Trhy

*I když nemá moc dobrou náladu, vlastně ani trochu dobrou náladu, tak na akci musí. Je to navíc poslední akce, kterou si užijí na horách. Zítra už pojedou postupně do Midstonu. */Snad tam aspoň bude dost chlastu../* Má chuť se opít do němoty nebo někomu vrazit. Na sobě má černé džíny, bílou mikinu a nechybí ani černá bunda. Vlasy má klasicky rozcuchané. Jen co dojde na trhy, tak si v tom prvním koupí svařák, který za chvilku vypije, přestože je dost horký a hned si koupí další.* /Jaká je šance, že ke mě nebude nikdo mluvit a nechají mě všichni být? /*Nejspíše nulová, ale doufat pořád může, ne? *

*Aby byla upřímná, vůbec se jí dnes nikam nechtělo, ale bylo nutné snažit se chovat, jako by se nic nedělo. Přes tři měsíce od posledního záchvatu paniky, tentokrát už vážně myslela, že to dostala pod kontrolu. Ale všechna ta pozornost novinářů, kvůli tomu, že konečně unikla informace o otcově rakovině,celkový návrat k realitě, byly skvělým spouštěčem. Nešlo jen o dotěrné otázky, ale musela řešit i důležité otázky od obchodních partnerů a spolupracovníků. Otec po sobě zanechával značné majetky a zodpovědnost, která měla přejít na ni. Neměla momentálně ale žaludek na to jednat, jako by byl její otec už jednou nohou v hrobě, jak to dělali ostatní. Padlo na ni vyčerpání a zvláštní otupělost. Snažila se ji prolomit, povídala si s Aideen, postla tu pitomou fotku, ale ani flirtování s Xavierem jí nepomohlo k tomu cítit se líp... Nebo cítit aspoň něco. Nakonec v tom našla určitý komfort. Po tom všem zmatku nakonec nebylo tak zlé mít v hlavě tohle podivné ticho. Hodlá se na trzích zdržet jen chvíli, minule si je moc neprošla. Doufá, že se ostatním tak nějak vyhne. Chvilku přemýšlela o tom, že napíše Xavierovi, potom co unikla na veřejnost ta fotka. Ale všichni ho tím teď nejspíš musí zavalovat. Sama teď nejlíp věděla, jak zlé to je a pochybovala, že by si o tom chtěl promluvit anebo stál o útěchu. Přitáhne si kabát blíže k tělu. Pod ní má zimní šaty, které jí sahají téměř po kolena a jsou vlastně jako takový velký svetr. Schválně však vybrala takové, co jsou ve stylu roláku, aby si mohla trochu sepnout vlasy, ale krk zůstal zakrytý. Zastavila se u stánku se šperky. Nejednalo se o typickou moderní bižuterii, spíše napodobeninu starých dobových šperků, které byly jejímu srdci bližší. Vždycky přemýšlela o tom, ze si pořídí otevírací medailonek na krk. Odkládala to jen protože nevěděla, jakou fotku by si dovnitř dala.*

*Včerejší noc pro něj byla poněkud zvláštní. Strávil jí s flaškou rumu a Fredem. Pořád byl ještě rozházený z té zprávy ohledně smrti svého otce. Najednou byl král a všechno se semlelo tak rychle že ani nepostřehl co se všechno stalo. Jeho otec zemřel a zpráva o tom že je teď novým králem Švédska Andreas Harald Andersson I. obletěla celý svět. Jeho příspěvek na illeagramu byl něco jako oficiální vyjádření k celé události. Měl teď sice podporu sourozenců a Astrid u které ani nevěděl jak to mezi nimi je. Nemohl říct že jí políbil jen tak, ale teď nad tím nechtěl dumat. Celkem na lehko oblečený se vydal na trhy a postával u stánku se svařákem.*

*Samozřejmě nemůže chybět na nějaké akci a i když je ta akce venkovní a tam ej zatracená kosa.. Nemohla si nevzít něco sexy. Dneska to jsou černé šaty, které sahají tak lehce pod kolena a mají rozparek. Samozřejmě nechybí ani kabát, který jí trochu zahřívá. Je béžový s černými knoflíky. Co je podivuhodné je, že má i dneska lehké líčení. Většinou má tmavé oční stíny, ale zdálo se jí, že na sobě má až moc černé, proto zvolila taky tohle. Kromě černých šatů má totiž i černé lodičky a černé náušnice, které taky jsou jen malinké a černě nalakované nehty. Její zevnějšek dost vyjadřuje její vnitřek. Vlasy má v takovém culíku a jen co přijde na Trhy zamíří k prvnímu stánku se svařákem, který uvidí. Poté, co si ho objedná se podívá vedle sebe. Pozná prince nebo teď spíše již krále Švédska.* Upřímnou soustrast. *Prohodí směrem k němu. Možná se o city druhých moc většinou nezajímala a měla povést mrchy bez srdce.. Ví jaké je to bez otce.*

*Tiše se prochází na tržišti, kam dnes přišla, aby si užila poslední akci na horách, a u svého pravého boku má svého Piškota a na sobě zase bílý obleček, který ladí s tím, co si vždycky bere. Dneska i na Piškota navlékla velký svetřík, což vypadá celkem komicky. Rozhlédne se mezi lidmi a tiše zapluje mezi stánky, kde si u jednoho objedná nealkoholický svařák. Když ho dostane, zaplatí a rozhlédne se, jako by někoho hledala. Když uvidí korunního prince, kvůli kterému se sem hlásila, trochu si srkne pití, poplácá bok nohy jako povel svému psovi, a rozejde se směrem k němu.* Ahoj. *Pozdraví ho celkem tiše, když k němu dojde, a postaví se naproti němu. Podrbe u toho pejska na hlavě, zatímco on se snaží dobýt do jeho objetí. Nějak se po něm vydrápe, jako by ho objímal, a když si všimne svařáku, začne se kroutit, aby mu do kelímku nacpal čumák. Snaží se mezitím psa od prince odtáhnout, ale nechce mu pití vylít, tak spíš čeká, co s tím udělá princ.* Promiň. *Řekne tiše, když pes zase stojí na všech čtyřech a dívá se na svou paničku, a pak se na Xaviera znovu podívá.* Ale... Chtěla bych si s tebou o něčem promluvit, jestli můžu.

*Dneska má vážně mizernou náladu. Po tom všem.. Těší se domů více než kdy dříve, ani neměl chuť jít sem, ale jako korunní princ má své povinnosti. Když se u něj objeví velký pes a spolu s ním Cali, kývne jí na pozdrav. Ani se nepokouší o úsměv.* Hej, nech toho.. *Snaží se ze sebe dostat psa. Jelikož se mu podařilo strčit čumák do jeho kelímku, prostě ho odloží. Tenhle si už nedá. */Fakt skvělý../*Jindy by se zasmál a přešel to, ale dneska už má tak mizernou náladu, že to nedokáže.* Dobrý.. *Vydechne.* O čem? *Vyzve ji, aby začala. Nemusí chodit okolo horké kaše.*/Hned jak vyřídím tohle, projdu se trochu, aby mě lidi viděli a pak mizím./*Má zájem maximálně tak o společnost láhve whiskey.*

*Na dnešní den nehledal žádnou společnost, možná tak leda své sourozence. Popíjí si svařák a kouká co všechno vlastně na trhách je. Brunetky v černých šatech si všiml až poté co na něj promluvila. Větu upřímnou soustrast teď slýchával často a vlastně nevěděl proč se tahle věta říká.* /Vždyť mi ta věta k ničemu nepomůže./ Děkuju, není to moc šťastná zpráva. *Podívá se na ní a upíjí svařák.* /Vypadá dobře./ *Myšlenky na společnost v posteli ho doháněli i teď, ale zase je rychle zahnal.* Mimochodem jsem Andreas , teď už vlastně král. *Představí se jí, ikdyž vlastně ani nemusel. Přeci jenom teď byl chvíli v pozornosti médií a obecně už jako korunní princ byl v hledáčku médií vždycky.* Promiňte, ale na vaše jméno si nemůžu vzpomenout. Něco na K že? *Věděl že to je někdo z Austrálie, ale za boha si nemohl vzpomenout kdo a jak se ta dívka jmenuje.* Chcete svařák? Je docela dobrý. *Nabídne jí ze zdvořilost.*

*Objedná si u jednoho stánku svařák a protože si všimne prince, tedy krále Andrease, který přišel o otce řekne mu upřímnou soustrast. */On aspoň svého toce poznal../*Její otec byl oběť rebelů, v Illey, kteří ho dostali do kómatu a on se z něj za dvacet-tři let neprobudil. * To není. *Přitaká tiše a už nemluví. On moc zájem o rozhovor nejspíše nemá, ale ani se mu nemůže divit. Kdyby byla na jeho místě taky by tu asi být nechtěla a společnost moc nevyhledávala. Nicméně on ji zarazí tím, že se představí.* Ano, to vím.*Kdyby nevěděla kdo je, ani by mu neřekla to, co řekla.* Kelaya, princezna Austrálie. *Představí se mu taky.* Zrovna jsem si ho objednala. *Řekne mu a během pár vteřin jí už zaplacený svařák jedna prodavačka podá, za což jí poděkuje.* Ehm.. Upřímně mě docela udivuje, že jste tu. Myslím, že by se na vás nikdo nezlobil, kdybyste jednou na akci nepřišel, zvlášť teď.. /Že by neměl s otcem dobré vztahy?/*To by dávalo smysl, že za něj netruchlí.* Nejspíše chcete přijít na jiné myšlenky, omlouvám se, že o tom mluvím.. Takže změním téma.. Jak se loučíte s horama? *Zítra koneckonců odjíždějí.*

*Měl mizernou náladu a smrt jeho otce ho zasáhla. Bylo to na něm vidět. Když se mu do společnosti dostane australská princezna. Představí se jí protože to považuje za slušné a očekává se to od něj. Možná je teď král, ale stále si na to nemohl zvyknout. Věděl že jeho otec bojoval s rakovinou a že už mu je lépe, ale pořád by byl radši kdyby byl teď stále naživu a on s ním mohl strávit další chvíle. Jenže čas navíc jim nebyl dopřán.* Kelaya, myslel jsem si že jste z Austrálie. *Věděl kdo je kdo, ale jméno Kelaya si okamžitě spojil s nemanželskou Australskou princeznu. Nějak to nerozebíral, nabyla to jeho starost a teď jich měl nad hlavu. Byl král a měl teď daleko více povinností než když byl korunním princem. Už nebyl jeho královská výsost korunní princ Andreas, ale byl jeho veličenstvo král Andreas Harald Anderesson I. Byla to změna, ale on se s ní pořád nesrovnal.* Potřeboval jsem na vzduch, nehodlám se tu dlouho zdržovat. /Stejně bych jinak pil v komnatě./ Navíc teď se okolo mě točí tolik novinářů že netoužím vidět žádného z nich, natož abych musel dávat rozhovor. *Nechtělo se mu odpovídat na otázky v podobě. "Jak vás zasáhla smrt vašeho otce?" a podobné. Je rád když změní téma.* Vlastně mám radši zimu než léto, ve Švédsku je asi stejná jako tady, takže se do Midstonu dvakrát netěším. *To že se pro zimu narodil dokazuje i jeho lehká bunda.* Co vy? V Austrálii máte poněkud větší teplo.

*Podívá se na prince a teprve teĎ si všimne, jak se prostě tváří. Zmateně zvedne obočí, jako by nechápala. co se děje, a pak se zhluboka nadechne.* Jsi v pohodě? *Zeptá se ho. Sice přišla za něčím úplně jiným, ale přijde jí divné, jak se tváří. Spojí si ruce za zády, jako by nevěděla, jak má správně reagovat. No, nebylo to daleko od pravdy, s lidmi okolo sebe vždycky trošku zápolila s tím, co si o ní má myslet a co ona o nich. A z toho, co se dělo Xavierovi, nepochopila ani ň. Jak by taky mohla, když poslední dny strávila ve svém pokoji, aby se zlepšila v bojových dovednostech.*

*Jeho jméno zná, takže se jí ani nemusí představovat, ale když to udělá, představí se mu taky. On koneckonců ani neví, kdo ona je. I když tipuje správně, že její jméno začíná na K. Nediví se, že ho nezná. Je jen nemanželská dcera princezny z Austrálie, tak velkou pozornost od ostatních zase nemá a její jméno je i taková menší jazykolam.* Ano.. to chápu. *Přikývne.* Snad to za pár dní pomine a dají vám pokoj. Jako byste teď neměl sám dost starostí ohledně převezmutí nové funkce a navíc ztráta milované osoby.. Supi se chtějí jen přiživit. *Tohle naprosto nesnáší. Proč se do všeho musí tak šťourat? Proč novináři člověku nedají na chvilku pokoj? Pořád doufá, že se její zasnoubení zruší a ona v tohle nebude muset žít po zbytek života. Stačilo jí těch dvacet-tři let teď . Ztráta jejího otce ji tolik dostali před dvaceti-třemi lety do kómatu zdejší rebelové a pořád v něm je. Nikdy si spolu nepromluvili neučil ji jezdit na kole, nebyli na výletě.. Nemají žádný vztah. Akorát z části cítí takovou zvláštní prázdnotu. Že zcela neví, kdo přesně je. Sice prý její otec nebyl dobrý člověk, ale i tak.. Byl to její táta a chtěla ho poznat. * To málem rozhodně. Ale docela často jsme s rodinou jezdili na hory a zbožňuju jízdu na snowboardu. Těším se do většího tepla, ale zároveň mi to nevadí ani tady. Kdybychom si to střídali týden tam a týden tady, asi by to bylo nejlepší. Ale to bohužel nejde.

*Nadzvedne obočí a podívá se nechápavě na Cali. Copak ona neví, co se stalo?* Myslíš, že po tom, co se dozvím, že mě jedna z vás podvádí, i když jsem se jí na to ptal a přísahala mi, že nic takového nedělá budu v pohodě? A ještě po tom, co mě ti pisálci označí za špatného nástupce trůnu jen kvůli tomu že ukážu pochopení a milost, protože neovlivníme do koho se zamilujeme a do koho ne? *Povzdechne si a promne si obličej. *Co potřebuješ, Cali? Tohle nech být a řekni mi, co trápí tebe. *Nechce být nepříjemný, ale zkrátka je toho prostě hodně a jen doufá, že to, co po něm Cali bude chtít nebude nějaká prkotina, kterou by se musel zabývat a nebo něco, co by jej ještě více naštvalo. Jeho nervy jsou na pochodu.*

*Ona a sociální sítě nikdy nebyly kamarádky, takže když na ni vybalí tohle všechno, jen zůstane stát s vykulenýma očima. Pusu by nechala normálně padnout až k zemi, ale když se k tomu málem dostane, musí se napomenout, tohle je opravdu špatné chování. Musí si teda pročíst, co se dělo, protože tohle muselo být něco.* Ou, to je mi líto. *Řekne, když to dopoví, a pak mírně pokrčí rameny, přičemž se jí na čele objeví přemýšlivá vráska.* Ale zkus se na to podívat jinak, bulvár pošpiní kohokoli, ne? Důležité je, co si o tobě budou myslet lidi. A pochybuju, že tě lidi začnou nenávidět kvůli tomu, cos udělal. *Pohodí vlasy a rozhlédne se, jako by hledala další schované papparazzi, ale pak jen zavrtí hlavou a podívá se na něj.* Já si myslím, že bys to podělal tehdy, kdyby ses držel pravidel. Kolik lidí by se na tebe dokázalo podívat, kdybys je potrestal? Právě proto, že lásce neporučíš. *Mírně pokrčí rameny a když se zeptá, proč sem původně měla namířeno, jen zavrtí hlavou. Nechce ho stresovat ještě tímhle. Musel by se novinářům svěřit s tím, že ona sama ho poprosila, a kdo ví, jak by si to v téhle situaci zrovna oni vyložili.* To počká. *Řekne jen a pak se podívá na svařák, co princ kvůli Piškotovi odložil.* Jsi první, co z toho přestal pít, jak se toho Piškot dotkl. *Poznamená, protože to je první věc, co ji napadne. Kdyby to asi bylo jindy, hned by se utíkala schovat někam do kouta, ale tak nějak ji její vlastní touha pomoci nutila zůstat u prince.*

*Nikdy mu zas tak pozornost médií nevadila, ale teď ho doslova štvala. Věděli že jeho otec umřel po zdlouhavém boji s rakovinou plic a v nemocnici poté co se mu zastavilo srdce. Nebyl u něj když umíral, nedržel ho za ruku a neusmál se na něj naposledy, nestihl mu dát sbohem, rozloučit se ani mu říct že ho má rád i přes to všechno co provedl jeho sourozencům. Novináři po něm chtěli rozhovory, vyjádření a všechno.* /To jim nestačilo vědět že truchlím./ Nikdy mi novináři zas tak nevadili, ale teď mi začínají lézt na nervy. Nechci jim dávat rozhovory.*Vyjádřil se k tomu a o téhle princezně toho moc nevěděl.* /To je ta jejíž otec je v komatu? Doufám že brzo někdo udělá nějaký skandál. /Dali by pokoj a já měl klid./ *Bylo to těžké období, sestra byla těhotná, otec zemřel a on začal vládnout. Věděl že první tři roky budou nejhorší.* Snowboard mám upřímně radši než lyže. Já teplo moc nemusím, takže bych klidně zůstal tady. *Nakonec byl taky barvou pleti dost bledý. No ve Švédsku se moc neopaloval.* Koukám že vy jste na tom s opálením líp než já. *Prohlédne si jí.* /Stála by za hřích./ *Tyhle myšlenky zahnal. Ted si to musel vyjasnit s Astrid.* Nechcete si tykat. Připadám si hrozně staře když jsem ještě k tomu král.*Nabídne jí. Připadal si tak vždycky, ačkoliv mu bylo 22.*

*Docela se podivil nad tím, že Cali neví, co se stalo. Mluví o tom snad všichni. Nicméně ji to všechno tedy řekne. Ve zkratce ne, v pořádku není a ani nebude. * Před palácem v Midstonu stojí dav rozčilených lidí a skandují pro Persefoneiu trest smrti nebo aspoň fyzicky, jako bičování.. *Potřese hlavou. Takže ano, někteří lidé už ho kvůli tomu nenávidí a nepovažuji ho za dobrého nástupce na krále. * Jo já vím, ale stejně tak jak by kvůli tomuhle byli lidé rozčilení, jsou i kvůli tomu, že ji nehodlám potrestat. *Pokrčí rameny. Vybidne ji, aby mu řekla, co ji trápí. Nechce, aby to co udělala Persefoneia ovlivnila to jak se stará o ostatní účastnice a lehce se zamračí. *Klidně mi to řekni, Cali. Nijak by jsi mě s tím neotravovala pokud si to snad myslíš. *Potřese nad tím hlavou. *Strčil mi do toho čumák. Nevím jestli do toho nenaslintal. Nejsem sice žádná cimprlína, ale zase nepotřebuju pit svařák se slinama od psa. *Navíc tam nebyla ani poloviny. Ten druhý svařák vypil skoro tak rychle jak ten první. *

*Když jí ale řekne, že si někdo opravdu přeje smrt jen kvůli lásce, zamračí se.* A nemůžeš třeba změnit pravidla? Nebo uspořádat tiskovku? Nebo něco takovýho, aby lidi pochopili, že to, co oni vlastně chtějí, je špatně. *Navrhne mu následně a zkousne si ret. Nechápe, jak někdo zvládne toužit po lidské smrti, vždyť to je tak hnusný.* Neřeknu, kdybys ty byl proti a někdo tě donutil je nepotrestat, ale nemá snad tvoje slovo takovou hodnotu, že by jim to mělo zavřít pusy? *Nikdy nevěděla, jak se nižší kasty baví o královské rodině. Tím, že pro ně její rodina skoro sloužila, tak ji nikdy nenapadlo o ní říct křivého slova, ale když se nad tím člověk zamyslí.* Nebo tvůj otec, ne? Mělo by se to nějak veřejně odůvodnit, možná i nějak, co by nebylo okolo lásky. *Navrhne mu. Nemá zrovna nic konkrétního namysli, ale ví, že by to lidem zavřelo pusu. Když její otec chodil jako ostraha na demonstrace, viděla, že pádné argumenty hodně lidí přesvědčí.* Ale někteří lidé pravdu nebo správnost nevidí, ani kdyby ji měli před očima. *Řekne poslední část myšlenky s pohledem upřeným kamsi do prázdna nakonec nahlas, než se zase podívá princi do obličeje.* V pohodě. Nic tak důležitého to nebylo a teď se musíš soustředit na tohle. *Mírně se na něj usměje a pak se uchechtne.* To by ses divil, kolik holek si s Piškotem dali pití. *Uchechtne se a pak se rozhlédne.* Tyhle trhy tu jsou celoročně? *Zeptá se ho.*

Úplně vás chápu. A měli by oni. Ano vím, je to.. velký událost, ale měli by chápat, že truchlíte a třeba aspoň týden vám dát čas. Bolest asi jen tak rychle neodstoupí, ale přece jen.. Bylo by to už něco lepší. *Pronásledovat takhle člověka, který najednou převzal korunu a kterému zemřel otec je ubohost. To nemohou mít trochu úctu k nim? Celý život jsou pronásledování novináři, to to nestačí?* Já ho mám taky raději. Lyžování mě moc nebaví, i když to umím, snowboard jasně vede. *Když sem přijeli musela si to oživit, nestála na něm delší dobu, v Austrálii sníh nenajdete, ale po chvilce jezdila skoro jako profík.* To mi zbylo ještě z Austrálie. Tam i Štědrý den jdu k moři. *Uchechtne se a sjede pohledem jeho.* To spíše vy vypadáte jako nějaký upír. Bledý jako papír. Kdybyste se postavil před bílou zeď, asi bych si vás nevšimla. *Lehce ho popíchne.* Vlastně budu ráda. Na etiketu, vykání a tak si moc nepotrpím. *Není jako princezničky, které trpělivě při vyšívání čekají na svého prince.* Nechceš se projít? *Kývne hlavou na cestu. Nemusí celou akci prostát na místě, ne?*

Dal jsem prohlášení na Illeagram a akorát si ohledně tohohle více lidí proti sobě spíše poštval. Palác vydá nějaké oficiální prohlášení, ale jinak už s tím moc nezmůžu. *Pers bude muset snížit kastu. Nelibí se mu ani to, protože ví jak moc chce být architektkou, ale slíbil jí, že jí klidně pomůže začít žít někde jinde. V jiné zemi bez kast, kde by mohla dělat svobodně vše, co by chtěla.* Je to moje Selekce a i když si o tom mám rozhodovat sám. Neovlivním to, co si lidi myslí. Já jim svůj názor řekl a vidíš jak reagovali.. *Pokrčí rameny. Nemůže jim přece vyhrožovat, že jim něco udělá, pokud nesklapnou a nebudou držet krok.* Já jsem kromě tohohle na Illegram psal, že kdyby jim to vydrželo, aspoň bude mezi Illeou a Rakouskem přátelství, protože já a Pers jsme přátelé. *Ale nic z toho je prostě nezajímá.* Nikdy se člověk nezavděčí všem. To je věc, kterou díky tomuhle, co se stalo chápu více, než kdy dříve. *Upřímně? Takovou reakci tolika lidí nečekal ani náhodou.* Dobřeno. Ale kdyby něco, klidně řekni nebo napiš. *Může mu kdykoliv napsat zprávu, když to bude naléhavé.* No.. asi jo. *Uchechtne se.*/Abych ještě na něj nezačal žárlit./Ano jsou. Místní si tak slušně vydělávají. Uprostřed léta sem lidi láká tahle dokonalá zimní atmosféra, jako před Vánoci.

*Nechtěl už se bavit o novinářích. Monitorovali jeho život už od narození. Od chvíle kdy přišel na svět celých 22 let jeho života. Zvykl si na to a už před nimi jel na automat. Byl zvykl že každý jeho skandál zamířil rovnou do bulváru, ale teď ho štvalo že ho všichni naháněli a nechápali to že truchlí po otci a že je najednou králem. Ještě k tomu mu rada jeho otce a teď už jeho jasně naznačila že by se měl rozhlížet po vhodné manželce a ideálně princezně. Na nějaké ženění neměl ani pomyšlení.* Lyžovat hlavně umí každý, ale snowboard je větší adrenalin a nejezdí na něm tolik lidí.*On miloval adrenalin a to když skákal na snowboardu, nebo se řítil po sjezdovce dolů.* Ve Švédsku máme moře o něco studenější, ale v neoprenu se to taky dá.*Malinko se pousměje, ikdyž pořád truchlí.* Aspoň se můžu schovávat. *Andre byl celý po svém dědečkovi z matčiny strany. Vysoký, hubený, ikdyž zvedal 120 kg a bledý s blond vlasy a jasně modrými oči. I přesto byl ale pohledný a hlavně pro ženy. No přidávalo mu v tom i to že je král. Z jejích popichů si nic nedělá. Normálně by si do ní taky rýpnul, ale teď nemá náladu.* Já ji přímo nesnáším. Je to něco jako moderní forma mučení.*On to tak aspoň bral.* Jistě. Aspoň se podívám co je tady za stánky.*

To je pravda. Lyžování je o dost lehčí, ale není to ani taková zábava. *Lehčeji se na tom člověk udrží a umí to snad každé malé sedmileté dítě. Co by na tom mělo být těžkého? To na snowboardu se už těžceji udrží rovnováha.* Jo.. tam máte Baltské a myslí, že už trochu i Severní, ne? Ty už musí být pěkně ledové. Surfoval jste tak někdy? Sice ano, musí tam být zima, ale vlny tam asi jsou a když se člověk otuží, mělo by to jít. *Surfování je jeden z jejích koníčků, který jí tady dost chybí. Ale až se vrátí do Midstonu, tak za týden by si neopren mohla vzít a skočit si na pláž. Ohledně jeho vzhledu ho trochu popíchne, ale nediví se, když jí to nevrátí. Sama se trochu plácne v duchu přes pusu, neměla by asi takhle žertovat. Ale to je prostě ona. Oplývá humorem a poznámkama. Když zrovna není v přítomnosti svého snoubence. *Přesně tak. Jsme snad ve středověku, aby se to muselo až takhle brát? Nemluvě o domluvených sňatcích.. *Potřese nad tímhle hlavou. Obojí je podle ní naprostá pitomost.* Když jí nabídne tykání souhlasí. Je za to vážně ráda.* Řekni.. na tebe čeká v chatce nějaká dívka, která je do tebe bezhlavě zamilovaná a ty jí její city opětuješ? *Nepotřebuješ zjistit, že se okolo něj snaží zbytečně až bude chtít zajít dál. Když souhlasí s procházkou, prostě se vydá pomalu na cestu mezi stánky. Nikam nespěchá a pokud tohle tempo vadí její společnosti, může zrychlit krok a ona ho s ním srovná.*

*Konverzace s Kelayalou je docela pohodová a nenáročná. Bal rád že se chvíli soustředil na něco jiného než smrt otce a na všechny věci co po něm ostatní chtěli. Ani z něj toho dnes moc nevypadlo. Obvykle mluvil více a byla s ním větší zábava, ale dneska nebyl prostě den pro něho a dalších pár dní nebude.* Surfovat jsem zkoušel jednou. Moc mi to nešlo.*Přizná se. On byl na jiné sporty a surfování ho moc nelákalo.* Jo na tu teplotu vody si člověk zvykne když tam žije celý život. *On sám byl otužilý a do ledového moře lezl i v plavkách. Byl zvyklý na život na severu. Ostatně ani v komnatě si moc netopil. Byl rád že si Kel nepotrpěla na etiketě stejně jako on. Nesnášel všechny ty úklony, vykání a věci okolo. Zvlášť teď když byl král to bude ještě horší.* Domluvené sňatky jsou jako ze středověku. Ještě že mě nikdo žádný nedomluvil. Asi bych to nesnesl.*Tohle se mu zdálo padlé na hlavu. Domlouvat někomu manželství. * Nemůžeme si vybrat povolání, ale partnera bysme mohli. *On tohle nikdy nepodporoval. Prochází se s ní po trhách a kouká co mají u jakého stánku.* Na mě nikdo nečeká. Ty snad máš nějakého milence. *Něco měl sice s Astrid, ale nebyl si jistý co to bylo a rozhodně na něj nečekala v komnatě.* Kdybych někoho měl tak už o tom ví všichni. Tady se nic neutají

To je kvůli tomu, že to jako první řekly noviny... Kdyby to možná bylo jinak podaný... *Na chvilku se zamyslí, chtěla by mu nějak pomoct, ale naprosto neví jak. Tohle šlo vždycky mimo ní.* Aspoň že se to udělá i takhle oficiálně. Třeba to někomu ty pusy zavře. *Řekne mu povzbudivě a pak jen přikývne hlavou. A když jí nabídne, aby s ním kdykoli mluvila, tak jen souhlasně přikývne. Takhle si tu selekci opravdu nepředstavovala.* Nechceš mi to tady ukázat? JInak moc mezi lidi nechodím. *Ušklíbne se a pokrčí rameny, jako by se snažila princi zvednout náladu.* Tak ať si tady z hor aspoň něco pamatuju. A jsem ráda, že jsem sem měla možnost vůbec takhle jet, protože mě to nakonec nakoplo trochu se naučit na lyžích. *Poděkuje mu nakonec a Piškot u jejích nohou se zase natáhne k princi, jemuž začne lízat prsty.*

Po jednom pokusu se člověk nesmí vzdávat. Já u nás doma surfuju často a pořád padám a to to zkouším už asi od svých deseti let v kuse. Ale baví mě to, jsem takový vodní tvor, no. *Pousměje se. Surfování je jeden z jejích největších koníčků.*/Ale na to, abych se tomu věnovala profesionálně nemám../*Tak dobrá zase není, i když by jí to bavilo. */Pořád se chci osamostatnit a ani nevím, čím bych se živila.. Fakt skvělý, Kel./ Jo, jo. Kdybych žila v zimě, taky bych se asi nepozastavovala nad tím, jaká je tu kosa. /Aspoň, že se jako ratlík netřesu, i když je mi zatracená zima../ *Jenže chtěla šaty, musela si je vzít.. Tak ať si teď trpí. Má, co chtěla. *To máš vážně štěstí. *Zamumlá. Vidí to s těmi sňatky stejně a nechápe jak jí tohle mohl strejda udělat. A ještě ji zasnoubit s člověkem, kterého ze srdce nesnáší! Musel se zbláznit.* Mám snoubence. Nerozumíme si a nevzdávám se naděje, že by se to mohlo zrušit. Je mi dvacet-tři má matka, když byla ve mém věku už měla mě, ale sňatek a ani děti mě teda nelákají.. *Rodinný život bude u ní muset ještě chvilku počkat.* Hmm.. Já se o drby zase tolik nezajímám. Takže pokud by někdo něco nevěděl, byla bych to já. Pomlouvání ostatních a nebo poslouchat ostatní jak pomlouvání mě nebere. Je to ubohost. *Naštěstí nemá tak nudný život aby se musela k tomuhle uchýlit. *

Vyznělo by to jinak, jinak by to třeba vzali. *Přikývne souhlasně. Ale tím, že to řekly prvně noviny je to těžší. Ještě horší, že je slyšeli jak mluví o tom, že by mohli kecat a takhle to nemohou svést na to, že Persefoneia už byla vyloučená, en čekali na oficiální prohlášení, kde by odjela spolu s ostatními.. Špehovali je.* /Hlavně, že mě pak kritizují./ *Tohle jim měl taky vpálit do običeje.* Snad aspoň pár lidem. Stejně nic neudělají. jen mě štve, že.. je to moje Selekce. Možná teď zním jako malý kluk, ale neměl bych si rozhodnout já sám, co udělám? *Prvně tuhle šaškarádu ani nechtěl a teď si ani nemůže rozhodovat o vlastních účastnicích?* Klidně se můžeme na chvilku projít *Souhlasí a vydá se s ní mezi stánkami.* A ani jsme neslyšel, že by některá z účastnic měla být na ošetřovně. Takže ti to hádám docela šlo. *Trochu ji popíchne. To by nebyl on, aby to nedělal, i když mu dneska zrovna do smíchu není.*

Vždyť ty se z toho ještě teď můžeš furt trochu vykroutit. *Navrhne mu nakonec a dá si ruce do kapes svého kabátu, načež se mírně uchechtne.* Co třeba říct něco ve stylu, že ta pravidla jsou proti svobodě člověka? Nebo žes to třeba věděl a nechtěl to rozmazávat kvůli pozornosti jako tohle. *Navrhne mu. Několikrát byla svědkem toho, jak to lidi dělají a její otec to řešil, buďto na jedné, nebo na druhé straně. Opravdu bohužel nevěděla, jak to celé bylo, tak mu nemůže pomoct úplně.* Prostě nejlepší by bylo nějak očernit ty noviny. Nemělby náhodou dodržovat nějaký odstup? Vždyť nikdy nevíš, kdy někdo zaútočí a oni by místo nepřátel smetli nějakou redakci. *Zamračí se zamyšleně a pak se uchechtnr.* Prosím tě, ošetřovnu mi ani nepřipomínej. Stačila mi za celou Selekci jednou. *Zakření se a pak jen přikývne.* Na tohle by ses mohl taly odvolat, že to je tvoje rozhodnutí a že každý, kdo selekci vede, má právo s ní podle sebe i jednat.