Trhy

Nenachází se úplně v centru chatového městečka, ale dost poblíž. Suvenýry, svařák, čaj, teplé ponožky, rukavice, seženete tu všechno, co vám pomůže zvládnout místní mrazy a ještě si přivézt doma památku. Vše hlavně ručně vyrobené od místních obyvatel, pro něž je tohle často jediná cesta, jak se uživit.

*Dneska si hodlá konečně dát to tetování, aby si zakryla jizvu, kterou má na ruce od útoku. Nemůže dopustit, aby na ní šlo vidět něco tak ohavného jako je tohle. Ano, na svém vzhledu si vážně dost zakládá a možná to až trochu přehání? Na sebe si vzala černé džíny, červené tričko a na to ještě stříbrnou bundu. Venku je dost zima a nechce umrznout, i když Christophine, se kterou na tetování jde považuje už za kamarádku a věří že by jí v případě nouze zahřívala fénem, aby odmrzla, ale tipuje, že Wallace by naopak snížil teplotu v chatkách na mínus třicet, jen aby se jí to nepodařilo.* Takže pořád u tebe platí ten had? Já jsem si teda s růží jistá. Aspoň konečně nebude vidět ta jizvy.. *Podívá se na rameno, kde ji má, přes bundu na ni nevidí ale má pocit, jako by o ní všichni věděli a už si říkali, že na sobě má něco tak hnusného.*

*Dnes nadešel den D. Byla z toho extrémně nervózní, ale už si na představu tetování přivykla. Celý týden se prohrabávala návrhy, než se rozhodla pro to první. Kal ji vyzvedne v chatce a vydají se do města. Následuje ji, vzhledem k tomu, že nemá tucha, kam jdou. Vlastně ji překvapuje, že je tu někde tetovací studio. Dnes je téměř celá v černé, přestože to nebyl úmysl, jen rukavice a čepice jsou šedé a kontrast samozřejmě tvoří její rozpuštěné vlasy.* Vlastně ne. *Zavrtí hlavou. Vážně hodně o tom přemýšlela, pořád by onoha hada uvítala, ale na první tetování jí přijde dost velký a ona potřebuje něco menšího, alespoň pro začátek. Vždycky byla rozvážnější. Nakonec si vzpomněla na jejich konverzaci u vína, kdy přemýšlela sama nad sebou. A byl tu jeden citát z knihy, kterou četla jako mladší a hodně pro ni znamenal.* Vybrala jsem si jeden citát, a chci ho na žebra. *Poví rozhodně. Ví, že tam to bude hodně bolet, ale jelikož onen citát jí určitou bolest má připomínat, přišlo jí to fér. Navíc pokud přežije tohle, tak pak jakékoliv další už bude jen snazší, ne?* A aby bylo jasno, není to kvůli tomu, že bych v blízké době plánovala sex! *Dodá rychle. Začíná jí rozumět, a tak by podobnou poznámku čekala a chtěla jí předejít.* Ta jizva není ošklivá, ale jsem si jistá, že ta růže ti bude slušet ještě víc. *Ujistí ji povzbudivě. CHápe, jak moc Kel ona jizva rozčiluje. Konečně stanou před oním studiem.* /Hádám, že teď už je zbytečné se otáčet./ *A vlastně ani nechtěla, poměrně se těšila.*

*Nadzvedne obočí a podívá se na Chris. Měla celou dobu na to, že je rozhodnutá pro hada.*A co sis tedy vybrala? Ani mi nezkoušej říct, že mě v tom necháš samotnou. *Doufá, že si to vážně nerozmyslela. Do to tetovacího salonku musela taky volat, aby se domluvili. Nejspíše tu hodně lidí se zájmem o tetování nebude, ale i tak, nechtěla aby tma zrovna někdo byl, když tam budou ony. Co pochopila, je to takové menší, ale viděla i pár fotek tetování na Illeagram od toho chlapíka a vypadaly dobře. *Jaký citát? *Zeptá se jí zvědavě a spolkne poznámku, že vytetovat deset přikázání bude dost trvat a jelikož je to docela dlouhé. Uchechtne se.* Už mě znáš dost dobře. *Poznamená, když ji Chris rychle ujistí, že se nechystá mít v nejbližší době sex.* Děkuju. *Pousměje se na ni.* A jsme tady. Šance na to vycouvat už ti vypršela. *Chytne ji za ruku a vtáhne ji nadšeně dovnitř.*Dobrý den. *Pozdraví tatéra a když jim řekne, že jsou objednané a jejich jméno, vydají se k tetovacímu křeslu.* Chceš jít první ty ať to máš za sebou a nebo se chceš prvně dívat jak to probíhá u mě? *Jí je to upřímně jedno. Není to její první tepování a ví jak to probíhá, tudíž není nervózní jak Christophine a neví, zda by jí více pomohlo dívat se jak je to u ní a nebo ji to spíše znervózňovalo. Vidět tu jehlu a tak.*

*Zacukají jí koutky.* No jasně, pošlu tě první, a pak zdrhnu, jakmile se rozjede strojek. *Poškádlí ji.* Hada vlastně plánuju taky, ale chci nejdřív něco menšího, kdo říká, že musím skončit u jednoho, pokud se mi budou líbit? *Zamyslí se. Měla vážně po krk toho, jak ji všichni považují za andílka. To, že je milá a nemá tendenci vlézt hned každému do postele přeci neznamená, že udržuje nějaký celibát a chce zůstat celý život cudná, nevinná a podobné hlouposti. Jako... fajn, asi by nezvládla chovat se jako mrcha nebo tak, ale tetování jí přijde jako dobrý první krok ze stereotypu, touží po něm už dlouho.* Broken isn't the same as unfixable. *Přizná se a doufá, že se nezačne smát. Už dlouho má pocit, že je s ní něco špatně, jako by byla polámaná, některé kousky nebyla schopna ani najít. Ale stejně jako se ráda hrabala v motorech a opravovala auta a motorky, protože jí těšilo, že něco spravila, ani sama se sebou to nehodlala vzdát. Tohle jí to mohlo připomínat.* No jo, začínáš být průhledná. *Popíchne ji posměšně, utahovat si z ní ji baví, zvlášť protože ona to dělá pořád. Nemá čas se ani naposledy rozmyslet, protože ji Kel nadšeně vtáhne dovnitř. Pozdraví a rozhlédne se kolem. Polkne nervozitu a pozvedne bradu.* Půjdu první. Aspoň máš jistotu, že ti neuteču. *DOmluví si s tatérem návrh, v jakém sklonu písmo na žebrech chce, a samozřejmě font, který si vybrala. Odloží si oblečení, přičemž si musí svléknout i tričko, naštěstí vybrala ale místo tak, že podprsenka nebude třeba. Už takhle si přijde nesvá, ale bere to tak, že je to stejné jako u doktora, tatéři jsou zvyklí. Lehne si na bok na lůžko, zatímco jí tatér místo vydesinfikuje a poté přiloží papírek se vzorem, který jí otiskne nápis na kůži. Nechá ji to zkontrolovat v zrcadle. I teď to vypadá dobře a je to na správném místě, jak si představovala, a tak přikývne. Nezvládne ho sledovat, jak připravuje jehlu a inkoust, a tak se raději podívá na Kel.* Fakt nechápu, jak jsem se od tebe do tohohle nechala uvrtat. *Povzdechne si. Nebojí se jehel, ale na bolest se tedy vyloženě netěší, i když je zvyklá leccos přestát z gymnastiky.*

*Uchechtne se. * Tak zbabělá přece nejsi. Sice ho, docela to bolí, ale zase t není nic, co by se nedalo přežít. *Pokrčí rameny. Jí může věřit, má tetování pře celá záda.* To neříká nikdo. Ale jo, chápu tě. Taky jsem si prvně nechala udělat to za uchem, než jsem šla na tetování přes celá záda. *Za uchem má taky růži, má je ráda, jenže tam to nejde tak vidět. Jo, na fotkách to vypadalo hezky, ale moc lidí si toho nevšimne. *Připadá mi, že to dost sedí i na mě samotnou. *Řekne si spíše potichu. Taky si připadá občas rozbitá, ale ona skutečně je asi nespravitelná.* Mm se před tebou uzavřít, dělat jakože nevím, kdo jsi a být na tebe mrcha? Bacha, co si přeješ. *Kdyby chtěla, dokázala by být vážně nepříjemná. Má v tom díky Wallacovi velkou praxi. Na jejím snoubenci se dobře trénuje. Následně ji vtáhne dovnitř a než se nadějí už stojí před křeslem, u kterého se jí zeptá, zda chce jít před ní a nebo až po ní.* Jak chceš. Mám zůstat nebo chceš abych šla pryč? *Ví, že si bude muset sundat tričko a třeba by jí nebylo příjemné, kdyby tu byla, takže se pro jistotu zeptá.* Měly jsme si zajít na skleničku do baru, než jsme šly sem, jsi jako na trní. *Pousměje se.* Bude to dobrý, neboj. Jako odměnu si tam můžeme zajít pak, zvu tě a zaplatím to. A nedohaduj se se mnou. *Je dost tvrdohlavá a Christophine by se teď měla projevit jako ta rozumnější a raději usoupit.*

*Pokud by měla nějaké pochybnosti, byly by rozptýleny právě teď. Rozhodně nenechá nikoho nazývat ji zbabělou. Trochu bolesti rozhodně snese, byla nervózní spíše kvůli tomu, že tetování se nedalo vzít zpět. Sice si byla dost jistá motivem, ale co kdyby přeci jen za deset let změnila názor? * /Tak mi to bude připomínat doby, kdy jsem nebyla srab a žila jsem aspoň trochu impulzivně./ Tak vidíš. A navíc jsem si dost jistá, had může přijít později. *Ten motiv má pořád ráda. Její růže za uchem si všimla jen jednou, když měla vlasy v drdolu, oproti tomu tetování na zádech je opravdu minimalistické. Další slova si spíše Kel zamumlala, ale jelikož dávala pozor, zaslechla je. Vlídně se usmála a dloubla do ní loktem.* Tak na to mysli. Nikdo není ztracený případ. *A ona si to chtěla připomínat, bylo to něco, čemu věřila. Že každý má šanci na nápravu, každý má šanci poskládat ty rozbité kousky, ať už sám anebo s pomocí někoho jiného. Nehodlala se té naivní naděje vzdát, naopak si ji nechá vrýt do kůže, aby až bude na pochybách, nikdy nezapomněla.* /Kdyby nikdo jiný, já to s tebou nevzdám./ *Slíbí v duchu Kel. Neměla moc kamarádů, ale co se přátelství týkalo, byla loajální až za hrob.* Pche, to bys nevydržela, jsem neodolatelná. *Pohodí vlasy a nakrčí nos v hrané pýše. Pak už jsou uvnitř a ona se rozhodne to mít co nejdříve za sebou.* Klidně zůstaň. *Ujistí ji. Vlastně bude raději, když tu bude někoho mít.* Eh, to bys stejně před tetováním neměla, ne? *Ozve se v ní perfekcionalista, tohle bylo první tetování, chtěla udělat vše správně, a tak dostatečně pila a najedla se, než sem šla. A správně by se nemělo pít ani potom. Když však viděla pohled Kel, nemohla říct ne, a tak si povzdechla.* Fajn. Ale nemůžu se ztřískat. *Zamumlá. Nepotřebuje ze Selekce vylítnout za něco takového. Z nějakého důvodu jí začalo záležet na tom, aby tu zůstala. První bodnutí jehly ji donutí se zamračit a semknout rty. Po pár minutách si ale zvykne a nakonec to vlastně není tak zlé. Jen jednou za čas zatne pěsti, když strojek přejíždí přes kůži napnutou přes kosti žeber, ale není to nic nesnesitelného, vlastně jí občas škubnout koutky, protože to lechtá.* Fajn, měla jsi pravdu. Ale víckrát mě to neuslyšíš říkat. *Upozorní Kel pobaveně. Trvá to tak hodinu a půl, než je tetování hotové a přelepené ochrannou náplastí, kterou nemá sundávat dřív, jak za pár hodin. Vyslechne si pak pokyny k tomu, jak se o tetování starat a zároveň si zakoupí i mast na péči, nechce se jí pak ještě do lékárny a jde se obléct.* Jsi na řadě. Můžu zůstat? *Zeptá se nadějně. Žebra ji trochu pálí, ale nic hrozného, vlastně ji více bolel ten druhý přeleželý bok. Je teď zvědavá, jak to vlastně vypadá, když je někdo tetovaný, sama na svůj bok při oné činnosti neviděla.**Pokud by měla nějaké pochybnosti, byly by rozptýleny právě teď. Rozhodně nenechá nikoho nazývat ji zbabělou. Trochu bolesti rozhodně snese, byla nervózní spíše kvůli tomu, že tetování se nedalo vzít zpět. Sice si byla dost jistá motivem, ale co kdyby přeci jen za deset let změnila názor? * /Tak mi to bude připomínat doby, kdy jsem nebyla srab a žila jsem aspoň trochu impulzivně./ Tak vidíš. A navíc jsem si dost jistá, had může přijít později. *Ten motiv má pořád ráda. Její růže za uchem si všimla jen jednou, když měla vlasy v drdolu, oproti tomu tetování na zádech je opravdu minimalistické. Další slova si spíše Kel zamumlala, ale jelikož dávala pozor, zaslechla je. Vlídně se usmála a dloubla do ní loktem.* Tak na to mysli. Nikdo není ztracený případ. *A ona si to chtěla připomínat, bylo to něco, čemu věřila. Že každý má šanci na nápravu, každý má šanci poskládat ty rozbité kousky, ať už sám anebo s pomocí někoho jiného. Nehodlala se té naivní naděje vzdát, naopak si ji nechá vrýt do kůže, aby až bude na pochybách, nikdy nezapomněla.* /Kdyby nikdo jiný, já to s tebou nevzdám./ *Slíbí v duchu Kel. Neměla moc kamarádů, ale co se přátelství týkalo, byla loajální až za hrob.* Pche, to bys nevydržela, jsem neodolatelná. *Pohodí vlasy a nakrčí nos v hrané pýše. Pak už jsou uvnitř a ona se rozhodne to mít co nejdříve za sebou.* Klidně zůstaň. *Ujistí ji. Vlastně bude raději, když tu bude někoho mít.* Eh, to bys stejně před tetováním neměla, ne? *Ozve se v ní perfekcionalista, tohle bylo první tetování, chtěla udělat vše správně, a tak dostatečně pila a najedla se, než sem šla. A správně by se nemělo pít ani potom. Když však viděla pohled Kel, nemohla říct ne, a tak si povzdechla.* Fajn. Ale nemůžu se ztřískat. *Zamumlá. Nepotřebuje ze Selekce vylítnout za něco takového. Z nějakého důvodu jí začalo záležet na tom, aby tu zůstala. První bodnutí jehly ji donutí se zamračit a semknout rty. Po pár minutách si ale zvykne a nakonec to vlastně není tak zlé. Jen jednou za čas zatne pěsti, když strojek přejíždí přes kůži napnutou přes kosti žeber, ale není to nic nesnesitelného, vlastně jí občas škubnout koutky, protože to lechtá.* Fajn, měla jsi pravdu. Ale víckrát mě to neuslyšíš říkat. *Upozorní Kel pobaveně. Trvá to tak hodinu a půl, než je tetování hotové a přelepené ochrannou náplastí, kterou nemá sundávat dřív, jak za pár hodin. Vyslechne si pak pokyny k tomu, jak se o tetování starat a zároveň si zakoupí i mast na péči, nechce se jí pak ještě do lékárny a jde se obléct.* Jsi na řadě. Můžu zůstat? *Zeptá se nadějně. Žebra ji trochu pálí, ale nic hrozného, vlastně ji více bolel ten druhý přeleželý bok. Je teď zvědavá, jak to vlastně vypadá, když je někdo tetovaný, sama na svůj bok při oné činnosti neviděla.*

*Dobře, dobře. *Usměje se.* Až budeš chtít jít na další tetování řeknu, ještě přemýšlím o takovém náramku na kotníků. *To by bylo asi více vidět jak ta růže za jejím uchem. Přece jen v létě díky šortkám a teniskám, kdyby si to nechala dát výše by to šlo vidět a třeba i trochu přes normální džíny. Takovéhle věci se jí vážně dost líbily. Teď ale názor nezměnila a nechá si vytetovat růži v takovém půlměsíci jak by to nazvala a i s motýlkem, menším. Nemá tyhle motivy moc ráda, ale na původní verzi toho tetování to je a jí by se to bez něj asi zdálo i trochu jednotvárné. Líbí se jí kolibřík a uvažovala, že by si tam nechala dát jej, ale k růži j to moc zase nesedí. Ano, občas to rozhodování má velice těžké. Je dost nerozhodný člověk.* Nebudu ti to brát. *Pokrčí rameny. Myslí si, že je ztracený případ a Christophine jí o opaku nepřesvědčí. Nedokázala to ani její rodina za celý její život. Teda, kdybychom měli byt přesnější za polovinu jejího života, do teď. Než přišla puberta a ona měla problémy se vzhledem, byla usměvavá, roztomilá a milá princezna. Ale to co se stalo všichni víme a tenhle příběh známe. Není potřebovat to říkat pořád dokola.* V tomhle mě teda dost podceňuješ. *Uchechtne se. Kdyby vážně chtěla, mohla by se k ní chovat jako mrcha a být na ni zlá. Zkrátka taková jak je k většině dalších lidi na tomhle světě. Pochopila by, kdyby jí Christophine poslala pryč, ale po jejím ujištění, že může zůstat přikývne a stoupne si kousek dále, aby přece jen nezavazela tatérovi, ale zůstává pořád v místnosti a zvědavě se dívá na chlapa, který se dá do práce.* Neboj, však mě znáš. *Zazubí se na ni. U ní, když se dívaly na film taky neměly v plánu se opít, teda aspoň ona ne, ale i když jí druhý den pekelně bolela hlava z kocoviny, nestěžovala si. Byl to fajn večer.* To je výzva, Někdy mi určitě ještě dáš za pravdu, víš co.. nikdy neříkej nikdy. *Uchechtne se a pokrčí rameny.* Klidně můžeš. *Taky si svlékne tričko. Chce si tetování nechat dát na rameno a možná by stačilo to tričko trochu stáhnout a jen držet, ale to sejí dělat nechce, takže se prostě svlékne. Navíc ona zrovna stydlivá není. Kdyby ten chlap, který je tetuje byl mladší a více sexy, dokonce by vypjala hruď, aby se pořádně pokochal a mrkla na něj. Ale takhle za tetování raději zaplatí normálně. Sedne si do křesla a tatérovi přesně popíše kde to chce a dokonce u i ukáže obrázek, podle kterého to může dělat. Je jasné kde to má být, na rameni aby zakryla tu jizvu. Hlavní je pro ni to a pak je jí víceméně jedno, kam to povede.*

Nějaký konkrétní motiv? Myslím tím jen proužek, nebo květiny... *Zeptá se zvědavě. Sama tak dopředu neuvažovala, bylo pro ní dost těžké vybrat to první, možná se odhodlá k druhému, ale pak? Těžko říct. Spokojeně se usmála.* To nemusíš. Jsem taky tvrdohlavá, víš? *Jednou udělala tu chybu, že se odstřihla a ztratila pohled na tom, na čem opravdu záleží. Znovu už to neudělá. Musela by to být Kel, kdo by přerušil jejich přátelství, ona se jen tak nevzdá.* A ty zas mě, jsem úžasná. *Pohlédne na ni pohledem raněné laně, který využívala jen zřídka, když si chtěla omotat někoho kolem prstu. Vypadat jako andílek mělo své výhody. Těm upřímným očím a chvějícím se rtům se dalo jen stěží odolat.* Právě protože tě znám. *Zasměje se, ale tatér ji napomene, aby byla v klidu, a tak se rychle uklidní, nechce, aby se cokoliv pokazilo.* Moje ego říká, že ne. *Nakrčí pobaveně nos a vymění si s Kel místo, tetování pořád cítí a k tomu i jistou euforii. Vážně to udělala. Zvědavě sleduje, jak se u klíční kosti Kel vytváří tetování. U ní je dokonce použit barevný inkoust a trvá to též o dost déle než to její, ale to jí nevadí, má v mobilu staženou knížku a zabaví se, než je hotovo.* Páni, vážně to k tobě sedne. *Zhodnotí to, když se konečně může podívat na finální výtvor.* /A jizva tam není vidět, když člověk neví, co hledat./

No uvažovala jsem, že by tam ty náramky byly jakože dva a ten jeden by byl zakončený kamínkem. Nebo by se mi líbilo něco podobného tomu, co mám na zádech. Či náramek, ze které jde jako přívěsek peříčko, takže něco z tohohle. *Pokrčí rameny. Ještě nad tím úplně nepřemýšlela, teď se soustředí na to tetování, které si jde nechat udělat dneska.* Já jsem určitě tvrdohlavější. U nás v rodině se to dědí prakticky z generace na generaci. *Jsou jako Schreave. Jejich gen tvrdohlavosti je dost pověstný. A vlastně.. Oni i z části Schreave jsou. Její babička byla dcera královny Španělska a ta byla dcery princezny Illey. Je to dost zamotaný a ona prakticky spala se svým bratránkem, což jí došlo až zpětně.. Ale prakticky už příbuzní nejsou.* Nedělej na mě tyhle očiii. *Protáhne to a ty svoje raději zavře, aby se na ni nemusela dívat.* Hele, ale to víno jsi navrhla minule ty. *Brání se s pobaveným úsměvem. Sice nijak nenamítala a nebránila se tomu, aby ho rozdělala a dost přispěla k tomu, aby se tak rychle vypilo.. Ale to je malý nepodstatní detail, který jí moc nehraje do karet. Uchechtne se a raději si sundá tričko, aby se mohla posadit do křesla a řekla tatérovi, kde přesně tetování chce. Taky ji to bolí a ne málo, ale drží. Pořád lepší než to na zádech.*Je to skvělý. *Řekne nadšeně, když si to prohlédne, pak jí to pán přelepí ochranou náplastí a ona si pomalu obleče tričko.* Jen škoda, že pár dní budu muset vydržet sex bez polibků na klíční kosti a v oblasti krku. A zrovna tady to miluju nejvíce. *Je jí upřímně úplně jedno, že to, co řekne slyší i ten tatér, tomu ej to stejně jedno, jelikož přepočítává svoje peníze.*

*Dle jejího popisu si to konečně dokáže představit trochu blíže a zamyšleně přikývne.* To by mohlo vypadat dobře. *Uzná.Kel už byla jedna z těch, co brali svoje tělo jako plátno, nejspíše skončí s hodně tetováními, Chris zatím stačila představa dvou, nad víc ani zatím moc nechtěla přemýšlet.* To u nás taky. *Odfrkne si. Její otec pro tvrdohlavost dost možná umře. Na což ale dnes vážně nechtěla myslet. Stačí, že mu dnes už dvakrát volala, jak má každý den ve zvyku. Chvílemi má chuť být raději s ním, než v Selekci, ale on je z její účasti stále tak nadšený, že by stejně nedokázala odejít, i kdyby mohla. Navíc ji tu teď držely i jiné věci, než jen touha po klidu a snaha se zavděčit.* Heh, proč? Nesneseš to. *Utahuje si z ní, ale přestane. Věděla, že vážně dokáže vypadat, jako by se brzy měla rozbrečet či jako by jí někdo právě zlomil srdce. Využívala toho zřídka, přestože to byla účinná technika.* A protestovala jsi? *Oponuje jí. Vypila toho určitě stejně ne-li více než ona sama. Během jejího tetování po očku sleduje a jinak si čte. Nad hotovým výtvorem se však musí nadšeně usmát.* Jo. *Potvrdí jí a doufá, že teď už je spokojená, jizva opravdu nejde vidět, pokud člověk neví, že tam byla.* Eeeh moc informací. *Ušklíbne se. Sama měla hrozně citlivé uši a místo kolem nich. Stačil skousnutý lalůček nebo polibek pod ucho a byla mimo. Neštěstí to málokdo věděl a málokdo to taky mohl zjistit.* Jestli chceš mluvit o sexu, tak toho panáka vážně potřebuju. *Sama již za tetování zaplatila, a tak čeká, až se Kel vyrovná a následuje ji ven, jen ještě naposledy poděkuje tatérovi.* Víš, kde je tu bar? Anebo si můžeme dát u stánku nějaký drink. *Navrhne. Bylo tu dost stánků s alkoholem.*

Ještě si to ale pořádně rozmyslím.*Počítá s tím, že by to bylo její poslední tetování. Má to na zádech, u ucha, teď bude mít na rameni a to na kotníku by bylo již čtvrté, to je zřejmě dost. Líbí se jí to a žádného tetování nelituje, ale ani nepotřebuje být potetovaná od hlavy až k patě, nemusí mít každý centimetr těla pomalovaný.* Znáš tvrdohlavost Schreae? Ta je snad pověstná a my ji v sobě máme taky. *Uchechtne se.*/Ale ona je dost tvrdohlavá na to, aby se k Schreave klidně připojila../*Kdyby si měla vzít prince, tvrdohlavá by být měla. I ve funkci královny je to potřeba. Aby dívka byla tvrdohlavá a nenechala se sebou zametat.* Jo, nesnesu. A andílek nejsi, tak takhle hnusně nepředstírej. *Uchechtne se. andílkovi má tak daleko, jak k němu má skoro ona. Když totiž pomineme to jej odtažité chování a sex, tak jsou prakticky stejné.* No. Neprotestovala. Ale kdybys to víno nevzala ty, nepily bychom. *To je podle ní to hlavní. Ona přinesla popcorn a zmrzlinu a díky tomu se vážně neopily. Vážně se jí jak výsledek tetování Christophine tak i ten její skutečně líbí. Tatér odvedl znamenitou práci.* Jsi tak nevinná. Teda, v tomhle ohledu. *Ušklíbne se. Pak je stejně zkažená jak ona.* No, pokud chceš mluvit o sexu, nebude mi to vadit, ale nechci tě ještě nějak děsit. A nebo kazit, pak na mě ještě svedeš to, jaká jsi. *Usměje se pobaveně. Vyrovná se s tatérem, obleče si ještě na to tričku bundu a vyjde ven.* Myslíš, že bych byla na místě a nevěděla, kde tu mají bar? *Nadzvedne obočí. Tohle byla dost hloupá otázka.* Kde je bar vím, ale pokud si chceš dát třeba svařák u stánku, nevadí mi to, vyber ty.*

To rozhodně. *Přeci jen tetování nebylo něco, co by člověk mohl vzít zpět, bylo lepší si to pořádně rozmyslet. I když ke Kal a její nespoutané povaze ty tetování sedla.* Vlastně ani moc ne. Kromě Xavierova tvrdohlavého rozhodnutí vidět moji temnou stránku. Nevím, zda ho víc zklame, že se mu to nejspíš nepodaří, anebo to, že když ano, tak zjistí, že nebylo moc o co stát. *Protočí oči. Plus po tom jejich posledním setkání ho ta chuť možná přešla. Nemohla se rozhodnout, zda je to dobře nebo ne. Ušetří jí to morální dilema a taky trable, ale... Skoro se na jejich přetahovanou začínala těšit.* /Pako./ Hah, tak to ten pohled vytáhnu pokaždé, když budu něco chtít. *Usměje se spokojeně.* Eh? Nebyla si to ty, kdo tvrdil, že jsem nevinná a tak? *Podotkne.* Pche, ale plakala bys mi tam, jak by sis to víno dala, a jak jsem mohla být tak neprozřetelná a nějaké nám nenachystat. *Nenechá se jen tak. Byla se svým tetováním vážně spokojená, více než čekala. Sedělo k ní, na žebrech se skvěle vyjímalo a upřímně jí jednoduše přinášelo radost. Navíc nešlo vidět, takže si nemusela dělat starosti s reakcí jiných lidí, bylo zatím jenom pro ni.* To není pravda. Jen nepotřebuju slyšet všechny detaily. *Téměř by se začervenala. Kdyby byla zvyklá o tom mluvit, asi by to snášela lépe, ale mezi svými přáteli vlastně neměla nikoho, kdo by se s ní o takových tématech otevřeně bavil.* Však za to taky můžeš ty! *Zjistí ji vehementně.* /Už tak na tebe svádím polovinu svých nevhodných myšlenek./ Pravda, jsem to ale hloupá. *Zaškubou jí koutky.* Asi jsem pro bar. Upřímně nejsem zvyklá na zimu, asi bych se ti brzo začala klepat a chtít jít domů, kdybychom zůstaly venku. *Přizná se. Posledních pár let strávila v Itálii u pobřeží, kde i v zimě nebyla taková kosa a sníh? To už vůbec ne.*

*Chce si to tetování promyslet, přece jen, asi ho bude mít do konce života. I když by se dalo odstranit. Je to dražší, ale no.. někdy je vážně lepší být princeznou. V tomhle to má i výhody. Zdá se, že zneužívá svého postavení? Taky ale kvůli tmu trpí. Pozornost a tlak médií, je nucena si vzít někoho koho nesnáší.. Vzhledem k tomu, proč by si jednou za čas nemohla něco, co by ji potěšilo dopřát?* A tohle není tvoje temná strana? To jak se teda chováš u mě? Začínám se tě vážně bát.. *Sjede ji naoko vyděšeným pohledem, ale pobaveně jí cukají koutky. Pořád na ni působí jako takový andílek, který by nikomu neublížil.*Co bys tak po mě mohla chtít? Alkohol do tebe lít nepřestanu, konečně mám nějakou parťačku na pití. A jinak nevím, co by sis ode mě mohla přát. *Pokrčí rameny. Pokud něco potřebuje může to klidně říct i jen tak. Nemá moc přátel, ale když už ano, je schopná pro ně udělat cokoliv.* Na jednu stranu mi tak připadáš, ale na tu druhou.. už si tím nejsem tolik jistá. *Uchechtne se.* Neplakala bych.. Vytáhla bych tě do baru k mé jediné pravé lásce, Mojitu. *Zazubí se na ni. To měla taky původně v plánu.* Vážně, ne? No pokud máš otázky, klidně se ptej. *Ohledně tohohle není skoupá na slovo.*Nemůžu. To ty mě vždycky pobízíš, abych pokračovala. Třeba jak jsme si jednou psaly a mě myslím napadlo a pak jsem to na tvoje naléhání napsala, že bys byla radši, kdyby na tebe skočil někdo jiný. *Christophine je zkažená odjakživa, zvládla to sama a nemá podle ní právo na to, to svádět na ni.* Dobře, tak jdeme, není to naštěstí daleko. *Je taky ráda, že vybrala bar. Je z Austrálie, tam takhle nemrzne. Když jsou v baru, sundá si bundu a pověsí ji na věšák.* Hmm.. Whiskey nebo mám začít hned Mojitem? Co si dáš ty?

*Věnuje jí tajemný pohled.* Vzývám Satana a topím koťátka každý úplněk. *Svěří se jí rádoby vážným tónem a pozvedne obočí.* Myslím, že on má na mysl, ehm, určitou jinou stránku, než jsi ale naznačovala. Ale to máš fuk, ještě bys měla poznámky, takže na to zapomeň. *Potřese hlavou. Mají holčičí tah, nemusí sem tahat Xaviera. I když co si budeme, holky často řeší kluky a ona momentálně dle pravidel směla mít oči jen pro jednoho!* /Nehledě na to, že on přiznal, že se koukal, dává mi to právo okukovat a hodnotit jeho?/ *Zajímavá myšlenka, skoro by se jí věnovala, ale pokud nechtěla zakopnout nebo uklouznout kvůli tomu, že nedávala pozor na cestu, ale raději v myšlenkách svlékala korunního prince, tak ji musela z hlavy naštěstí vypustit.* No, to upřímně zatím taky nevím, ale stejně se může hodit vědět, co na to tvé chladné srdce platí. *Uchechtne se.* To je dobře, ráda kolem sebe nechávám takové to tajemno, víš co. *Pozvedne pobaveně koutky. Spousta lidí měla problém v ní číst. Nešlo jen o to, že se s určitými věcmi nesvěřovala a držela si odstup, ale taky byla typický blíženec s rozporuplnou povahou. Občas bojovala sama se sebou a dvěma naprosto protichůdnými, ale stejně nutkavými tužbami. Nebylo zrovna lehké být v duchu neustále ve válce, ale na druhou stranu ji to právě dovolovalo vyjít téměř s každým. Proto ji všichni považovali za milou, dokázala pochopit ledacos a ledakoho.* Aaaa je to jasné, takže vůbec za náš alkolický večer nemůžu, stal by se tak jako tak. *Uzavře to vesele.* NE! Stejně si radši věci zjišťuju sama. *Podotkne a vzápětí zčervená už doopravdy, jelikož to vyznělo vážně špatně.* Ale nemám to v nejbližší době v plánu! *Dodá ještě urychleně.* /Ach bože, vážně jsem nechala filtr na pusu někde v Itálii./ *Ale kolem Kel už se cítí tak uvolněná, že si nedává tolik pozor, co říká.* Jenže to nešlo jinak! Nemůžeš něco nakousnout, a pak říct, no, tak nic, to se prostě nedělá! *Uraženě sešpulí rty.* A ta myšlenka byla fakt pitomá, aby bylo jasno, jde tak spíše jasně vidět, nad čím přemýšlíš ty a ne já. *Nejraději by na ni dětinsky vyplázla jazyk, ale udrží se. Jen přikývne a následuje ji do nedalekého baru. Sundá si bundu, čepici a rukavice a nechá je na věšáku, mobil a peněženku si ale dá do kapsy, nechce o ně přeci jen přijít.* Za mě to bude zlatá tequila. *Ani se nesnaží usmlouvat nealko. S drinky se vážně moc nekamarádí a z tvrdého pije nejčastěji právě ono zmíněné pití. Cítí po tetování lehkou únavu, což je i důvod, proč by člověk neměl pít, aby to s ním neseklo, plus alkohol působí rychleji. Bude se tudíž muset hlídat, aby nezačala vyvádět nějaké vylomeniny. Posadí se u baru na volné stoličky, protože většina boxů je obsazena. Kel bude navíc mít šanci odsud vytipovat nějakého sexy mužského, pokud by se rozhodla večer zakončit tímhle způsobem. Chris domů určitě trefí i sama.* /Snad, záleží na množství alkoholu./

Já to věděla! *Ustoupí od ní o krok, jako by se jí snažila utéct, kdyby se jeden úplně náhodou místo koťátek rozhodla topit ji. To, že obětuje koťátka jí nevadí, nemá kočky ani trochu ráda. Jsou to nestálá stvoření, mrchy.. Jako ona no.. Záludně se usměje.* Hlavně nezapomeň na ochranu. Chlap na to moc nemyslí, v tu chvíli se už jeho mysl neřídí mozkem, ale penisem. I když malá Kelaya, pojmenovaná po nejmilejší tetičce by byla určitě rozkošná.. *Zazubí se na ni. Upřímně? Ais by se bála se na ni jen podívat, protože by si myslela, že ní něco udělá.* Ty sis mě už získala a neříkej, že bys tohle řekla Wallacovi, aby si mě získal. Slibuju, že si tě přestanu párovat s Xavierem, když ty zase přestaneš s párováním mě a jeho. *Vážně s ním nechce být a podle toho, co o něm Christophine často říkala a jak o něm mluvila, že se mohl změnit věří, že by byla proto, aby mu dala šanci a zkusila to s ním, otevřela se mu a nejlépe se zamilovala, aby pak ona mohla jít za družičku. Jenže to se nestane, nikdy to nehodlá dopustit.* No.. Ale tu láhev vína jsi vytáhla ty! A kdo ví, jestli bych o tom jídle měla ještě náladu někam jít, takže je to tvoje vina. *Brání se pořád a zasměje se.* Ono je to v podstatě jedno. Ty můžeš za tamten opilecký večer, já budu moct za ten dnešní. Jsme si kvit, ne? *Zeptá se jí se zazubením.* Jo tak sama.. Hmm.. *Nevydrží to a zasměje se. Tohle nevyznělo zrovna nevinně jak se Christophine snaží působit.* Ale jo, můžu. A vzhledem k tomu, že mě znáš a víš jaká jsem, ,když už se udržím a něco neřeknu, je pak tvůj problém, že naléháš a chceš, abych ti to řekla a nemůžeš mi to pak vyčítat. *Pokrčí rameny. Má vážně malý filtr a když už se udrží a něco neřekne, je to úspěch. A Chris jí to takhle kazí!* Jo, přemýšlím nad tím, ale nevěřím ti, že tebe to taky nenapadlo. Tak si to přiznej a řekni mi to. Já se nebudu smát a ani nikomu to neřeknuuu. *Snaží se z ní vytáhnout nějaké to přiznání. Sedne si na barovou stoličku a nakonec si objedná Mojito.* Tak na zdraví! *Přiťukne si s Chris a napije se.* Dneska to tu vydržím asi jen na chvilku, kvůli tomu tetování. Jak se vůbec cítíš? Pokud je ti nějak špatně, klidně řekni a můžeme hned jít. *Nechce, aby se tu trápila.*

*Zeširoka se usměje.* Ale neboj, co se lidských obětí týče, musí se obětovat panenská krev, což u tebe nehrozí. *Rozesměje se. Tenhle malý vtípek se jí ale dvojnásobně vrátí. Přijde jí, že musí vypadat jako rajče.* Díky za radu, vážně, ale měla jsem výchovu ke zdraví, nepotřebuju poučovat. *Zaremcá. Nejspíš by to Kel měla říct těm holkám ze Selekce, co se Xavierovi hodlají nacpat do postele a pojistit si vítězství trochu jinak. Upřímně by ji takové jednání od některých dívek nepřekvapilo. Občas zapomínala, jak může být Selekce tvrdá. Že když tráví čas s Xavierem, nejsou to jen oni dva, ale vždycky mezi nimi bude viset stín dalších holek.* /Ne, když to tak nebudeš brát./ *Připomene si. Vážně se snaží přemýšlet pozitivně.* Navíc beru prášky, na neteř tudíž můžeš zapomenout. *Protočí očima. Ne, že by je potřebovala, ale mívala nepravidelný cyklus a o bolesti ani nemluvě, v tomhle šlo spíše o pud sebezáchovy, měsíčky uměly být jako živoucí peklo.* Vždyť už to nedělám. *Namítne. Pořád si sice myslí, že by si ten kluk zasloužil šanci, ale Kel na tohle musela prostě přijít sama. Nejspíše to chce čas.* V zásadě ti ale nemůžu vyčítat, že mě páruješ s Xavierem, nemám teď nikoho jiného na výběr, no ne? *A ani jí to nevadilo. Pobaveně na ni pohlédne a po chvilce zamyšlení přikývne.* Tak fajn, jsme dvě zahořklé alkoholičky, skvělý. *Potřese hlavou, ale usmívá se.* Ále sklapni!!! *Vykřikne zoufale. Musí si dávat bacha na to, co říká, co když jí něco podobného uklouzne před někým jiným?* Můžu ti to vyčítat, pokud chci. *Podotkne spokojeně.* Ne! Kel, prosííím. Já nad tím nechci uvažovat. *Připlácne si ruce na uši. Jak by se mu pak mohla podívat do očí a zachovat klid, kdyby ji Kel svedla k takovým myšlenkám? Už tak jí to občas ujelo samo od sebe. Nemohla za to, že byl Xavier atraktivní. A nejspíše si to moc dobře uvědomoval a ten svůj otravný šarm a hezkou tvářičku používal k oblbování každé holky, co se mu zalíbila. Sám to řekl, má tu, na kterou ukáže. Proč by mu to teda měla usnadňovat? Je ráda, že před ní přistane tequila. Na ruku si nasype trochu skořice a přiťukne si s ní.* Na moje psychické zdraví, to je v ohrožení víc. *Odfrkne si pobaveně, olízne skořici, kopne do sebe panáka a zakousne se do kousku pomeranče. Tahle směs chutí ji nikdy neomrzí a vyšle jí do těla směs vlnu příjemného tepla.* Trochu unaveně. A to jsme jen ležela, je fakt divný, že to člověka takhle vyčerpá. /Ale v zásadě je to invazivní zásah do kůže a trvá dlouho, není to zas až tak zvláštní./ *Potřese hlavou.* Hmm, a pak máš v plánu co? Nebo koho? *Zeptá se jí pobaveně a objedná si ještě jednoho panáka. Všimne si plakátu za barem, který na víkend slibuje speciální valentýnské slevy na drinky.* /No jo vlastně. Ach bože. Neočekává se od nás něco, že ne?/

*Zasměje se.* No tak to jsi vážně na špatné adrese. *Ona není nevinná jako Christophine už pár let. A rozhodně toho teda nelituje. Taky je ale o dost starší, kdo ví? Třeba Christophine přeskočí a po Selekci začne balit jednoho chlapa za druhým. To jak se kvůli tomu začervená milostivě nekomentuje. Musí se cítit už i tak trapně a ona ji nemusí zase tolik trápit a škádlit.* Tam ti určitě neřekli všechno. No.. kdybys někdy něco ohledně tohohle vědět chtěla, stačí říct. *Pokrčí rameny. Ohledně tohohle se vážně neupejpá, nečervená a ani nic pdobnýho.* Tak nic.. Ale jednou to třeba přijde a když nebudeš v paláci v té době, tak doufám, že dáš vědět. Připravím pro tvé miminko tu party před narozením. Nevím jak se tomu teď říká, ale dostaneš tam různý dárky. /Takový striptér oblečený jako dít by ale asi vhodný nebylo, co? No nic, pořád tu bude její svatba a rozlučka se svobodou../ No, jen aby.. *Sjede ji pohledem. Mohla by ji začít už dávno manipulovat ohledně Wallace a ona si toho ani nevšimla po celou tu dobu?* No, to nemůžeš.. *Uchechtne se.* Přesně tak. Teď už bychom si jen spolu měly pořídit byt, přestěhovat se do něj a pořídit si kočky. Jako správné zahořklé staré panny, to by jsi tedy baly jen ty, budeme pořád chlastat. /Lepší život, než jaký mě čeká s Wallacem../ Nesklapnuu. *Neumlčíš mě! Svoboda slova je tu! *Zasměje se.* Jsi zlá.. *Našpulí na ni rty jako nějaké malé dítě.* Copak? Bojíš se, že se ti princ začne líbit? Je sexy, že? Neříkej, že sis toho nevšimla. Na Illeagramu párkrát ukázal už břišáky a i s dětmi to umí.. *Popichuje ji s pobaveným úsměvem dál. Upřímně je zvědavá, jak dlouho mu dokáže odolat. Kdyby byla na jejím místě tak těžké by to teda neměl, to je asi jasné všem. Vezme si svoje Mojito a poté, co si přiťuknou se napije.* Se mám teď jako urazit? *Nadzvedne obočí.* Moje přítomnost je to nejlepší, co tě mohlo potkat. Kolikrát potkáš za život tak úžasnou osobu, která ti dává tak skvělé rady jako já? Hmm? No řekni. *Zeptá se jí jak se po tetování cítí, protože by ji tu nedržela, kdyby jí bylo špatně.* Klidně můžeme jít, jestli chceš. Dobře se zabavíme třeba i v komnatě. *-Pokud by se tam cítila příjemněji, ona by to přežila. Rozhlédne se po baru a pokrčí rameny.*Dneska na to kašlu. Taky jsem trochu unavenější a na tohle nemám náladu.

Proto říkám, že jsi v bezpečí. *Připomene jí a potřese hlavou.* Eh, děkuju, snad toho nikdy nevyužiju. *Pokud bude potřebovat radu v téhle oblasti, byla by asi Kel první, za kterou by šla, ale vážně doufá, že k tomu nikdy nedojde. Navíc ráda dělá věci po svém. Pobaveně na ni hledí, když jí vysvětluje onu párty pro miminko.* Doufám, že mezi těmi dárky budou i nějaké prášky na uklidnění, nejspíš je potom budu potřebovat. *Navrhne. Osobně se diví, že Kel nezmínila spíše rozlučku se svobodou. I když si není jistá, zda by jí něco takového svěřila, jinak by se dost možná stalo, že by její snoubenec po zjištění, co se na rozlučce dělo, udělal adié.* Haha, pořád si myslím svoje, ale nemá cenu ti to cpát do hlavy. Možná na to jednou prostě přijdeš sama. *Rýpne si do ní poťouchle. Chápe, proč je proti svému snoubenci tak zaujatá, ale podle ní si lidí prostě zaslouží druhou šanci. Kdyby tomu nevěřila... musela by ti nejspíš vzdát i sama se sebou.* To zní jako příšerná budoucnost. *Zhodnotí to škádlivě.* No jen počkej, seženu si kobercovku, a pak se uvidí. *Zavrtí nesouhlasně hlavou.* Jsem? *Nadšeně na ni pohlédne.* Tak to si zapíšu do deníčku. *Spokojeně si sama pro sebe pokývne. Snad poprvé slyší, že je zlá, místo všech těch andílků a podobně. Poslouchat Kel je vážně utrpení.* FAJN. Je sexy, no a co. To je spousta chlapů. Včetně Wallace. *Vrátí jí úder, jelikož jinak se jí nejspíše nezbaví. Jak by si, sakra, mohla nevšimnout, že je Xavier přitažlivý? Nebyla slepá. Nic to neznamenalo, pokud se sama nerozhodla jinak. A za tím si hodlala stát. Připije si s ní a pozvedne obočí.* Vážně? Že jsem si nevšimla. *Dobírá si ji dále.* Znám jednu takovou, kouká na mě každé ráno ze zrcadla. *Zabrouká si sebevědomě a dá si druhého panáka, ale rozhodne se, že tady dnes s alkoholem končí.* Kvůli mně opustíš bar? Ty mě musíš mít vážně ráda. *Dojatě se chytne za srdce.* Tak to dopij. *Vybídne ji, a až se vyrovnají na baru, čapne ji za ruku a táhne ji ven.* DNESKA SMŮLA PÁNOVÉ, JE MOJE! *Zahlaholí na celý bar při odchodu. Alkohol udělal své. V rychlosti se ohlédne a vyrazí s Kel zpátky do chaty.*

Jak myslíš.. *Pokrčí rameny. Vážně by jí ochotně poradila, kdyby potřebovala pomoc. Ale všechno chce svůj čas.*/A čas na tohle nejspíše taky nadejde a možná dost brzo, pokud bude mít rande s princem. Hlavní pak bude, že svou dceru pojmenuje po ní. A pokud to bude kluk, jméno Kelay taky není špatné, ne? Ale o tomhle by asi Christophine bylo těžší přesvědčit, takž doufá v holku.* Neboj, ty ti tam dám já, aby ses taky trochu uvolnila a nechtěla mě pak uškrtit. Těhotenské nálady jsou pří šílené a kdo ví, kdy by ti hráblo. *Už jen v z hlediska vlastní bezpečnosti by jí prášky na zklidnění zařídila.* Mysli si co chceš, jsem rozhodnutá tomu zabránit a nikdy si ho blíže nepustit. *Už si v duchu poznamenala i to, že nesmí pít alkohol ve Wallacově přítomnosti. Pak by mu na sebe něco práskla, začala se s ním bavit, skočili by od postele a ještě by sama čekala malou Kelayu a to už by e z toho sňatku rozhodně nevykroutili.* Já jsem teda osobně spokojená a to, že tobě se to nelíbí ublížilo mému srdíčku. *Chytí se dramaticky na místo na hrudi, kde je její srdce.* Teď nemáš kde. Takže nesklapnu. *Zazubí se na ni.* Milý deníčku, dnes se mě čipmank zeptal na moje jméno. Řekl jsem mu, že to je Steve.. Ta lež mě bude honit do konce života.. /Bylo tam Steve? Nebo něco jinýho? Nebylo to něco na N? Božee jsem stará a už si nepamatuju hlášky ze svýho oblíbenýho seriálu./ Wallace? Jo, sexy je. *To klidně přizná. Ale když si k tomu jaký je zevnitř připočte to, jaký j uvnitř, moc hezky už nevypadá.* Kdo by řekl, že můžeš být i ty vážně zlá, trochu ironická a až přehnaně sebevědomá? *Uchechtne se. Jelikož dopila Mojito, objedná si druhé. Má docela chuť i na whiskey, ale tu sežene v pohodě i v chatce.* Měla by sis toho vážit. Tohle bych pro mnoho lidí neudělala. *Uchechtne se. Dopije svoje pití a pak se s Chris vydá pryč.* Jo, teď jsi je pěkně rozdivočila a nejspíše si budou představovat, jak si to rozdáme my dvě.

*Dneska se mi setkat s lady Persefoneiou a upřímně je na to jak bude jejich setkání vypadat je dost zvědavý. Chce se jí totiž zeptat na Huntera. Ty povídačky okolo nich, to co se stalo na akci, jak si povídali.. Není slepý a ani hloupý, aby si toho nevšimnul a nepojal vůbec podezření. Docela ho to štve, protože Persefoneioa je jedna z dívek ze Selekce, které se mu líbí nejvíce a se kterými si dost rozumí. Rozhodl se jí vzít na Trhy, veřejné místo mu snad taky zabrání mít ten největší výbuch. Na sebe si vzal černé džíny, zelenou mikinu a na tom ještě černou bundu. Je tu zima, kdo by to taky řekl, když jsou na horách, že ano? Už se dost těší do Midstonu. Za chvilku už bude jaro a tým dost teplo na to si zajít na pláž, kam chce vytáhnout Austina a zasurfovat si s ním. Myšlenky na tohle ale teď zažene, protože dojde před komnatu Persefoneii. Zaklepe ns dveře a čeká, než mu otevře dveře, aby mohli vyrazit. *

*Vzhledem k tomu pyžamovému večírku a tomu, co se tam odehrálo, tak je z dnešního rande s princem dost nervózní. Nenechá to na sobě ale znát. Předem už si připravila argumenty a tak, aby neohrozila Huntera, protože potom, čím si prošel, je to ta poslední věc, kterou by chtěla udělat. Jeho musí ochránit, to je hlavní. Na sobě má modré úzké džíny, béžový svetr a přes něj černou bundu se šálou. Dlouhé zrzavé vlasy si nechala rozpuštěné. Jakmile se ozve klepání na dveře, dojde k nim a s milým úsměvem je otevře.* Ahoj. *Pozdraví ho s úsměvem.* Jak se máš? *Začne s klasickou otázkou, kterou ale ona myslí vždycky vážně. Zajímá jí, co prožívají lidi okolo ní a jak se mají. A to prozrazuje zájem a upřímnost v jejích očích.*

*Rande má dneska mít s lady Persefoneiou, se kterou si chce už dlouho o něčem promluvit. Konkrétně o tom, co je mezi ní a Hunterem. Štve ho, pokud chce jeho, protože si s ní rozumí, ale když mu to dneska řekne, naštěstí to nikdo moc ještě neřešil, takže by ji ani nemusel potrestat. Kdyby unikli fotky, bylo by to těžší. Když mu dívka otevře, usměje se na ni. * Ahoj, Pers. *Už na akci ji nabídl tykání, nezapomněl na to a doufá, že ani ona mu už vydat nebude. * Můžeme vyrazit? *Zeptá se ji a pak se s ní vydá k autu. * Skvěle.*Jeho bratra pustili z ošetřovny, vcera se s ním dokonce setkal.*Jak se máš ty? Ještě tě hory neomrzely? /Jako soutěž o srdce jednoho prince, že jsi začala balit druhého.. /*Probehne mu hlavou, ale nebude o tom začínat hned takhle že začátku. U auta ji otevře dveře a sám si sedne na místo řidiče. Dneska se rozhodl řídit sám. Ve městě si tak nebude moci dát svařák, maximálně jen kafe, ale zrovna na tuhle schůzku se mu řidič brát nechce. Hlavně kvůli tomu, že na konci to bude možná trochu rozpačité. *

*Když Xavierovi otevře, usměje se na něj a pozdraví ho.* Jo, můžeme. *Přikývne a vydá se spolu s ním k autu. Cestou se ho zeptá, jak se má. Spousta lidí to bralo jako obyčejnou konverzační otázku, na jejíž odpovědi ani nezáleží, ale ona ne.* Tak to jsem ráda. *Usměje se, když slyší jeho odpověď.* Mám se dobře. A ne, neomrzely. Tohle je vlastně poprvý, co jsem na horách. Párkrát jsem v minulosti bruslila, ale to bylo kdysi, takže teď furt padám na zadek a ostatní věci jako třeba snowboard a tak teprve objevuji. *Pokrčí nad tím rameny. Po smrti jejího otce neměli peníze a ani moc příležitostí někam jezdit, takže od svých osmi let byly její jediné výlety maximálně do školy, do města s kamarády, nebo kousek za něj za koňmi. Nic se zimní tématikou. U auta mu poděkuje za otevření dveří a nastoupí si.* Tebe to tu ještě neomrzelo? *Zajímá se.*

*Když mu Persefoneia otevře, usměje se na ni a odpoví jí ohledně toho jak se má. Moc neztrácí čas a hned se jí zeptá, zda mohou jít. Pokud by si ještě potřebovala něco vzít, počkal by, ale je potěšený, že je připravená. Usměje se na ni a během cesty se jí taky zeptá na to, jak se dneska má jestli ji ještě hory neomrzeli. Příští týden už vlastně pojedou domů a je až k neuvěření jak rychle to tu uteklo. Ani mu nepřijde, že by tu byli nějak dlouho. Ale to je těmi schůzkami, akcemi a rodinou, tohle vše jej dost zaměstnává. Plus samozřejmě práce, kterou má I když tyhle tři týdny byli aspoň bez otravných porad, za což je vděčný. * Určitě jsi lepší, než říkáš. Mám takový pocit, že jsi jedna z těch holek, které říkají, že jim něco nejde a ve skutečnosti v tom jsou až moc dobré. * Usměje se na ni a sjede ji pohledem jako by se snažil takhle odhalit, kde je pravda. Počká než si nasedne do auta a na její poděkování jen pokývne hlavou, sám se usadí na místo řidiče a vyjede směr město. * Ani ne, mám tu dost věcí, které mě zaměstnávají, jsem rád, že tu nejsou otravné porady.. Úžasná dovolená. Rád se příští týden vrátím do Midstonu, ale zároveň mě to i trochu mrzí. *Řekne popravdě.* Nemluvě o tom, že se tam budu muset vrátit k nošení obleku, plesům a tak, líbí se mi, že je to tady uvolněnější.. *Tohle v paláci moc nenajdete. * Tak jsme tady. *Řekne, kdyz dojedou na místo a vystoupí, aby ji mohl otevřít dveře. * Kam chceš jít prvně? Můžeme si projít stánky, jít do kavárny, kam chceš.