla na rovinu. Mrzí ho, že musela kvůli němu lhát, ale její počínání chápe a kdyby on byl v její situaci, zachoval by se úplně stejně. Jakmile však zaslechne jeho návrh o tom, jak by všemu mohli předejít, začne lehce kulit oči.* Jak se ti můžu odvděčit? *Vydechne, načež se otočí k Pers a nabídne ji, že by mohla i s mamkou odjet do Rakouska, protože tak by nebyla osmá. Po jejích slovech se na ní upřímně pousměje, než se zase podívá na Xaviera.* Ne, to by nám nevadilo. *Tázavě se podívá na Pers, zdali by ji vadilo dělat zamilovaný pár, nebo ne, nežopět stočí pohled k němu.* Budeš skvělý král. *Řekne upřímně, s neskrývanou poklonou v hlase. Na něm jde poznat, podle jeho činů a chování, že bude vládnout opravdu dobře.*

*Trochu ztuhne, když slyší od Xaviera o tom, že si mají přiznat, že se milují a váhavě se podívá na Huntera. Ví, jak je na tom s vyjadřováním emocí, takže svou reakcí jí nijak nepřekvapí. I když možná ta velká romantička doufala v něco jiného a teď je trošku zklamaná, nedává to najevo, protože ho chápe. Povzbudivě ho pohladí po paži a nadzvedne koutky rtů.* Klid. *Zašeptá. Nechce, aby se tady cítil nějak nepříjemně ještě kvůli tomuhle. Celá jejich situace by se za příjemnou označit nedala a nechce to ještě zhoršovat nějakým vyznáváním citů. Odmítne Hunterův nápad na to, že by fyzický trest podstoupil za ní. Ani náhodou nebude sledovat, jak mu někdo něco dělá na veřejnosti jenom kvůli ní, když on z toho jinak může vyváznout bez zranění a nějakého postihu. A ani to, že jí Hunter pohladí po zádech její protesty nezastaví. I když se na něj podívá a pousměje se nazpátek, v jejích očích je vidět, jak s tím nápadem nesouhlasí a je podle ní pitomec. Oddychne si, když slyší od Xaviera, že to není možné, protože se nemusí bát o Hunterovo bezpečí.* Omlouvám se ti, Xaviere. Hrozně mě to mrzí a vim, že mě to nijak neospravedlňuje, ale opravdu jsem z toho neměla radost a trápilo mě to ještě dneska. *Sklopí oči k vodě, když po ní hodí pohledem a řekne, že ho štve, že mu to neřekla. Samotnou jí to štvalo a užíralo od doby, co ty lži vypustila z pusy.* Děkuju vážně. Já.. ráda bych ti to nějak oplatila, ale nevim, jestli mám jak. *Je mu vážně vděčná za to, že kvůli ní chce lhát a snaží se jí takhle chránit. Moc nechápe proč a štve jí, že by ho kvůli tomu mohli lidi zavrhnout, ale vděčná mu je a ráda by mu to oplatila.* Ne, to nevadilo. *Přikývne, když zachytí Hunterův tázavý pohled a pousměje se na něj.* Jo, to budeš. *Potvrdí jeho slova směrem ke Xavierovi, na kterého se usměje. Díky tomu, že nohama stojí v horké vodě, ale zbytek těla má venku na chladném vzduchu, tak jí je docela zima a má skoro všude husinu, ale spíše než na jejím vlastním pocitu zimy jí dělá starosti, aby nenastydli oni dva.* Jestli kvůli mně nastydnete, tak si to budu vyčítat, mimochodem. *Poznamená s trochou pobavení v hlase. Nedaleko je zateplení převlíkárna, která je spojená s chatou a kdyby šli tam, tak by neriskovali nastydnutí, ale neví, jestli s nimi chce Xavier ještě něco probrat, nebo tuhle skupinku rozpustí.*

*To co jeden k druhému cítí nechá být. Nejspíše potřebují ještě trochu času, aby si to uvědomili.*/Aspoň budou na to mít větší klid../* Sice jo, budou je pronásledovat novináři, ale žádní členové rodiny jim to pořád nonstop podstrkovat pod nos nebudou. Je své rodině vděčný, že mu chce dost pomáhat, ale taky ho to štve. Nepotřebuje, aby mu to připomínali denně několikrát. To, že by Hunter podstoupil trest za Pers by nejspíše nešlo. Navíc se pokusí vyjít s tím, že jí jen sníží kastu a žádné bičování nebude potřeba. Když se mu oba dva omluví, přikývne.* To je dobrý.. Jen se teď modleme, aby ostatní lidi pochopili, že tě potrestat nechci. Snad budou chápaví. *Upřímně neví, kde se to bere v něm. Normálně by vyletěl z kůže, ale.. Pers začal mít rád a nedovede si představit ji potrestat.* O to se nestarej, Pers. A ani ty Huntere. Snad spolu jen budete šťastný. A kdo ví. Třeba naše přátelství pomůže i naším zemím. *Pousměje se. Illea má s Rakouskem takové.. více neutrální vztahy, ale spojenci se hodí vždycky.* Divil bych se, kdybyste řekli opak. Už teď vám to jde skvěle. *Uchechtne se. Všímá si těch jejich pohledů.* Zas tak dobrý nebudu, nepřehánějte.* Nemyslí si o sobě, že by měl být skvělým králem. Minimálně nikdy se nevyrovná svému otci, který je podle něj nejlepší.* Já už půjdu. *Je docela zima, do vířivky už jít nechce a s nimi taky nad vše probral.* Ale vy dva si to tu užijte. A bacha, někteří lidi jsou ještě vzhůru a nevím, jestli chcete, aby vás ještě někdo viděl. Tak zatím. *Rozloučí se s nimi a rychlým krokem se vydá do svého pokoje. Je mu docela dost zima, když o tom tak přemýšlí.*

*Nedokáže teď přiznat, že ji miluje, zvlášť ne před Xavierem, když je to pro něj cizí člověk, nedokázal by před ním ukazovat takové emoce, ať jsou sebevíc silné. Hned v něm ale trkne to, že by to mohlo Pers mrzet, něho zklamat. Proto se na ní otočí, jakmile ucítí její dotek na své paži.* Promiň. *Šeptne, protože se opravdu bojí toho, že ji tim třeba nějak ranil, což rozhodně nebylo v jeho plánu. Jen jí nechce nic vyjadřovat zrovna tady a teď, hlavně ty slova se berou podle něj vážně, proto by jí neříkal nic, čím si není jistý. Následně se i on omluví za to, že přidal Xavierovi takové starosti. Je mu jasné, že jako korunní princ, toho už tak musí mít hodně, zvlášť ještě, když pořádá selekci a musí se zajímat o tolik dívek. Mrzí ho to, že mu tak nejspíše vážně jen přidal další problémy.* Snad. *Lehce pokýve hlavou. Doufá, že občané Illey ocení jeho rozhodnutí alespoň z části tak, jak on. Jeho rozhodnutí mu přijde vážně milosrdné, jde vidět, že je to opravdu hodný člověk. Mohl se zachovat jako bastard, který by Pers okamžitě poslal na nějaký fyzický trest, ať už na popravu, nebo na bičování a jeho by vyhostil z Illey, jenže to on neudělal a ještě se za ně postavil.* Dobře.. Vážně ti děkuji. Jsem ti strašně moc vděčný za to, jak jsi se.. Zachoval. *Vydechne vděčně, než téměř okamžitě pokýve hlavou. Pokud to vyjde, rád bude mít spojence v Illey. Na Pers se pousměje, když jej přesvědčí, že ji nebude vadit předstírat zamilovaný pár. Poté se otočí ke Xavierovi a složí mu upřímnou poklonu o tom, že z něj bude skvělý král.* Budeš, vážně nepřeháním. *Zvedne koutek, načež se po Pers slovech zasměje. Vlastně si ani neuvědomil, jaká zima je, až do teď. Po celém těle má husinu a už mu začínají fialovět rty.* Dobře.. Ještě jednou ti za vše děkuji, měj se. *Pronese a poté se otočí k Pers, když už tam jsou jen oni.* Jdi už dovnitř, dej si teplou vanu, udělej si nejlépe čaj a poté si zalez pod deku, ať nejsi nemocná. Půjdu pár minut po tobě, aby nás vážně někdo neviděl. *Pousměje se, skloní se k ní a dá ji studený polibek na čelo, načež kolem ní omotá svou černou velkou osušku.*

*Pohladí povzbudivě Huntera po paži a pousměje se na něj. Po jeho omluvě potřese hlavou.* Nemáš se za co omlouvat. *Ujistí ho, protože ona to tak rozhodně vidí. Chápe ho. A taky ho zná a ví, jak je na tom s projevováním emocí. Svým úsměvem se mu snaží dokázat, že jí nijak neranil a vše je v pořádku, protože se opravdu nemusí bát.* Kdyby ne... Nezahazuj svojí vládu jenom kvůli mě, dobře? Prosím. Nechci si vyčítat nějaký povstání v zemi nebo tak. *Stáhne trochu starostlivě obočí, když slyší o chápavosti lidí a upřímně doufá, že to dopadne dobře. I když v to nahlas doufala dnes také a jak to dopadlo..* I tak jsem tvym dlužníkem. *Pokrčí jedním ramenem. Ráda by mu to nějak oplatila. Udělal toho pro ní hrozně moc. Doslova jí zachránil a zachraňuje život. Ráda by mu splatila aspoň zlomek toho. S menším úsměvem a červenými tvářemi sklopí pohled, když jim Xavier řekne, že dělat zamilovaný pár jim jde už teď skvěle.* Nebuď paličatej. Pamatuješ, co jsem ti říkala o tvý podobnosti s tvym mazlíkem? Odvážná velká šelma. Vůdcovský typ. Ty takový jsi a budeš skvělý král. *Připomene mu a pak poukáže na to, jaká je zde zima a že nechce, aby oni dva kvůli ní nastydli. Opět jí je jedno, co bude s ní, ale zajímá se hlavně o lidi okolo sebe.* Zatím. *Rozloučí se s ním a jakmile zmizí, obrátí pohled k Hunterovi.* Dobře. Ale jenom v případě, že ty uděláš to samý, protože nechci, abys onemocněl. *Nadzvedne koutky rtů a zajiskří jí v očích, když jí políbí na čelo a pak se od něj nechá zabalit do osušky a ještě ho obejme.* Dopadne to dobře. Budeme moc být spolu. *Shrne dnešní den úlevně, protože je opravdu vděčná za Xavierovu reakci a pak se ještě postaví na špičky, aby mu mohla dát polibek na tvář, než se vydá zpátky do chaty.*