Pokoj pro zahraniční hosty

Jedna strana chaty je zamluvená pouze pro zahraniční hosty, aby měli klid a byli trochu odděleni od nejrušivějšího dění ve společenské místnosti. Každý z pokojů má vlastní koupelnu, krb a výhled z okna buďto na sjezdovky a nebo na les.

*S Liviou se na chvilku setkal v Dakotě a teď už společně parkují na parkovišti před hlavní budovou, kde mají pokoj.* Sakra tady je fakt kosa.. *Na obě má černé džíny, mikinu a přes ní ještě logicky bundu a nejraději by si dal ještě jednu, kulich, šálu a přes tvář nějakou kuklu. Oblečení na hory si podřídil, teplejší bundy a tak, ale přivezou jim kufry až později. Hledal Liviu a netahal s sebou všechno.* Pojď rychle dovnitř, ať se nenastydneš. *Přejde k ní se starostlivě staženým obočím ji vezme za ruku a pomalu s ní vejde do budovy. Na recepci zjistí, kde přesně je jejich pokoj a přejde s Liviou rychle tam.*/Konečně teplo../ *Naštěstí pokoj je hezky vytopený.* V pořádku? Nechceš něco? *Pak se pousměje.* Prý je tu i vířivka. Tu bychom měli spolu vyzkoušet, než přijedou ostatní. *Zatím je tu docela klid.*

*V Dakotě se potkala s Eastem a sice jí chvilku trvalo najít místo, na kterém se měli setkat, ale nakonec to nějak zvládla. A i přes veškeré dohady svůj volant neubránila a nakonec nechala řídit jeho. Přeci jen sama toho za poslední dny moc nenaspala, skoro vůbec, takže tupému koukání z okýnka se nebrání. S sebou si nebrala moc oblečení, když mizela z paláce, takže má na sobě akorát dvě mikiny, který v tašce vyhrabala. Neměla s sebou ani moc makeupu, takže jí kruhy pod očima zakrývá jen menší vrstva korektoru. Jakmile se dostanou na hory, hned to pocítí.* Jo, to je. *Dá mu za pravdu.* Nejsem z cukru. *Uchechtne se. Přeci jen je zvyklá na zimu, když bruslí. A tady už se ledu nemůže dočkat. I přesto, že nevěděla, jestli na ty hory pojede, tak brusle si s sebou v paláci přibalila. Z auta pustí Otsana, který nadšeně začne očmuchávat sníh a pak vezme i svojí tašku a dojde do chaty, kde najdou svůj pokoj.* V pohodě. Nic nepotřebuju. *Zavrtí hlavou a u toho se na něj pousměje. Pořád je dost rozpačitá z toho, co se stalo a nerada vidí, jak ho ranila.* Vážně? No... Jestli ti nevadí, že plavky jsem zrovna nezabalila. *Zasměje se a podrbe Otsana, který se pak usídlí před krbem.*

*Je rád, že Livia dostala rozum a dovolila mu řídit. Je mu jasné, že nespala a vážně by nerad, by se jí něco stalo. Během řízení jí drží za jednu ruku a lehce jí hladí palcem po jejím hřbetu. Když přijedou na místo zkonstatuje, že je ti zima. Dost očividný fakt. Ale bez by se staral o sebe raději se začne zajímat o Liv. * Sladká jsi jako bys byla. *Zazubí se na ni. *Ale stejně, nechci aby ses nachladila. To by pro miminko taky nebylo dobré. Chytne jí za ruku a vede dovnitř. * Není to těžký? Vezmu ti to. * Nabídne se a už se natahuje po té její tašce. Když jsou v pokoji zeptá se, jestli něco nechce a po její odpovědi přikývne. Na to, co se mezi nimi stalo raději moc nemyslí a snaží se o pořád vést nějakou konverzaci, aby nenastalo trapné ticho. * Je ti určitě i obchod, kde si je můžeš koupit, klidně tam můžeme zajít, pokud se nechceš koupat ve spodním prádle.. A nebo nahá. *Sjede ji pohledem že kterého lze snadno vyčíst že tahle možnost by mu vážně nevadila a možná se mu dokonce zamlouvá více, než kterákoliv jiná. Nezapomene ještě zamrkat jako naprosté neviňátko. *

*Pobaveně se zakření, když slyší o tom, že je sladká.* Moc neprovokuj, umim být i jedovatá. /A nebo během pár minut zase zmizet do jiný provincie./ *Proběhne jí hlavou. Tohle bylo poprvé, co něco takovýho udělala a nebýt její lásky k bruslení a vyhlídám na led tady, tak by asi vydržela zapírat svou polohu ještě dlouho.* Já si myslim, to dítě zvládne přežít dost věcí, když je po nás dvou. *Uchechtne se. Nechce se nechat nijak moc omezovat těhotenstvím. Navíc ona je na zimu vážně navyklá. Přezdívku Ledové královny si nevysloužila jen tak.* Není to těžký. *Odpoví mu hned a s pobaveným úsměvem rukou ucukne, aby jí tašku nemohl vzít. Své věci si zvládne nést sama. Tašku pak v pokoji odloží na postel a při zmínce o výřivce jí dojde, že nemá plavky. Pousměje se, když vidí, jak jí sjede pohledem a dojde k němu. Vytáhne se na špičky, aby měla rty u jeho ucha a rukou ho lehce pohladí po rameni.* A nevadilo by ti, že by mě tam někdo mohl vidět? *Zeptá se škádlivě a rukou přejede na jeho hruď a zastaví se na jeho prsou.* Co třeba společná vana tady? *Navrhne a nakloní u toho hlavu mírně na stranu.*

*Zvedne ruce v obraně.* Už mlčím, mlčím. *Má takový pocit, že jí už začaly ty těhotenské nálady. To šlo vidět i z jejich předchozí konverzace v chatu. Uchechtne se a pokýve hlavou.* Možná máš i pravdu no. Zvlášť pokud je po mamince bude určitě silné a úžasné. *Usměje se na ni. Podle něj je Livia prostě skvělá a až na to vyšilování ohledně vzhledu a tvrdohlavost doufá, že bude jejich dítě co nejvíce po ní. Chce jí tu tašku dovnitř odnést, aby se s tím netahala a nespokojeně si povzdechne, když mu to nedovolí.* Paličáku.. *Zabrblá nespokojeně a potichu. Zmíní vířivku a poté, co řekne, že tu nemá plavky začne jeho fantazie naplno pracovat a představuje si ji tam už jen tak, nahou. Ale až později mu dojde, že by ji někdo mohl vidět a to už začne vrtět hlavou.* Asi jsem si to rozmyslel. Pořídíme ti nějaké plavky, nejlépe jednodílné.. /Pohled na ni je jen můj./ Hmm.. *Chytne ji za bok a druhou rukou jí pohladí po tváři.* Tahle varianta se mi taky dost líbí.

To je dobře. *Poznamená pobaveně. Odmítá uznat, že jí začaly těhotenské nálady, prostě takováhle je. Nikdy si nepotrpěla na nějaké sladké lichocení, romantické komedie jí přišly vždycky stupidní a otravný. Akorát si pak lidi mysleli, že je to takhle i ve skutečnosti. Jako třeba její sestra, která věřila na pravou lásku a byla něco jako bílá ovce jejich rodiny. Z Eastova vyznání byla naprosto nadšená a dovedla si představit, jak poskakovala nadšením po komnatě a oslavovala, že se její velká sestra zamilovala.* Nejsem nijak moc silná a úžasná. *Převrátí mírně očima. Pak uhne taškou z jeho dosahu, aby jí nemohl vzít a uchechtne se, když zaslechne jeho brblání. Jí by nedělalo problém jít do výřivky nahá, ale pochybuje, že jemu se bude líbit, když je tam někdo objeví.* Pff, jednodílný. Oblek pro potapěče pro mě nechceš? *Uchechtne se a radši mu navrhne vanu.* Tak já dojdu napustit vodu. *Mrkne na něj a pootočí hlavu, aby mu mohla věnovat letmý polibek dovnitř dlaně, než se rozejde do koupelny, kde nastaví teplotu vody ve vaně a nechá jí se napouštět. Ještě se pohledem zastaví u velkého zrcadla a polkne. Schválně se natočí bokem a vyhrne si triko. Stáhne obočí, když vidí, jak se o malinko zase zvětšilo. Teď jí jednodílné plavky nebo potápěčský oblek nepřijdou jako špatná volba. Radši zase shrne triko dolů a podívá se z okna.* Je tu nádhernej výhled. *Řekne dost nahlas, aby jí slyšel i Easton a pohledem přejede les, který se všude okolo rozprostírá.*

/Budu si muset dávat extra pozor na pusu../*Bude se asi divit, pokud to její těhotenství přežije, když e k tomu ještě přičte to, jaká je Livia normálně.. Ani se nepokouší naznačit, že jí už asi začínají těhotenstké nálady, to by tu ještě jednu schytal. *Ale jsi. Když se se mnou teda nedohaduješ. *Uchechtne se. Vážně by byl rád, kdyby jejich dítě bylo po ní, protože podle něj je Livia vážně úžasná a on má štěstí, že je jeho manželka. Kdo by čekal, že něco takového řekne, že? Timothy by měl zvažovat jeho poslání do blázince. Pokusí se jí vzít tašku a nespokojeně zabrblá, když mu to nedovolí.* Víš, že to by bylo vlastně úplně nejlepší? Ale asi se obejdeme bez toho šnorchlu a tak, ne? Ve vířivce se stejně moc potápět nebudeš moct. /Je tu ještě jezero. Ale stejně, potápění je nebezpečné. Může se vůbec potápět, když je těhotná? To budu muset zjistit dříve než ji to ještě napadne udělat./ *Souhlasí aspoň s vanou a když odejde do koupelny, stejně se hned vydá za ní a opře se lehce o rám do dveří. Sleduje ji jak si vyhrne triko. To, jak rychle její břicho prostě se mu taky zrovna nezdá.*/Ash tak rychle nerostlo.. Ne takhle brzy. /*Vždyť to je tam měsíc, když by přeháněl, co je těhotná. Napadly ho hned dvě příčiny, které by to mohly zapříčinit. První je ta, že to dítě není jeho a Livia ve skutečnosti je těhotná déle. Mohla se někde opít a vyspat se s někým před tím, než jela do Illey přece.. Na kondom mohli taky zapomenout a pak si to ani neuvědomit. No a druhá možnost je, že to dítě nebude jedno, ale hned dvě, dvojčata.* Ano, to je. *Přitaká a přejde k ní blíže. Jednou rukou ji obejme okolo pasu.* To.. co řeknu teď neber nijak zle a nechej mě domluvit, ano? Když byla těhotná moje švagrová, břicho jí takhle rychle nerostlo.. Tím nechci říct, že nějak rychle tloustneš jo? Ale začínám si myslet, že by to nemuselo byt jedno dítě.. ale dvě.

*Protočí nad tím očima a radši se s ním dál nedohaduje. Ona možná zimu zvládá, ale nechce, aby umrznul on, takže ho radši dostrká dovnitř, kde ho začne provokovat.* Do tý výřivky bych v tom ani nedošla. Zapomeň, že si kdy vezmu něco takovýho. Navíc bys to ze mě dostával pak dost blbě *Uchechtne se a nevinně zamrká. Neumí si v tom sebe představit a ani to, jak by se do toho rvala. A přeci jen by v tom bylo daleko víc vidět její břicho. Plavky si může vybrat takové, aby to nebylo tolik vidět. Pak už dojde do koupelny, kde nechá napouštět vanu. Nevšimla si, že šel za ní a stojí ve dveřích, jinak by si to triko asi nevyhrnovala. Nechtěla slyšet žádnou přednášku o tom, že je stále pěkná a tak, tu slyšela během posledního týdne několikrát. Jak od Easta, tak od Luciena. Potlačí touhu do toho zrcadla praštit a radši si stoupne k oknu, aby se podívala na výhled, který je skutečně nádherný. Když jí pak Easton obejme okolo pasu, pousměje se a trochu se o něj opře. Úsměv jí ale zmizí, když slyší jeho slova. Hned při první větě stáhne obočí, protože tuší, že se jí to nebude líbit a když si to pak doposlechne celý, je štěstí, že se o něj opírá. Z představy toho, jak by vypadala, kdyby čekala dvě děti, se jí začne motat hlava. Když se trochu vzpamatuje, otočí se na něj a zatřese hlavou.* Ne, to určitě ne. Nemůžou tam být dvě. To .. to přece nejde. *Vykoktá.* Ne, to fakt ne. Bude...bude to nějaká chyba. Já... třeba si dneska nedam večeři a..zbytek týdne taky ne a bude to v pohodě. *Pokračuje dál.*

Nějak by to určitě šlo. *Namítne a sjede ji pohledem. Nechce, aby ji očumoval někdo jiný, než on.* Opře se o rám dveří v koupelně a sleduje ji. To jak má velké břicho se jí prostě nezdá. Co si pamatuje Ash měla postavu jako Livia a takhle brzy to nebylo tolik vidět Přemýšlel nad tím dost a napadly ho dvě možné příčiny a upřímně? Ani nevěděl, která se mu líbila více. Přejde k Livii, která se dívá na výhled a obejme ji okolo pasu. Chvilku mlčí, než ze sebe dostane to, co jej napadlo. Raději zmíní dvojčata, protože ohledně toho, že by to dítě nemuselo být jeho ji nechce urazit.*/To by předtím nemohla mít ty svoje dny, ne? kdyby věděla, že je neměla a tušila, že je těhotná, snad by se neopíjela jak v tom baru a byla by zodpovědnější/ Klid Liv, jo? Zkusíme zajít někdy za doktorkou, třeba nám poradí Večeři si teda dáš, musíš jíst. Možná je to na tobě vidět, protože jsi prostě extra hubená. Vždyť ti dlaní skoro obejmu celej jeden bok. *Pohladí jí po tváři a přiměje ji tak, aby se na něj podívala.* Bude to dobrý.. I kdyby to byla dvojčata, zvládneme to, ale zatím nepanikař jen.. Jsem tě chtěl připravit i na tuhle možnost. Kdyby to tak fakt bylo. Nechtěl jsem, aby ses mi zhroutila u doktorky, i když teď k tomu očividně nemáš taky daleko. Prostě.. nádech a výdech. Bude to dobrý. *Mluví k ní konejšivě, skloní se a políbí jí na čelo.*

To bych chtěla vidět. *Zasměje se, protože si neumí představit, jak by to z ní pak dostával. Každopádně jí to ale netrápí tolik, jako její rostoucí břicho, protože už teď si přijde divně obrovská. S takovým tempem na čtrnáct dní nezapne kalhoty a na číslo na váze se radši ani nechce podívat. Snaží se to všechno potlačit, aby nepřidělala Eastonovi starosti. Opře se o něj zády a chvíli v tichosti sleduje les, na který je z okna vidět. Mezitím i přemýšlí o tom, kde tu budou mít bruslařský stadion, na který chce co nejdříve vyrazit. Doufá, že žádné kroky, nebo třeba skoky nezapomněla, i když se bude muset asi chvilku rozbruslovat. Na všechno tohle ale zapomene ve vteřině, kdy slyší, že by mohla čekat více jak jedno dítě. Už tak se děsila toho, jak bude během těhotenství vypadat a teď by měla být ještě daleko více obří? To ani náhodou.* Nejsem extra hubená. To ani náhodou. *Zakoulí očima.* Příští týden mam jít na první ultrazvuk. Ale do háje, Easte, já víc dětí nechci. Vždyť to ze sebe nebudu moct dostat, nemluvě o tom, jak budu vypadat, vždyť přitom budu jak velryba a potom jak vytahanej kus plastu. A jak se asi tak zvládnu postarat o dvě mimina, když momentálně zvládám akorát podržet Taysu?! *Vysype ze sebe rychle, protože se mu moc nepodařilo zastavit její panikaření.* Jak by tohle mohlo být dobrý, Easte? Vždyť já jsem akorát tak nějak rozdýchala to, že budu mámou. A teď tohle? Dvojčata? To přece ne. Vždyť jaká je pravděpodobnost? Malá, ne? *Roztřeseně vydechne, když jí políbí na čelo a omotá mu ruce okolo pasu, aby se k němu mohla přitulit a použít ho jako uklidňovací prostředek. U toho si ale všimne, že to ve vaně asi přehnala z bublinkama a ty teď začínají lézt přes okraj a snášet se na zem.* Sakra. *Zamumlá a dojde vypnout vodu.* No.... Máš rád bublinky? *Zeptá se trochu pobaveně, i když je na ní stále znát, že je dost nervózní a překvapená z toho, co jí řekl.*

Můžeme to zkusit. Někde ten potápěcí oblek klidně seženu .*Uchechtne se. Touha vidět ji nahou by mu asi v sundávání toho obleku dost pomohla. To jak rychle roste břicho Livii mu dělá starosti. Ne snad proto, že by jí to nějak ubíralo na krásně, to vůbec ne, podle něj je Livia pořád stejně nádherná a dokonalá, ale takhle rychlým tempem by to jít nemělo a jeho začala zajímat příčina.* Nakonec se o svou teorii podělí i se svou manželkou. Snažil se to podat nějak mírněji, ale asi to moc nepomohlo, protože Livia stejně vyšiluje. * Ale jo jsi. Jsi strašně hubená a drobounká. /Teď mi už fakt určitě něco přistane na hlavě./ *Naštěstí tu vidí jen úhledně poskládané ručníky a nějaká mýdla a žínky, takže to by snad moc nebolelo.*/Ještě v komnatě může vzít papuče a nahánět mě s nimi po tomhle areálu./ Liv.. dýchej ano? Dostala bys je ze sebe a to břicho by nebylo zase o tolik větší. A navíc by to nevadilo, budeš vypadat dobře i s ním. Jasně, že sama bys to nezvládla nebo bys to teda měla těžší, ale budeš mít mě. Pomohu ti. Ty bys držela jednoho prcka, já druhého. Zvládlo by se to. *Nějak by to zvládnout museli. On by druhé dítě nechtěl dát pryč a doufá, že by ani Livia nešla kvůli tomu na potrat..*Třeba to to není. Dozvíme se to za týden.. Ale napadlo mě to jako jedna z možných příčin. Byla bys mámou dvou drobečků, žádná katastrofa by to nebyla. Budeš mít mě a chůvy, které by nám s dětmi pomohly. Zvládlo by se to stejně jako jen s jedním miminkem. *Pohladí ji po tváři a když mu ruce omotá okolo pasu, taky si ji k sobě za něj přitáhne a objímá ji. Vtiskne jí do vlasů polibek a lehce si o její hlavu opře svou bradu.*Bude to dobrý. Pokud jsou to dvě děti zvládneme to stejně jak bychom to zvládli jen s jedním. *Začne ji potichu uklidňovat. Podívá sek vaně. když se odtáhne z jeho objetí a zanadává. Musí s pobaveně usmát.*Naposledy jsem se v nich koupal asi jako dítě. Ale nevadí mi. *Řekne pobaveně.*

Opovaž se. Nic takovýho na sebe nevezmu. Dělá to prý tlustý ruce a stehna. *Ušklíbne se znechuceně, když si sama sebe v tom představí. Nejspíš by byla radši, kdyby si Easton nechal svojí teorii pro sebe, protože takhle pochybuje, že bude dneska schopná usnout. Nejspíš se bude celou noc převalovat a soustředit se na to, jestli jí nejsou tepláky těsnější, než ještě před hodinou.* Nejsem hubená a drobounká, to ani náhodou. Viděl jsi třeba nejstarší princeznu z Polska? Ta je vyhublá. Já jsem...normální. *Nepřijde sama sobě hubená a už vůbec ne nijak drobná. A obzvlášť ne teď, když jí roste břicho.* Nebylo zase o tolik větší? Vždyť tam sakra bude o nějakých ... kolik dítě váží? Pět kilo? O pět kilo víc! *Prohrábne si rukou vlasy.* Jenže co když to, co držim já, začne brečet? *Ona sama posledně z místnosti utekla, když se Taysa rozbrečela.* A zase jsme tam, kde jsme byli. Týden nervózního čekání. *Vydechne nervózně a zaboří obličej na chvíli do jeho hrudi. Byla ráda, že věděla, na čem je, když po týdnu nervózního čekání zjistila, že je těhotná. A teď má před sebou druhé kolo. Pak si všimne bublinek přetékajících přes okraj vany a musí potichu zanadávat. Dojde vypnout vodu a pak se podívá na Easta a pobaveně se usměje.* V tom případě se začni svlíkat. A nebo s tim snad potřebuješ pomoct jako malej chlapeček? *Popíchne ho a u toho na něj mrkne.*

*Plácne se do obličeje, když zase začne řešit to, jak by v tom vypadala. Občas to s ní má vážně těžké, to se musí uznat. Podělí se s ní o svou teorii. Asi o tom měl pomlčet.*/Poslední dobou máš fakt dost blbý kecy Eastone, které ti soužití s Liv docela stěžují./ Ale jo jsi. Oproti mě určitě. *On je spíše taková hora, že kdyby chtěl, ji by v pohodě roztrhnul vejpůl. Ale to rozhodně nehrozí.*Dítě váží okolo tří kilo a jakmile se narodí, tak ta kila zmizí.. *Raději ani nezmiňuje, že kromě toho může i pár kil přibrat navíc. Už tak šílí Livia dost.*Taysa nikdy nebrečela a miminka bývají u rodičů klidnější než u jiných. Nebude brečet. A když tak bychom si je prohodili. *Uchechtne se nad představou, že by si měli děti přehazovat jako horké brambory.* Přivedeme tě na jiné myšlenky. Tady to bude snadnější, je tu hodně míst, která musíme prozkoumat. A hlavně zimní stadion a dvě venkovní kluziště. *Moc se mu nelíbí představa jí na bruslích, protože co kdyby spadla? Přitáhne si ji k sobě, objímá ji a přitom šept konejšivá slova. Ví, že nějak by to zvládli. Nebyli by první, kteří by měli dvojčata. Zasměje se, když vidí jak bublinky přetékají z vany a popravdě jí řekne, že je měl naposledy když byl malý.* Ne, chtěl jsem jen být džentlmen a dát přednost dámě, víš jak, ale když jinak nedáš.. *Přitáhne si mikinu přes hlavu a začne si i pomalu rozepínat džíny, zatímco pozoruje Liviu.*

No co? *Pokrčí rameny, když vidí, jak se plácne do obličeje. Ona si je jistá, že má pravdu. Nedokáže to vnímat jinak. Jednou už byl její mozek nastaven roky přehnané péče o sebe sama, takže to jen tak nezmění.* Jenže ty jsi chlap, máš svaly a jsi hezkej. Kdežto já, kdybych měla takovýhle tělo, tak brzo umřu. *Opáčí, ale i tak u toho mírně nazvedne koutek rtů, protože on vážně ví jak na ní a už jí docela snadno dokáže uklidnit. Možná mu to tak nepřijde, ale kdyby nebylo něj, vyšilovala by daleko dýl a už hledala všelijaké diety.* Jenže nezmizí všechny. Některý ženský prej během těhotenství přiberou i deset kilo a to se nepočítá do děcko. A i sedm kilo je sakra hodně. Vždyť to neoblíknu ani legíny do hajzlu. /A obzvlášť, jestli to budou dvojčata sakra./ *V jejích představách už ani nemá normální lidskou kůži, ale je prostě velryba s blonďatýma vlasama.* Jenže až mě to naše uvidí a pochopí jak hrozný mámě se narodilo, tak brečet nepřestane. Ani jedno. *Namítne s dost velkým strachem a nervozitou v očích.* Na zimní stadion vyrážim nejpozději zítra v šest ráno. *Oznámí mu s pobaveným úsměvem. Déle to už bez ledu opravdu nevydrží. A jenom to, jak na ní East působí, aby se uklidnila, jí drží od toho, aby tam šla ještě dneska.* Vždyť jo. Dej mi přednost v tom, pokochat se jako první. *Zazubí se na něj a když se svlíká, se zájmem ho pozoruje. Až potom si začne pomalu přetahovat triko přes hlavu a když si svlíká džíny, schválně se k němu otočí zády.*

Ale nic. *Mávne nad tím rukou a doufá, že už to skutečně nebude řešit. Vedlo by to stejně jen k dalším dohadům o tom, že by v tom nebyla tlustá a tak. * Jsem hezkej jo? *Mrkne na ni a zazubí se potěšený, že tohle řekla. * Neumřela bys. *Uchechtne se.* I s kily navíc bys stejně byla ta nejvíce sexy a krásná ženská. A můžeš cvičit. Můžeme to dělat spolu. *Do posilky chodí často, takže pak tam budou moci chodit spolu, když by mrňouskové třeba spali a hlídali je chůvy.* A legíny oblékneš. Pořídí se takový ty těhotenský. Mají nějaký speciální. *Pokrčí rameny. K tomu, aby se vyřešil tenhle problém postačí jedna návštěva do města.* Nenarodí se hrozný mámě. Budeš skvělá máma. S Taysou to zvládáš a svoje děti budeš určitě milovat více, než cokoliv na světě. Jsem si jistý, že tyhle tvoje obavy jsou jen plané a za osm měsíců se ukáže, že mám pravdu. *Chvilku jí objímá, aby ji uklidnil.* V šest ráno? *Zeptá se překvapeně.* Nemůžeme vstávat v sedm? Prosím. Samotnou tě tam jít nenechám, kdybys spadla a potřebovalas pomoc musím být nablízku. Navíc.. někdo mi slíbil, že mě bruslit naučí. *Kdyby se jí snad nelíbilo to, že tam bude kvůli tomu, aby na ni dával pozor, u tohohle snad už namítat nebude. Uchechtne se a začne se pomalu svlékat. Sundá si i kalhoty a nespokojeně se zamračí, když se k němu otočí zády. Přejde k ní a jen jemně jí prsty přejede po zádech, provokativně.*

*Nechá to teda plavat, protože další hádku asi nepotřebují potom, co se odehrálo před jejich příjezdem sem.* Nedala jsem ti to už dost najevo? *Uchechtne se a rychle ho políbí na tvář. On je ten nejhezčí chlap, jakého kdy viděla, to bez pochyby. Pohledem na jeho tělo by se mohla kochat furt.* Ne, s kilama navíc budu vypadat jak mrož. Ale jo, cvičit spolu klidně můžem. Jenom se nesmíš moc zlobit, když tě třeba předběhnu. *Zamrká na něj jako andílek s pobaveným úsměvem. Přeci jen při tom všem bruslení si udržovala kondici dost dobrou a sama jí zdokonalovala dalším cvičením, aby při krasobruslení dokázala být správně zpevněná a provádět všechny pohyby co nejvíce dokonale a při hokeji, aby měla výdrž a sílu v rukou při práci s hokejkou.* No tos mě fakt uklidnil. Rovnou můžu jít nakupovat do nadměrných velikostí. *Protočí očima a podrážděně si odfrkne.* Jestli ne, stěhuju se někam na ostrov a ty budeš mít děcko lomeno děcka na starosti, dokud nebudou samostatný. *Uchechtne se. Myslí to ze srandy, tohle by neudělala. Vždyť by jí hrozně chyběl. Už jenom ty dva dny, co byla pryč, tak se jí po něm hrozně stýskalo.* Já vstávám v pět a v šest vjíždim na led. Aspoň si zabruslim, potrénuju i s hokejkou a až se vyspíš, tak za mnou přijdeš a já tě něco naučim. Nespadnu. Nepamatuju si, kdy jsem spadla naposledy, je to dávno. A budu opatrná. Nebudu hned skákat trojitý skoky, nejsem blbá. Vážně mi věř. A klidně se vyspi jak potřebuješ, já budu ráno potichu. *Ujistí ho a nedokáže v očích skrýt to nadšení z toho, že brzo bude zase bruslit. Pak už se začne svlíkat a když jí přejede prsty po zádech, naskočí jí husina a trochu se oklepe. Přitom ale přivře oči slastí, protože tyhle jemné doteky naprosto miluje.* Přestaň mě dráždit a vlez si do tý vany, než voda vystydne. *Uchechtne se a sama si pak vleze do teplé vody a spokojeně vydechne. Přitom prakticky celá zmizí v závoji bublinek.*

Je hezký to slyšet. *Pokrčí rameny a zazubí se na ni, když jej políbí na tvář.* Nebudeš vypadat jak mrož, budeš vypadat dokonale, jako vždy. Tobě by to slušelo i kdybys měla sto kilo a nosila pytle od brambor. *Kdyby ji viděl takhle, stejně by ji asi považoval za tu nejhezčí ženskou, co kdy viděl.* Nebudu se zlobit, protože mě nepředběhneš. *Řekne se sebevědomým úsměvem. Nebude si hrát na džentlmena, aby ji nechal vyhrát. Zvlášť, pokud se třeba domluví n nějaké sladké odměně pro vítěze.. * Ale ty těhotenský legíny jsou prý pohodlnější. Mají jen udělané z jiného materiálu tu část na břiše, může se natáhnout více a jinak jsou jako normální legíny. budou určitě pohodlnější. A třeba košile ani mikiny si kupovat nebudeš muset, milerád ti půjčím svoje. Ty by ti mohli být. *Pokrčí rameny, kdyby se jí do kupování tohohle vážně nějak extra nechtělo.* To bys neudělala! Mysli na ty nebohé děti! *Kdyby zmínil sebe není si jistý, zda by to fungovalo. Po porodu na něj asi bude naštvaná a nadávat mu, že to on jí to dítě/děti udělal. Zavrtí hlavou.* Ne.. Vstávám ve třičtvrtě na šest a jedu s tebou. *On se nelíbí, takže pět minut se bude probouzet a zbyde deset minut, z toho tak pět stráví v koupelně opláchnutím obličeje a čištěním zubů a za dalších pět se obleče úplně v pohodě. Vysvleče se a jemně ji pohladí po zádech, když se k němu otočí zády.* Nemůžu za to, když ty se kocháš a já nemůžu.. *Řekne nespokojeně, ale pak si tedy poslušně vleze do vody. Sleduje ji s úsměvem a pak vezme její nohy, kterou jí začne lehce masírovat.* Přemýšlela jsi už nad jmény?

V tom případě ti to asi budu opakovat častěji, protože jsi ten nejhezčí chlap, jakýho jsem kdy viděla. *Usměje se na něj.* Kdybych měla sto kilo, tak vypadam jako jeden velkej chodící pudink, co se při každym kroku nechutně zaklepe. *Zašklebí se znechuceně nad tou představou.* Ale no tak. Zapomínáš, že hraju i hokej. Víš kolik vytrvalosti je na něj potřeba? Tolik, že profesionální hráči, jsou schopný během jednoho zápasu vypotit klidně tři kila tuků a vody. Ještě si myslíš, že nemam dost vytrvalosti a rychlosti na to, abych tě nepředběhla? *Zamrká jako to nejvinnější stvoření na téhle planetě.* Jak jako mohly by ti být? Já odmítam být tak obrovská, abych se nevešla do tvýho oblečení. *Zamračí se nespokojeně.* Takže se připrav, protože odteď je tvoje oblečení mym oblečením. *Zazubí se na něj.* Vždyť ty to s dětma umíš. Ubohý by byly, kdybych je měla vychovávat já. *Namítne, protože on byl z nich dvou ten, který to měl celé zachránit.* Ve třičtvrtě odcházim odsud. Potřebuju se dostat na stadion a převlíct se. V šest jdu na led. *Poupraví trochu jeho časový plán vstávání, protože jestli bude mít budíka na třičtvrtě, asi jí nestihne. Ví, jak má slabé spaní, ale taky už ví, jak dlouho mu trvá se probudit. To mají rozhodně společné.* Můžeš. Teď máš skvělý výhled, ne? *Zavrtí trochu zadkem ještě než si vleze do vany a spokojeně zamručí, když se usídlí v teplé vodě. A pak ještě jednou, když jí Easton začne masírovat nohu.* No... Vlastně ani moc ne. Ale co mě teď tak napadá... Nelle, Elke, Elsa, Daphne, Sabine, Heidi a nebo pro kluka Pieter, Jonathan Williem, Matthias, Dennis. *Vyjmenuje pár belgických jmen, která jí napadnou a nepřijdou jí nijak ošklivá a u toho má hlavu opřenou o okraj vany a zavřené oči.* Tys nad nějakýma přemýšlel?

Jo a já ty lichotky rád budu přijímat a věřit jim. To by ses mohla taky naučit, víš? *Popíchne ji trochu. Ona nevěří tomu, že je krásná, i když jí to v jednom kuse opakuje. Má to sní těžký no., ale nevyměnil by jí ani za nic. Je vážně rád, že je ženat zrovna s ní.* Nevypadáš. A pudink mám rád. *Uchechtne se.* Jo. Jen tak se nevzdávám a mám delší nohy, ty prcku. *Zazubí se na ni a ovládne touhu na ni vypláznout jazyk jako nějaké malé dítě.* Dobře, určitě ti budou, klid.. Nádech.. výdech.. *Riskuje asi více, než by měl, pokud nechce, ab mu něco přistálo na hlavě.* /Jak to mám vydržet osm měsíců ještě? To nepřežiju.. tomhle měl Timothy štěstí že s ním Ash moc nekomunikovala a vyhýbala se mu, to měl lehčí../*Když si vzpomene na bratra dojde mu, že by se s ním měl asi udobřit. Sice je naštvanej za jeho radu, ale myslel to přece jen dobře.* Achjo.. fajn, vstávám o půl šestý. Mě se nezbavíš. *Uchechtne se. Pokud se o to snaží, má prostě smůlu. Bez dozoru ji nenechá. Na to se o ni a toho prcka, nebo prcky moc bojí.* Docela jo. *Souhlasí a pak vleze do vany za ní. Začne jí masírovat nohu a zeptá se přitom na jména.* Daphne je hezký jméno Mě napadlo ještě Kaisley, docela se mi líbí i jméno mé babičky, Tessa. A pro kluka.. Colin docela a jinak Matthias je hezký. *Docela se shodnou, tkaže doufá, že se o jménech nebudou dohadovat nějak dlouho.* A nebo by mohla mít holčička po mamince, Livia.

Říkáš mi snad, co dělat? *Nakloní hlavu mírně na stranu. Tohle z celé duše nesnáší. I tak se ale tváří pobaveně. Zatím.* Každej máme něco, co neumíme. U mě je to tohle. Jsem prostě takhle naprogramovaná a jiná nebudu. *Pokrčí rameny.* Ještě lidskej klepající pudink, na kterym nepoznáš, co je ještě břicho a co už stehno je nechutnej. *Řekne mu a v obličeji je jí vidět ten odpor, jaký v ní tahle představa vzbuzuje.* Hele! Nejsem prcek. Jsou i menší lidi! Navíc jsem mrštnější. Ty máš ohebnost medvěda, co se akorát postaví na zadní a pak už neví co dál. *Zavzteká se trochu kvůli své výšce, protože přeci tak malinká není.* Neříkej mi, jak mam dýchat. *Zamručí otráveně, protože tohle jí moc neuklidňuje.* Já se tě nechci zbavit, ale taky chci, aby ses normálně vyspal. Vždyť já zvládnu být opatrná. Jsem dospělá, samostatná ženská proboha, ne malý dítě. A bruslim celej život. Vim, co si můžu dovolit. *Nechce, aby kvůli ní musel vstávat takhle brzo. Vždyť tam stejně bude nejspíš stát a koukat, než se sám postaví na brusle a po deseti minutách ho z nich budou bolet nohy. Pak už vyjmenuje pár jmen, která jí zrovna napadnou.* Jo, Tessa je krásný. *Souhlasí a když pak slyší její návrh o svém jménu, uchechtne se a šplouchne na něj vodu.* To neni nijak hezký jméno. Ale chlapeček klidně může být po tatínkovi Easton. *Zazubí se na něj.*

Radím ti. Byla bys tak podle mě spokojenější. *Pokrčí rameny. Neutíká, protože Livia nevypadá, že by na něj chtěla za to, co řekl něco hodit.* Budu tě po zbytek života přesvědčovat, že jsi ta nejkrásnější ženská na zemi a naivně doufat, že mi to jednou konečně uvěříš. *Jako by se viděl. Starý dědeček sedí v kolečkovém křesle naproti babičce "Paní, sice nevím či jste ale jste krásná". To by byl asi on. I kdyby v tu dobu byla už Livia bezzubá, plešatá a scvrklá jako štvestka.* Pro mě nikdy nechutná nebudeš. *Potřese hlavou. Její slova ho rozesmějí.* Nemám ohebnost medvěda. To jsi už musela poznat v posteli. *Měla by tu pořádně zvolit slova, aby neublížila jeho srdíčku.* Já tě chtěl jen pomoct uklidnit. *Pokrčí rameny. Nemyslel to s tím dýcháním nijak zle.* Ale já to zvládnu. Dám i kafe a dospím se později.*Pokrčí lehce rameny. Je tak těžko pochopitelné, že se o ni bojí?* Já v, že bruslíš dobře, ale prostě o tebe mám strach. A stejně, kdybych věděl, že tam jsi sama stejně bych se nejspíše jen nervózně převaloval po posteli. /Co kdyby se tam krom ní objevil ještě nějakej úchyl a unesl mi ji?/ *No.. možná vážně trochu přehání.* Jo, to je. *Přitaká. Jemu se taky dost líbí, stejně jako Daphne.* Ale je. A Easton ne! To bych svýmu synovi neudělal. Všichni mi říkali Východe.. *East je zkratka pro východ a když byl mladší, děcka mu to dávala sežrat.*

Nebo působila ještě víc namyšleně na druhý lidi. *Namítne a pokrčí u toho rameny. Tuší, že i Eastonovi připadala ze začátku dost namyšlená. A nijak moc se tomu nediví.* Ale no tak. Přeháníš. Na světě existuje tolik holek.. určitě je jich plno krásnějších než jsem já. *Protočí mírně očima, protože sice jí jeho lichocení těší, ale zase je realista.* Uvidíme, až nebudu moct projít dveřma. *Zašklebí se nad tou představou a musí potlačit touhu si jít rovnou zaběhat, aby ze sebe dostala všechno to, co dneska snědla.* No... Jo, to už jsem stihla poznat. Jenže mimo postel jsi můj neohebnej medvídek, víš? *Zazubí se na něj. Ten jejich závod určitě vyhraje, je si tím jistá. A slovo "můj" do té věty prostě patří. Už si ho přivlastnila a odmítá se o něj s kýmkoliv dělit.* Dobře, tak jo. Ale stejně nechci, abys byl kvůli mě unavenej. Ještě budeš pak ty, kdo se na bruslích vybouráš. *Uchechtne se potichu a pohladí ho po ruce.* Budu jedině ráda, když tam budeš, ale taky mam o tebe starost. O tvůj spánek konkrétně. Kolik jsi toho za poslední dny naspal? *Tuší, že málo. Ale v tomhle na tom budou nejspíše podobně, ona nespala skoro vůbec. Bylo divný usínat a nemít vedle sebe jeho.* Ne, neni. A Easton je hezký. *Stojí si na svém a pak zvedne hlavu a pobaveně se na něj zazubí.* Tak východ, jo? *Zamžiká trochu obočím. Aspoň má další věc, kterou ho může popichovat.* Nepřemýšlel jsi někdy o profesionální dráze maséra? Umíš to skvěle. *Zapřede pak naprosto spokojeně. Na ruku nabere trochu bublinek a ty na něj s pobaveným úsměvem potom foukne.*

*Potřese nesouhlasně hlavou.* Na nikoho namyšleně určitě nepůsobíš. *Je milá, pro rodinu by udělala vše, jak by ji někdo mohl považovat za namyšleného člověka? Jemu tak možná ze začátku trochu připadala, ale brzy pochopil, že taková není.* Viděl jsem jich dost, dalších princezen, ale i obyčejných a žádná nebyla hezčí jak ty. *Pro něj bude na prvním místě.* Co ti maximálně zřídím hasiče, kteří by tě dolů dostali u z balkonu, ale nechutná by mi nepřišla. *Usměje se na ni.* Nejsem neohebnej medíveeek. *Nespokojeně našpulí rty jako nějaké malé dítě. Vlastně vždycky bude mít Livia o jedno více navíc. Bude mít dvojčata? Bude vychovávat tři děti, když do toho započítá i jeho.* No tak to bys mě pak snad opečovávala v posteli, ne? A byla tam se mnou.. Určitě bychom se zabalili.. *Usměje se jako andílek.*/Možná se vybourám i schválně../*Chytne ji ruku, když ji pohladí a zvedne si ji ke rtům, aby jí na ni věnoval jemný polibek.* Já jsem v pořádku, Liv. Fakt si nemusíš dělat starosti. Na rozdíl od tebe nepoužívám makeup, takže kruhy pod očima zamaskovaný nijak nemám. *Ukáže na ně prstem. Nespalo se mu zrovna dvakrát dobře, jestli spal denně tři hodiny byl to úspěch, když byla pryč, ale to nebylo tak dlouho, aby se to na něm projevilo. On naštěstí snese i méně spánku.* Není. *Stojí si pořád za svým a pak jí řekne, jak se mu posmívali.* Ty nezačínej.. no tak.. *Uchechtne se. Došlo mu, že teď ho s tím bude popichovat i ona.* No jistě, vzdám se titulu prince a budu masér. V Belgii mi snad v paláci poskytneš nějaké prostory, abych si tam otevřel nějaký ten salon.. A neboj, za to ti dám možná i slevu.. Třeba desetiprocentní? *Zazubí se na ni a když na něj foukne bublinky, na noze ji lehce polechtá.* Není ti už zima? *Voda začala pomalu stydnout.*

Ne? A jak jsem působila na tebe, když jsme se seznámili? *Nadzvedne obočí, protože tuší, že odpověď je jasná. Namyšleně.* Stejně se mi tomu nechce věřit. *Zamumlá nakonec, ale to, že to neřekne normální hlasitostí znamená, že se o tom nechce dál dohadovat. Jenom potřebuje mít poslední slovo, i když tiché.* Fuj, to je odporný. *Zašklebí se takhle.* Odmítam takhle kdykoliv dopadnout. *To by fakt radši umřela, než aby byla takhle tlustá.* Ale jo, jsi. *Zasměje se a cvrkne ho prstem do našpulených rtů.* Ale no tak. Nezlob se a radši mi dej pusu. *Poznamená pobaveně a postaví se na špičky aby sama jeho našpulené pusy využila polibkem.* To asi zabavili, ale tebe by to nejspíš dost bolelo. *Uchechtne se a protočí mírně očima, když slyší o zakrývání kruhů pod očima. Dneska tam nemá nijak obrovskou vrstvu, ale i tak jsou její kruhy dost schované.* No právě. Takže vidim, že jsi skoro nespal. *Přejede mu prsty opatrně po kruzích pod očima. Nejsou nejhorší, jaké kdy viděla, ale i tak tam jsou.* Ale je. Mně se líbí. *Opáčí.* Budu ti tak říkat, až mě budeš štvát. Východní medvídku. *Zazubí se na něj.* Pfff. Já si zasloužím jinou platební metodu. S tou to umim líp jak s penězma. *Zamžiká obočím, aby bylo jasné, že mluví o placení sexem. Foukne na něj bublinky a zasměje se, když jí polechtá na noze. Lechtivá je dost, takže i trochu kopne nohou, aby na něj poslala vlnu vody.* Jo, už trochu jo. *Přikývne a vyleze z vany. Jenom se trochu otře, hlavně aby na sobě neměla bubliny a nezanechávala loužičky. Neomotává se ručníkem, nemá proč. On jí stejně viděl nahou už několikrát. Takže se jen tak, jak ji stvořil pán bůh, pak vydá do pokoje, kde má tašku a v ní se snaží najít něco normálního na sebe, v čem neumrzne.* Ty umíš nějak zapálit ten krb, co je tady? *Zeptá se pak Easta. Díky chladnýmu večeru už začíná být trochu zima i v pokoji a ona milovala místnosti, kde byl zapálený krb. Problém byl, že sama to neumí a nechce si zničit manikúru.*