Zapadlá chatka

Již několik let neobydlená chatka schovaná v lese táhnoucím se podél červené sjezdovky. Málokdo jí objeví. Často na ní mají štěstí odvážlivci, pro které je sjezdovka málo a rádi kličkují, i přes nebezpečí úrazu, mezi stromy. Je to útočištěm hlavně spousty milenců, kteří si chtějí zimu užít v soukromí útulné chatky, kde je nikdo jen tak nevyruší.

*Hned den po příjezdu ho na horách čeká první rande a kupodivu je docela rád. Nepotřebuje, aby se z něj příčinou jeho rodiny stal sněhulák, jak plánují. Aspoň má nějakou výmluvu k tomu se schovat někde daleko od nich. A jako dnešní ideální místo shledal Zapadlou chatku, kam pozval lady Faith. Je tam velké televize a větší soukromí, proto se tam spolu podívají na film dle jejího výběru. Je tam pro ně nachystané i menší občerstvení, jednohubky, ale i popcorn a podobné věci, které se ke sledování filmu hodí. Samozřejmě i pití a tak. A jelikož ví o pizzéri ve městě, ještě plánuje objednat i pizzu, o které se bavili na první schůzce. Na sobě má černé džíny, bílou mikinu a ještě teplou černou bundu. Chatka je kousek dále v lese, kam se autem nedostanou, takže budou muset asi deset minut jít. Dojde k pokoji, kde bydlí lady Faith, zaklepe na dveře a čeká, než mu otevře.*

*Hory milovala. Nakonec ona sama se narodila v horách a vyrůstala přímo pod sjezdovkou. Díky tomu měla i míň toxickou náladu než obvykle. Hory jí dělali dobře, ale to i to když se nemusela přetvařovat a skrývat se za masku mrchy Faith. Dnes jí čekala schůzka s princem Xavierem. Nebyla z ní nijak unešená a vzala si prostě teplé kalhoty, rolák, bundu a zimní boty. Na zimu byla zvyklá a celkem i otužilá. Jakmile uslyší klepání na dveře vstane z postele a jde ke dveřím otevřít.* Dobré odpoledne vaše výsosti. *Malinko se pousměje, ale ne tak přehraně jako posledně. Neměla teď náladu se přetvařovat.* Asi půjdeme že. *Je to spíš konstatování než otázka a nahodí první otázku.* /Musím tu být dlouho takže si s ním pár slov musím prohodit./ Už vím že nemáte rád ananas na pizze. Takže je čas na další otázku. *Podívá se na něj s chvilkovým napjetím.* Hory nebo moře? *Zeptá se a čeká na odpověd.*

*Dojde před pokoj lady, se kterou má dneska schůzku. Vybral si lady Faith, protože ona je jedna z mála, u které to nevadí. U mnoha dalších dívek má naplánováno je vzít na místa, která jsou jen v paláci, ale s ní se chce jen podívat na film a dát si pizzu, což mohou udělat prakticky kdekoliv. Když dívka otevře dveře, pousměje se na ni.* Dobré odpoledne, lady. *Pozdraví jí a kývne hlavou na pozdrav.* Ano. *Souhlasí a vydá s s ní k východu z budovy a následně na cestu k lesu. Nemusí to více protahovat, ne?* Docela se mi líbí jak na horách tak i u moře, ale.. asi si vyberu to druhé. Mám raději teplo jak zimu. *Pokrčí rameny Je na to taky více zvyklý, vzhledem k tomu, že žije v Midstonu, kde i v zimě stačí mít jen mikinu a člověk se obejde i bez bundy. * Hádám, že vy více tíhnete k horám, že? *Ví, že vyrostla v Baffinu, kde je zima. Na takovéhle počasí musí být zvyklá.* Mimochodem, nechce ty si tykat? *Na první schůzkách to plánuje nabídnout všem dívkám. Je to pro něj tak příjemnější a věří, že i pro ty dívky.*

*Na schůzku s princem se těšila tak na půl. Nepotřebovala jeho přítomnost ke koukání na film a cpát pizzou se zvládla taky sama. Přesto ale jeho pozvání přijala.* /Mohl by to být dobrý kamarád./ Tak jdeme. *Nemělo smysl to natahovat určitě měl i jiné povinnosti než schůzku s ní. Jde s ním k východu a padne jedna otázka. Nijak jí jeho odpověď nepřekvapila.* Když člověk nezná nic jiného než sníh a hory tak táhne víc k zimě, ale teplo je příjemna změna. *Faith byla vlastně takový sněhulak. Obešla se v mikyně i v teplotě kde většina lidí třásla zuby zimou. Jeho návrh na tykání jí nepřekvapí.* /Není nám 50 abysme si tykali. / *Podívá se na něj a podá mu ruku.* Faith, ale nějakou záhadou jsem si vysloužila přezdívku Fire. /oheň./ *Hodně lidí jí tak říkalo. Vzniklo to už dávno a ona byla takový oheň od mala. * /Oheň který většinu lidí pálí a málokomu slouží./

*Přikývne a vydá se s ní teda na cestu k chatce. Nějak mu nepřipadá, že by s ním chtěla trávit čas. Mohla pozvání přece odmítnout.. I když ho tohle štve. Má si tu vybrat manželku a žádná z dívek o něj prakticky nejeví zájme. Proč se tedy přilašovaly? Proč braly místo některé jiné dívce, se kterou mohl najít štěstí?* Ano, mám to vlastně stejně. V Midstonu, jak jste stihla již určitě poznat, je pořád teplo, i v zimě. *Pokrčí rameny. Zkrátka, stejně tak je ona zvyklá na zimu, on je zvyklý spíše na teplo. Je lepší mít tričko než pořád nosit bundu a mrznout. Nabídne jí tykání a když se zastaví a podá mu ruku, docela ho to překvapí, ale přijme jí a lehce jí potřese. Připadá si jako při uzavření nějaké smlouvy.*/Ze kterého je století?/ *V minulosti si lidé v podobných situacích třásli rukama, on to teda teď zažívá už jen v práci. * Xavier. Přezdívku nemám. *Nebo má "Xáva" ale tak ho nazývají jen členové rodiny a většinou, když ho s tím chtějí otravovat, nemá to nijak v lásce. Nemá v plánu říkat dívce "Fire" bude ji nadále oslovovat jménem. Je rád, že to se už u všech dívek naučil. Kdyby si měl pamatovat ještě jejich přezdívky.. Naštěstí po chvilce dojdou k chatce, kterou odemkne a nechá lady vstoupit první. Sundá si bundu a pak kývne k rozdělané pohovce, kde jsou i deky, kdyby se chtěli zakrýt, ale je tu příjemné teplo.* Výběr filmu nechávám na tobě. Jakou chceš pizzu?

*Ne že by vysloveně měla něco proti princi, ale zatím jí taky nějak nezaujal. Možná se to někdy změní a možná taky ne. To nehodlala řešit. Nabídnutí ruky jí učili doma a vlastně už to dělala jako automat. Automat, který dokola opakuje to samé. Princ Xavier se jí zatím zdál jako člověk, kterého neustále něco štve a nemá tak nějak zájem ani o jednu z nich. Jeho jméno se jí zdálo stejně zvláštní jako to její. Nikdy nepochopila proč jí pojmenovali Faith. Naštěstí už odrazí do chatky. Rozhlédne se po interiéru.* /Takže tomuhle říkají chaloupka./ *Velikostně bylo asi jako tři její pokoje doma. Ona hold nepatřila mezi bohaté čtvrté .Sundá si taky bundu a boty. Nečeká až jí vyzve a sedne si na pohovku.* Pohodlná. *Zhodnotí a pak už se věnuje jeho otázkám.* Sice se v Zajetí démonů do zimní atmosféry moc nehodí, ale myslím že i tak to bude dobrá podívaná. *Zhodnotí.* Teda pokud se nebojíš. *Vyskočí jí na tváři malinkatý úšklebek a na moment to není maska, ale opravdová Faith. Avšak tyhle chvíle byli vzácné.* Upřímně mám nejradši sýrovou. Takže tu. Pizzu s jahodami nehodlám zkoušet. *Vzpomene si na jejich první rozhovor.*

*Její nabídnutou ruku přijde a lehce jí s ní potřese. I když ho to dost překvapilo. Takhle si připadal jako na nějaké obchodní schůzce a po uzavření nějaké smlouvy. A to to chtěl trochu uvolněnější.. Porto jí i nabídnul tykání. Chtěl se s ní bavit jako s ostatními dívkami, uvolněně, ale s ní mu to zatím nejde. No, ostatní dívky přece jen taky projevovaly větší snahu o to ho poznat a byli o něco usměvavější, přirozenější. Takhle na něj ona nepůsobila. Dojdou spolu do chatky, kde je pro ně vše nachystané a vyzve ji, aby vybrala film.* Jo, o tom jsem slyšel. Klidně si můžeme pustit to. *Dokonce to i viděl, ale to nezmiňuje, ještě by pak lady dlouho vybírala další film, co ještě neviděl a o to nestojí.* Aby ses spíše nebála ty. Varuju tě, v utěšování moc dobý nejsem. *Uchechtne se. Zvlášť k někomu, koho sotva zná. U rodiny to nějak zvládá, ale obejmout a utěšovat někoho koho vidí podruhé v životě? Tak moc u ní city projevovat nemá v plánu a ještě by si to brala jako něco více, než by to bylo pro něj.* Dobře, takže jedna sýrová a pro mě asi Prosciutto.. *Podá jí ovladač.* Klidně zatím najdi ten film a já to zařídím. *Poodejde trochu dále a objedná dvě pizzy. Naštěstí jejich objednávku čekají a vyřídí jí přednostně.* Bude to tu tak za půl hodinky. Klidně se zatím můžeme začít dívat, nebo pokud si chceš jen povídat..

*Byla taková jaká byla a nehodlala se měnit kvůli jednomu princovi. Ostatně sama na lásku nevěřila. Vybrala jeden horor, který měla ráda. O slovech že ho Xavier neviděl dosti pochybovala, ale nezabývala se tím. Přeci prince neubyde když se podívá jednou na to samé.* Já už jsem pár hororů viděla. *Mávne nad tím rukou. Nepotřebovala utišovat v náruči prince a ani po tom netoužila. I kdyby jí princ obejmul pro ní by to nic nebylo. To by se musel nejdřív dostat do jejího hořícího srdce. Jakmile jí podá ovladač podaří se jí někde najít ten správný horor a už ho má nachystaný k puštění.* /Zdá se že ani na druhu pizzy se neshodneme./ *Popravdě by se ani nedivila, kdyby jí po tomhle vyhodil. Ikdyž něco o něm by mohla vědět. Na jeho slova o půl hodině přikývne.* Co si než dojde ta pizza zahrát hru. Je to poměrně jednoduché. Každý z nás řekne jeden svůj zájem, nebo věc co rád dělá a když se na něčem shodneme máme téma k povídání. *Řekne svůj návrh. Chtěla něco vědět o něm než odsud odejde a než jí vykopne.*

*Tenhle film už sice viděl, ale nijak mu to nevadí. Aspoň se nebude muset úplně soustředit a když se ho na konci dívka zeptá, jak se mu to třeba líbilo, tak bude vědět, co už odpovědět. Není si jistý, jak dokáže udržet pozornost. Moc na filmy nekouká, myšlenky mu většinou lítají hlavou a nedokáže se soustředit. *A tohle je tvůj nejoblíbenější? Nebo, proč jsi ho vybrala? *Zeptá se jí, aby nebylo ticho. Nechce tím nějak naznačit, že by nebyl s její volbou spokojený, to ne. Následně ji pobídne k tomu, aby tedy film pustila najde objednat pizzu. Má rád prakticky všechny druhy, teda nemusí moc pizzu z ananasem jak již ví a ani s mořskými plody, ale klidně si dá i tu sýrovou a rozdíl mezi ní a tou, kterou si objednal je, že na jeho bude ještě šunka. Jinak je základ stejný.* Dobře. *Souhlasí a sedne si.* Takže.. *Zamyslí se.* Mám rád hudbu, vlastně přímo hraju na kytaru. *Rovnou začne a zvědavě se na ni dívá a čeká, co mu o sobě prozradí. Doufá, že aspoň něco budu mít společné, ať tu není en ticho.*

*Na horor s pizzou na klíně se koukne ráda. Nebylo tolik dnů kdy něco takového dělala . Nakonec pořád byla v půlce kastovního systému. Nosila masku a byla trochu jiná než ostatní účastnice selekce. Nikdo jí tu neznal a nikdo se nedostal do jejího srdce. Do něj mělo i pře žár povoleno vstoupit jenom pár lidí.* Vlastně je to první horor, který jsem viděla a mám ho ráda. *Tenhle film jí nikdy neomrzel. Viděla ho poprvé ve 13 a od té doby se ho nepustila. Mohla ho vidět znovu a znovu a pořád byla unešená. Poté co objedná pizzu mu navrhne že si zahrajou hru na seznamování.* /Nebudeme se tu přeci nudit a koukat na film./ *Princ jí moc nezajímal, ale nechtěla tu jen tak potichu sedět. Když začne on a řekne že má rád hudbu docela jí to potěší.* /Tak něco k povídání máme./ Ráda hudbu poslouchám, hlavně při vaření. Tak nějak se u hudby dá odpočívat a tvořit, ale na hraní jsem talent nikdy neměla. *Řekne narovinu. Ráda poslouchala hudbu a vařila.* Jinak mám ráda asi všechny zimní sporty a taky párty, nebo kluby. Nic z toho není špatné když se člověk baví. *V klubech byla často a často rozdávala polibky jen tak na počkání.*

*Zeptá se, prčo zvolila zrovna tento film a na její odpovědí jen pokýve hlavou a pak se uchecthne.* Já jako první horor viděl TO. A takovou starší verzi a to už mi přišlo strašidelnější Stmívání, na které mě donutila se dívat sestra. /Edward byl prostě divnej./*Nesnášel ten film a Aideen to moc dobře věděla a proto ho nutila se s ní na něj dívat. Ale o by neudělal pro svou mladší sestru, že?*/Škoda, že tu nebyl Austin, aby mě ochránil jako starší bratr.. třeba by si jako oběť Aideen zvolila jeho../*Pak by jí ho rychle předhodil a sám zdrhl. Objedná jejich pizzu a pak souhlasí s jejím návrhem na hru. Doufá, že jim to pomůže najít společné téma k hovoru. Zatím to nebylo zase až tak zajímavé a byly tu dívky, se kterými si dokázal povídat více. Ta dívka mu připadala stejně nepřístupná, jak byl, takže nějaká konverzace byla těžká. Ani se nedokázal nějak uvolnit.* Jo, taky se při ní dokážu uvolnit. No a.. vzhledem k tomu, že moje matka byla zpěvačka, asi by byl až hřích kdybych ani talent neměl aspoň trochu po ní. *Uchechtne se. Jeho máma ho v tom dost podporovala.* No, do barů jsem chodil taky. /A nejradši bych tam byl i teď./ Ale teď se to snažím trochu omezit.. Dost práce a tak. Taky mi přijde, že je trochu čas dospět.

*Nikdy moc nebyla na romantické filmy a když už tak romantické komedie a Stmívání nikdy neviděla. Tedy slyšela o tom, ale upíři a vlkodlaci dohromady s lidmi jí nikdy moc nelákali. Zvlášť pokud se jednalo o tak dlouhou sérii.* /Kdo by se koukal na pět dílů?/ Stmívání jsem neviděla, ale TO už je lepší v nějaké novější verzi. *Neměla pocit že by si s princem nějak rozuměla a zatím jí to nějak nevadilo. Vždyť se nic nestane když pojede domů. Slávu už má a třetí kastu taky. Co jí ještě chybělo. Když objedná pizzu navrhne že si zahrajou hru. Ona byla tak nějak nedostupná. Ale mohla snad za to že se jen tak nikomu neotevřela, když jí i vlastní rodiče nechali být. Otce neznala a matka se radši předávkovala. Kdo by se divil že se po tomhle jen tak neotevře.* Já žádného hudebníka v rodině nemám, takže nemám ani po kom co dědit. *Řekne s pokrčením ramen.* /Vlastně většinu svojí rodinu ani neznám, takže co já vím./ Teda aspoň o něm nevím. *Svoje chození po barech zmínila. Ráda by si dala drink a šla by tam i teď. Asi tam nebyla tak často jako princ, ale tak jednou za měsíc se tam objevila. O barech se jí moc bavit nechce.* Občas jeden drink na zlepšení nálady neuškodí. *Zhdonotí.* Hádám že zimní sporty nejsou co bysme měli společné.*

*Ten film přetrpěl jen kvůli své sestře. Upíři romantické filmy o prostě nebrali. Měl radši horory, scifi a tak. Ale holt starší se musí někdy obětovat pro blaho a štěstí mladších, ne? A on má Aideen rád a není asi nic, co by pro ni neudělal.* Jo, al v tu chvíli ještě nebyl. Nicméně ten novější jsem už taky viděl, oba dva díly a docela se mi líbil. *Byl to dobrý horor, osobně by jej označil za jeden z nejlepších, teda hlavně jedničku. Ta se mu líbila více, než pokračování, ale tak je to u mnoha filmů, že první díl je lepší, než ten druhý. Připadá mu ta schůzka docela zvláštní a nemá pocit, že by lady vůbec měla zájem o to se s ním bavit. Pár holek tu bylo jen kvůli slávě, vyšší kastě a tak a osobně? Měl je za zlatokopky a nesnášel je. Má si tu vybrat manželku a zrovna lady Fath byla předtím čtvrtá, takže se měla dobře. Kdyby byla šestá, nějak to pochopí, ale takhle? Nakonec se s ní začne bavit o koníčcích a potěší jej, že aspoň láska k hudbě je to, co mají společného, i když ona na nic nehraje. Chápavě přikývne a dále to nekomentuje. Tak nějak nemá potřebu.* Jo, to neuškodí. *Přitaká a pak pokrčí rameny.* Umím lyžovat i jezdit na snowboardu, tomu druhému dávám přednost a docela mě to i baví. *Přijde mu smska, že pizza je už tady, takže se zvedne a přejde ke dveřím, kde poděkuje kurýrovi, zaplatí mu a pak se vydá zpět k Faith a podá jí její krabici se sýrovou pizzou.* Dobrou chuť. *Popřeje jí, když si sedne k ní a ještě čeká, jestli zapne film. Aspoň chvilku bude moci být tihco.*

*Nedalo by se říct že by byla úplně zlatokopka, jenom byla prostě mrcha. Nic víc v tom nebylo. Byla to maska, která šla sundat málokdy. Horší ale bylo že princ Xavier by nevyhovoval ani jejímu pravému já. Nebyla moc na vztahy a nebyla ani moc na lásku. Byla jiná a tak to bylo a tak to taky bude.* /Proč jsem vůbec tady?/ *Přemýšlela a vlastně jí ani nevadilo že s princem nenašli společné téma. Jistě mohla se dostat dál, ale přeci jenom tomuhle moc šanci nedávala. Je vlastně ráda že dorazila pizza a tak si vezme tu svojí a zapne film.* /Aspoň něco je na téhle frašce pozitivní./ *Zvláštní na tomhle filmu bylo že jí vždycky tak nějak stekla jedna slza po tváři, když ve filmu viděla na začátku šťastnou rodinu. Utřela si jí a koukala dál. Vždycky jí mrzelo že jí její rodiče nechali být. Možná by z ní ani nebyla taková mrcha a nenosila by masku. Nepřemýšlí a pozoruje film.*

*Tohle je jedna z těch tišších schůzek, kde je asi oběma jasné, že to moc ne funguje a mezi nimi nedopadne. Klidně vy se i vsadil, že zrovna Faith to vadit nebude. Konečně dorazí pizza, za kterou zaplatí a lady jí podá, přičemž se na ni lehce pousměje. Když zapne film, pomalu se dá do jídla. * Jsi v pořádku? *Zeptá se jí lehce zmateně z toho, jak jí steče slza po tváří. Není moc dobrý na utěšování, ale stejně ho to zajímá. Vezme si další, již druhý trojúhelník pizzy a když dozvyka a spolkne první sousto, podívá se zase na Faith. * Jsem rád že nejste jedna z těch, kteří pizzu jí příborem ale normálně. *Nijak se z toho neupejpala. Na stolku je i nůž a vidlička, kdyby chtěla, hned vedle ubrousků na utření. */Lidi, co na jezeni pizzy používají příbor jsou šílenci.. /

*Schůzka s princem ubíhala rychle a byla ráda že to tak je. On prostě nebyl její typ člověka, ani by si s ním neměla co říct, natož budovat nějaký vztah či něco podobného. Vlastně celá selekce byla asi jeden velký přešlap v jejím životě, ale co na tom. Co se stalo stalo se. Film pomalu běží dál a ona jenom jí pizzu a tak nějak si nevšímala prince.* V pohodě. *Nechtěla to tady rozebírat .Vlastně si ani nevšimla že tu je příbor na pizzu.* Kdo by jedl pizzu příborem? Možná tak psychopat. *Ušklíbne se a film běží dál dokud nenajde poslední scéna a ona si nevezme poslední kousek pizzy.* /Tady asi díl nebudu./ *Nijak jí nevadilo že jejich setkání končí .Bylo jí to jedno*.

*Zeptá se, jestli je v pořádku, viděl jak si utřela slzu. Její odpověď ho nepřesvědčí, ale dále se v tom nerýpe. Nabídl jí, aby se mu svěřila, ona nemá zájem a jemu to až tak nevadí. Míso toho dále jí pizzu a sleduje potichu film. Je rád, že teď aspoň mají výmluvu, proč nemluvit. Stejně toho ani moc nenamluvili, jak jde vidět, nemají moc co společného. Jen hudbu.. což má u většiny dívek. A docela ho to štve. Rád by, ani to bylo více pestřejší a nemusel se pořád dokola bavit jen o tomhle..*/Aspoň s Ninou to vaření../ Taky si říkám. Ale někdo to tak skutečně dělá. *Pokrčí rameny a pobaveně se usměje. Sám ji jí taky normálně rukama. Někdo by jej označil za barbara, no on by za něj zase označil ty, kteří by jedli pizzu příborem. Film skončí, takže se zvedne a pomůže na nohy i lady, přičemž jí podá bundu a oblékne si i tu svou.* Doufám, že ti pizza chutnala. *Hádá, že oba dva pizzu označí za to nejlepší na téhle schůzce. Vydá se s ní zase k chatce a doprovodí jí až jejímu pokoji.* Rád jsem tě dnes viděl, Faith. Doufám, že sis tu schůzku aspoň trochu užila. *Pousměje se.* Dobrou noc. *Popřeje jí a pak se sám vydá do svého pokoje. S touhle dívkou to bylo.. takové neslané nemastné. Prostě zvláštní. Nesedli si a tak s to občas prostě stává. Ne vždy si se všemi rozumíme.*

*Ona si prostě s princem nerozuměla. To tak občas bylo. Nechtěla se mu svěřovat a byla docela ráda že jejich setkání skončilo. Nebyl to muž pro ní. Vlastně pro ní nebyl žádný muž, ona asi nebyla ten typ dívky , která toužila po svém šťastně až na věky s nějakým princem. Ona chtěla svůj úspěšný život a vlastně chtěla i domů do Baffinu. Angeles nebylo asi nic pro ní. Moc teplo a neustálé přetvařování jí unavovalo. Určitě se zvládne prosadit i doma v Baffinu. S princem se jenom rozloučila a nijak se nepokoušela vést rozhovor jinam, či prince okouzlit.*

*V noci vůbec nespala. Tu sjezdovku si nakonec sjela třikrát, protože jí to bavilo a navíc se přitom zaměstnala od vzpomínání na chat s Javierem. Nechápe, proč mu na ní začalo záležet a nedokáže to pustit z hlavy. Ráno se jí pak už spát nechtělo, když se vrátila do chaty, i přesto, že má pod očima kruhy. A protože tušila, že kdyby se o jejím nočním výletu dozvěděl třeba její brácha, tak by jí čekala nekonečná přednáška, tak se rozhodla z chaty uklidit pryč. Na sobě má obyčejný modrý džíny, černej svetr a bundu. V pokoji si ještě vzala ošoupanej tlustej sešit a s tím se vydala ven hledat nějaké klidné a tiché místečko. A za chvilku jedno takové najde. Objeví zapadlou chatku, která je úplně prázdná, takže do ní vejde a jako první rozdělá v krbu oheň. Možná je ze severu a zima jí nevadí, ale takhle sedět u krbu miluje. Sundá si bundu, protože jí díky ohni začne být teplo a pak se posadí na zem před krb a otevře sešit. Mikuje čtení, ale ještě víc psaní vlastních příběhů. Jeden sešit - jeden příběh. Doma má plnou knihovnu jenom svých sešitů a tady už jich taky docela dost popsala. V tom aktuálním je cca v polovině. Takže bez nějakého váhání pokračuje v rozepsané kapitole.*

*Lituje toho, že včera vůbec pil, protože kdyby nepil, tak nechodí po celým arealu a městě nerozhodný, jestli za snoubenkou jít nebo ne. To, že mu na ni začalo záležet ho děsí. Řekl by, že za to může ten příběh, který mu řekla, ale i tak ho to děsí. Když mu na někom začne záležet, nemůže to dopadnout dobře. Celé dopoledne prospal, kocovinu ani nemá, dokonce i zada ho skoro nebolí, proto se rozhodne, že by se mohl vydat na kratší procházku. Na sobě má tlustý svetr a ještě bundu. Nedokázal by v takové zimě žít, on je rád za pláže a moře, tady mu stačí kousek a má pocit, že z něj bhde sněhulák. Po chvilce dojde k nějaké chatce a jelikož mu je zima, tak vejde dovnitř. Překvapí ho, že je tu zatopeno v krbu, stejně jako ho překvapí, když uvidí svou snoubenku.* Takže si tu neoficiální sjezdovku nakonec přežila. *Pokýve hlavou, jako by snad nebyl dost fakt to, že tady je před ním živá a snad i zdravá. Následně se svalí na křeslo a zahledí se do krbu, načež pohled obratí na ni a zvědavě se koukne na její sešit.*

*Pokračuje v rozepsané kapitole a hrozně jí štve, jak moc v příběhu figuruje momentální dění s jejím snoubencem. Vždycky do příběhů dává kus sebe a toho, co se zrovna odehrává. Celý rok, co byla využívána svým bývalým přítelem Mikem, psala prakticky o tom. Pak byla samozřejmě fáze vzdoru a spoustu dalších, až se teď dostala k příběhům s hate-love tématikou. A jako kdyby nebylo dost, že jí děsí tohle, z ničeho nic se tu objeví její noční můra, Javier.* A ty chlastání v baru. *Pokrčí rameny a dopíše větu. Nejradši by dopsala kapitolu, ale je dost háklivá na psaní před někým jiným, takže po udělání tečky za větou blok zaklapne. Všimne si jeho pohledu, který bloku věnuje a povytáhne obočí.* Co? *Snaží se vyčíst smysl toho pohledu a radši blok odloží vedle sebe tak, aby na něj moc neviděl.*

*Sice mi ten výlet tady líbí, ale i tak by byl nejraději ve Španělsku, kde není jak na Severním Pólu. Nebo aspoň zpátky v Midstonu, tam bylo taky docelo teplo. Docela ho i děsí to, že se ještě neviděl se svou sestrou, netuší, jestli tady je nebo jestli zůstala v Midstonu. Doufá, že je ale v pohodě. Nakonec mu jeho myšlenky vyruší nějaká zapadlá chajda, do které se rozhodne jít a nakonec tam uvidí svou snoubenku. Překvapí ho, že je tady, ale je rád, že ji vidí živou, že neleží na té sjezdovce někde se zlomenýn vazem.* Nechlastal jsem moc. Hned jak jsem se vrátil si baru, napil jsem se jen trochu a pak šel do chaty. *Pokrčí jednoduše rameny, přičemž jeho pozornosti upoutá její sešit.* Co co? Jen se dívám. *Lehce protočí očima. Nechce jí lízt do soukromí, takže se ji ani neptá, co to píše.* Včera jsem za tebou chtěl jít, abych se ujistil, že budeš v pořádku. Že se ti nic nestane. *Pronese jen tak a radši se rozhlédne kolem sebe, jestli tu není něco na jídlo.*

Jo, tomu tak věřim, champignon. *Uchechtne se suše a v jejích slovech je dost znát ironie. I ona chodí ráda do barů, dokazuje si tim, že je dospělá nezávislá a má věci pod kontrolou, ale pravda je, že kocovinu zažila v životě jenom třikrát. V baru si většinou dá jenom skleničku a pak se soustředí na chlapskou společnost, kterou ovládá ona a ne oni. Jakmile to zavání kontrolou od nich, dáva ruce pryč. A to je taky ten důvod, proč nijak moc s Javierem nekomunikuje, když z něj vypadlo, že mu na ní záleží.* Hm. *Zamručí neurčitě a blok zasune pod stehno. Pohled upře do ohně a nijak další konverzaci načínat nechce. On ale nejspíš jo, takže si povzdychne a rychle k němu jenom střelí pohledem, než se zase radši vrátí k pozorování ohně.* Jo, já vim, psali jsme si, jestlis na to už zapomněl. A jestli myslíš potom, bylo by to zbytečný, zůstala jsem tam až do rána. I kdybys tam byl, spíš by se stalo něco tobě, tønde. Já se na horách umim pohybovat. Neni nejmenší důvod pro nějakou tvojí starost. Jsem a budu v pohodě. /Bohužel./

*Protočí nad ní očima a letmo se na ni koukne. Nechápe, proč to sni musí být tak těžký. Při to s holkama celkově je tak těžký. Někdy si říká, že sice ženy toho musí protrpět víc, ale chlapi trpí ženy, jejich ukecanost, mlčení, náladovost, že mj to přijde až nefér.* /Dneska se od ní asi žádné konverzace nedočkám./ *Když už tady je a odmítá se zvedat, nechce být v tichu, ale ona očividně jo. A netuší, jak začít konverzaci, aniž by pak dostal od ní pohrabáčem po hlavě.* Pamatuju si to. *Zamumlá a vrhne na ni lehce otrávený pohled.* Možná je jen prostě problém, že nechceš, abych měl o tebe starost, protože se bojíš, co by to znamenalo, jak by to skončilo. Že byd začala mít starost ty o mě. A já to tak cítil tak, vážně. Starost mám většinou jen o svou rodin. *Pronese jednoduše jako by se bavili o počasí.*